Nejsou velcí ani silní jako tygