Domů     Zkáza umělecké kolekce Rudolfa II.: Osm let po císařově smrti zmizelo 16 milionů zlatých
Zkáza umělecké kolekce Rudolfa II.: Osm let po císařově smrti zmizelo 16 milionů zlatých

„Hledejte pro mne vzácná a cenná umělecká díla,“ pověřuje habsburský císař Rudolf II. svého vyslance Khevenhüllera před jeho cestou do španělského Madridu.

„Zase budu muset okukovat kdejakou mazaninu,“ broukne si otráveně muž, ale navenek úslužně přikývne.

Rakouský císař Rudolf II. (1552–1612) klade Hansi Khevenhüllerovi (1538–1606) na srdce, aby na španělském dvoře obhlížel obsah uměleckých sbírek a hledal jak díla vhodná k prodeji, tak i umělce, kteří by mohli navštívit Prahu a vstoupit do císařových služeb.

Málokterý z vyslanců ale umění doopravdy rozumí. Proto se úlohy nákupčích císařovy umělecké sbírky ujímají lidé, kteří k tomu mají mnohem lepší předpoklady. Patří mezi ně především skuteční starožitníci.

Když se Rudolf II. v roce 1583 usadí v Praze, povolá sem starožitníka Jacopa Stradu (1507–1588) a jeho syna Ottavia (1550–1607), které považuje za nejvyšší autority v oblasti umění.

„Nádhera,“ kochá se pokaždé, když mu otec a syn Stradovi představují nový přírůstek do sbírky.

Hans Khevenhüller má za úkol vyhledávat poklady do císařských sbírek. FOTO: Anónimo, siglo XVI/Creative Commons/CC BY-SA 4.0
Hans Khevenhüller má za úkol vyhledávat poklady do císařských sbírek. FOTO: Anónimo, siglo XVI/Creative Commons/CC BY-SA 4.0

Italští vévodové dávají císaři všimné

Nákladné nákupy větších děl doprovázejí dlouhá a náročná jednání. Tam, kde se císaři nepodaří umělce oslovit přímo, využívá mnoha svých agentů. Kromě toho se ale daří obohacovat sbírku i bez jakéhokoli přičinění díky nejrůznějším darům.

„Italští vévodové a knížata někdy ochotně, jindy s malým nadšením vydávali ze svých sbírek díla, o kterých věděli, že jimi získají císařovu přízeň a podporu,“ líčí současná česká historička umění Eliška Fučíková, jak snadno císař někdy přicházel k novým dílům. Další dary posílá na pražský dvůr třeba ruský car nebo turecký sultán.

V Dlouhé chodbě Nového paláce na Pražském se nacházela většina shromážděných děl. FOTO: Ergane/Creative Commons/CC BY-SA 3.0
V Dlouhé chodbě Nového paláce na Pražském se nacházela většina shromážděných děl. FOTO: Ergane/Creative Commons/CC BY-SA 3.0

Skvosty si zaslouží důstojné umístění

Když sbírka nabobtná natolik, že jsou pro ni stěny komnat císařova paláce příliš malé, rozhodne se Rudolf, že pro kolekci nechá postavit samostatnou galerii. V letech 1590–1600 proto proběhne rekonstrukce severozápadní část areálu Pražského hradu.

Vzniká obrovská galerijní místnost (dnešní Španělský sál) vyhrazená pro největší skvosty jako Tizianovy nebo Tintorettovy malby. Budují se i další dva velké sály ve druhém patře paláce pro rozměrnější díla.

Menším obrazům musí stačit police skříní a zásuvek stolů v prvním patře v prostorách takzvané kunstkomory (čtyři místnosti spojovacího křídla mezi jižním a severním traktem Pražského hradu). Za galerií vzniká takzvaný Nový sál určený k umístění soch.

Během posledních let Rudolfovy vlády zaplňují díla všechny vybudované místnosti. Císař si ale nových prostor pro své sbírky dlouho neužije. Roku 1612 umírá.

Matyáš Habsburský si chce nejhodnotnější kousky sbírky odvézt. FOTO: Lucas van Valckenborch/Creative Commons/Public domain
Matyáš Habsburský si chce nejhodnotnější kousky sbírky odvézt. FOTO: Lucas van Valckenborch/Creative Commons/Public domain

Bratři se vrhnou na dědictví

„Nový císař Matyáš se nechal do sbírek na celý den zavřít, aby si je prohlédl,“ líčí benátský vyslanec Girolamo Soranzo co se dělo bezprostředně po Rudolfově smrti.

Zároveň dodává, že Pražský hrad byl v té době přeplněný tisícovkami obrazů a soch navršených do nepřehledných hromad, ve kterých se nevyznal téměř nikdo.

Hned po prohlídce Matyáš Habsburský (1557–1619) přikazuje, aby nejcennější kusy ze sbírky odvezli do nové císařské rezidence ve Vídni.

Také Rudolfovi bratři, arcivévodové Maxmilián (1558–1618) Albrecht (1559–1621) si berou některá vzácná díla.

Reliéfní achátové vičko poháru (zhotovil Ottavio Miseroni, zlatou montáž provedl Jan Vermeyen, 1603–1607, Praha; dnes Uměleckohistorické muzeum, Vídeň) FOTO: Vassil/Creative Commons/CC0
Reliéfní achátové vičko poháru (zhotovil Ottavio Miseroni, zlatou montáž provedl Jan Vermeyen, 1603–1607, Praha; dnes Uměleckohistorické muzeum, Vídeň) FOTO: Vassil/Creative Commons/CC0

Oba bratři mají na dědictví po Rudolfovi legitimní nárok. Například na Albrechta připadá 115 obrazů. Jenže obrazy a další artefakty se z Pražského hradu bohužel ztrácejí i nelegálními cestami.

Jde přitom o hodnoty nedozírné ceny – podle českého spisovatele a historika Pavla Skály ze Zhoře (1583–po roce 1640) se cena sbírek v roce 1612 pohybovala kolem neuvěřitelných 17 milionů zlatých.

Měšťanský dům se tehdy dal pořídit i za 300 zlatých, takže sbírka měla hodnotu cca 56 tisíc domů.

Archivář a starožitník Jacopo Strada se stává správcem souboru uměleckých děl. FOTO: Tizian/Creative Commons/Public domain
Archivář a starožitník Jacopo Strada se stává správcem souboru uměleckých děl. FOTO: Tizian/Creative Commons/Public domain

Ohromné manko

Na rozkrádání kolekce umění se ale podílí mnohem více lidí. České stavy o sedm let později potřebují z něčeho zaplatit žold svému vojsku, které se účastní stavovského povstání. Jejich finanční zdroje povážlivě vyschly, a tak jim padnou do oka císařské sbírky.

Václav Vilém z Roupova (1580–1634), jeden z nejmazanějších povstalců, upozorňuje na hodnoty, které prý „se v kunstkomoře nebo pokladnici královské nacházejí a zbytečné jsou.“ Tvrdí, že i kdyby se část děl prodala, pořád ještě zbude dost „pro kratochvíli krále budoucího a mysli jeho obveselení“.

Ostatní stavové jeho návrhem souhlasí a v roce 1619 proto nechávají sepsat seznam děl i s odhadem jejich ceny. Celková hodnota se vyšplhá na 543 849 českých kop, tedy 1 087 698 zlatých.

Pouhých osm let po Rudolfově smrti už tu máme ve sbírkách manko šestnáct milionů zlatých! Kam zmizely?

O velkou část děl se podělili Rudolfovi bratři, Matyáš si navíc přivlastnil peníze v hotovosti a nezpracované zlato a stříbro (zlata bylo na váhu 1231 kg, stříbra 3028 kg).

Foto: Creative Commons, Úvodní fotografie: Josef Mathauser/Creative Commons/CC BY-SA 4.0
Související články
Historie
Kolt: Kdo sestrojil nejlepšího přítele kovbojů i zlatokopů?
Osobní zbraň v dnešní době není vůbec žádná novinka. Ale již v 16. století bylo možné vlastnit malou mušketu. Nepatřila však ještě k příliš spolehlivým střelným zbraním a její nabíjení bylo zdlouhavé. První skutečně účinná malá zbraň vzniká až v Americe v 19. století. Otec všech pistolníků? Její vynálezce Samuel Colt (1814-1862) se o vědecké […]
Historie
Je snad rod Kennedyů prokletý?
Kennedyové, prominentní americký klan, se vyznačují nejen významnými veřejnými a ekonomickými funkcemi, které zastávali od konce 19. století, ale také sérií tragických událostí, které postihly jejich členy. Proč je rodina Kennedyů stíhána jedním předčasným úmrtím za druhým? Tento kletbu provázející fenomén je třeba zkoumat z několika perspektiv. Nejznámějším z rodiny je bezesporu 35. prezident USA John […]
Historie
Překvapivá historie: Proč se chodilo na poutě?
Chtěli byste jít pěšky víc než tisíc kilometrů do slavného kostela? V některých dobách našich dějin bylo dlouhé putování na posvátná místa obvyklé. Proč se na ně lidé vydávali a co si od toho slibovali? V knihách, příbězích i pohádkách odedávna nacházíme zmínky o lidech, kteří v chatrném oděvu, s mošnou přes rameno a holí kamsi kráčejí. Jsou to poutníci. Přestože se v minulosti […]
Historie
Kde najdeme nejstarší město Evropy? Možná v Bulharsku…
Kolosální Athény, které by nás uhranuly již ve 3. tisíciletí před Kristem? Malebný portugalský Lisabon nebo snad krétská Chania? Hledání nejstaršího města Evropy přesunují archeologové úplně jinam – do Bulharska. A i tady má dva favority…     Kdo také louskal s baterkou pod peřinou Eduarda Štorcha (1878–1956), vzpomene si na Osadu Havranů s nádhernými […]
reklama
historie
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
Na chodbách panuje nezvyklý ruch, do pracovny rektora doléhají ostré německé povely. Rychle vstane a pohotově dokráčí před budovu, kde zmerčí, jak nacisté nakládají nebohé studenty na korbu auta. Vzduch okamžitě zaplní dunivý profesorský hlas. Cesta k úspěchu je trnitá a pořádně klikatá. Své o tom ví také Bedřich Hrozný (1879-1952). Vědec, jenž rozluští chetitské písmo, […]
Dýmějový mor: Nelítostný revolucionář
Dýmějový mor, který ve 14. století zdevastuje Evropu, lze pojmenovat různě. Ovšem nazvali byste ho revolucionářem? Asi těžko. A přece jím, svým způsobem, je. Epidemie moru, která v polovině 14. Století pustoší Evropu a Asii, vyhubí podle 75 až 200 milionů lidí, což je přibližně třetina nebo v případě druhého údaje více než polovina obyvatel. Vylidní […]
Marie Terezie: Odhalujeme tajemství slavné panovnice
Marie Terezie byla vládkyní, jež po sobě zanechala odkaz, který výrazně ovlivnil budoucnost nejen naší země. To, že zavedla například povinnou školní docházku, je všeobecně známo. Jaký byl ale osobní život této slavné panovnice? V éře, kdy svět ovládali muži, byly ženy často odsouvány na okraj dějin. Ale jedna žena se odmítla podvolit osudu, odhodlaná […]
Protržení přehrady Bílá Desná: Mocný živel proměnil okolí v sutiny
Největší přehradní katastrofa v českých dějinách se odehrála před 107 lety a vyžádala si 65 lidských životů. Ani ne rok po kolaudaci přehrady na řece Bílá Desná v Jizerských horách došlo k jejímu protržení a voda, která se z ní vyvalila do údolí, za sebou zanechala zničené domy a mrtvé. Co se tehdy v okolí […]
reklama
historie
Španělská chřipka: Dvojspřeží jezdců apokalypsy
Měla více obětí než obě světové války dohromady. Čtyři vlny rozpuku viru A/H1N1, které v letech 1918-1920 nakazily každého třetího člověka na planetě, zahubily až 5 % světové populace. Pandemie, která dostala mnoho přízvisek – „bolševická nemoc“, „brazilská nemoc“, či „Napoleonský voják“ – se nejvíce proslavila jako chřipka španělská.   Španělsko k ní přitom přišlo […]
Barvy nad zlato i drahé koření
Náš oděv nebýval vždy tak pestrobarevný jako dnes. Výroba barev na látky byla totiž v minulosti poměrně složitou záležitostí a vybrané odstíny barev navíc ukazovaly na společenské postavení nositele oděvu, nikoliv na jeho barevný vkus… Nejstarší záznamy o barvení látek pocházejí z mladší doby kamenné z Číny, kde lidé barvili své šaty ruměnkou. Nevíme však, […]
Po stopách Stonehenge: Začne to jednoduchým valem…
Vítejte v anglickém Amesbury. Protéká tudy slavná řeka Avona a ke Stonehenge to máme jen 3 kilometry. Právě tady je roku 2003 objeven hrob významného muže, který umírá kolem roku 2300 př. n. l. Hned dostává přezdívku Král Stonehenge. Vyloďovaly se právě v Amesbury některé z monolitů na stavbu kamenného unikátu? Ne. Řeka Avona je […]
Starověké Mohendžodaro: Nejluxusnější město světa
Davy skandují, peří létá. Kohoutí zápasy mají rituální charakter. Právě odtud, ze starověké Kukkutarmy, v překladu Kohoutího města, se rozšíří domestifikovaná drůbež do světa. Ale pozor: Zde je posvátná a nejí se!   Ve 2. tisíciletí před Kristem tu může žít až 100 000 obyvatel, což z „Kohoutova“ dělá metropoli světového významu. A živo tu […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Fidel Pagés Miravé: Muž, kterému vděčíme za epidurální anestezii
epochalnisvet.cz
Fidel Pagés Miravé: Muž, kterému vděčíme za epidurální anestezii
Když mladý španělský válečný lékař během první světové války vidí utrpení raněných vojáků, hledá způsob, jak jim od bolesti rychle ulevit. Najde epidurální anestezii!   Španěl Fidel Pagés Miravé (1886–1923) vystuduje medicínu v Zaragoze na severovýchodě země. Promuje v roce 1908 a nastoupí k vojenskému zdravotnickému sboru, kde je přidělen vojenské nemocnici v madridské čtvrti
Svatyně v Makotřasech: Byla dějištěm krvavých obětních rituálů?
epochanacestach.cz
Svatyně v Makotřasech: Byla dějištěm krvavých obětních rituálů?
Je prý starší než anglické Stonehenge a egyptské pyramidy. Záhadná svatyně nedaleko od Prahy vzbuzuje otázky, na které se dosud nikomu nepodařilo najít odpověď. Možná šlo o nejstarší observatoř v Evropě, možná zde probíhaly brutální rituály. Tragické dopravní nehody na silnici z Prahy do Chomutova, která tajemným místem prochází, jsou zase přičítány zdejší temné historii. Prehistorická svatyně
Rozhýbejte tělo na jaro!
panidomu.cz
Rozhýbejte tělo na jaro!
Zimní období funguje u mnohých z nás jako alibi, proč pohyb odložit na jindy. Málo světla, krátké dny, zvýšený příjem kalorií. Jenže teď přišel čas se rozhýbat. Důležité je začít zvolna, nezapomenout se rozcvičit a vybrat vhodnou aktivitu. K tomu patří ale také změna jídelníčku, zejména před a po cvičení. A samozřejmě vůle vydržet. Co
Aby hubnutí mělo svůj efekt
nejsemsama.cz
Aby hubnutí mělo svůj efekt
Pokoušíte se zhubnout, ale nejde to a jenom se cítíte ztrápená hlady? Příčiny mohou být hlubšího rázu. Pocit hladu ovlivňuje spousta faktorů – vyvážený jídelníček, stres, kvalita spánku, užívání léků, práce na směny či fyzický výkon. Na vině ale může být i hormonální nerovnováha. Které hormony mohou bránit hubnutí? Hormonů je spousta a řídí různé procesy v
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Objevte kouzlo italských vín ve stylu Apelace 21
iluxus.cz
Objevte kouzlo italských vín ve stylu Apelace 21
V samém srdci Prahy se nachází restaurace Apelace 21, o níž jsme psali zde - nicméně, je známá svým unikátním přístupem k gastronomii a vínu. Tento měsíc se rozhodla rozšířit své horizonty a nabídnout
Obléhání Bělehradu: Zahnala Turky na útěk ohňová stěna?
historyplus.cz
Obléhání Bělehradu: Zahnala Turky na útěk ohňová stěna?
Vypadá to zle. Turci dobyli dolní město a co nevidět obsadí i to horní. Pak se vrhnou na hradby chránící samotnou bělehradskou pevnost a je jen otázka času, kdy je ztečou. Tedy pokud Hunyadi něco neudělá. Sedmihradský vévoda má v rukávu tajnou zbraň, která se mu už jednou osvědčila. Zafunguje i tentokrát?   Turci se tlačí
Grilovaný camembert
tisicereceptu.cz
Grilovaný camembert
Suroviny 4 camemberty 4 lžíce olivového oleje 1 snítka čerstvého rozmarýnu 1 snítka čerstvého tymiánu špetka soli mletý černý pepř 2 stroužky česneku Můžete si vymyslet svou vlastní marinádu
Kapky deště nám přinesly štěstí
skutecnepribehy.cz
Kapky deště nám přinesly štěstí
Znali jsme se s Mirkem krátce a museli jsme se brát. Ve svatební den bylo ještě ke všemu příšerné počasí. Už jako holka jsem toužila mít letní svatbu. Před spaním jsem si představovala, jak kráčím rozkvetlou loukou v nádherných krajkových šatech ruku v ruce s urostlým ženichem, i když jsem neměla ponětí, kdo to je a kam vlastně jdeme. A mimochodem,
Má už Petruchové tak akorát dost?
nasehvezdy.cz
Má už Petruchové tak akorát dost?
Už dlouhé měsíce ze zákulisí televize Nova unikají pikantní informace. Říká se, že Lucii Borhyové (46) dělá čím dál větší naschvály její mladší kolegyně Veronika Petruchová (29). Nejenom že se snaží
Sladký dar bohů i lidí: Medová kouzla napříč staletími
enigmaplus.cz
Sladký dar bohů i lidí: Medová kouzla napříč staletími
Tekutá esence slunečního svitu a květinové magie, med je daleko více než jen lahodné ochucení. Po staletí je uctívaný jako pokrm bohů i lidí, tento zlatavý elixír skrývá v sobě sílu, která uzdravuje t
Šéf ÚMCH Jiří Kotek: Pán polymerů
21stoleti.cz
Šéf ÚMCH Jiří Kotek: Pán polymerů
Žijeme v době plastové jako generace „plastic people“, v barevném, naleštěném a nerozbitném. Z kdysi zázračného produktu se stává veřejný nepřítel číslo jedna. Máme se ho ale bát? „Plasty nejsou zlo.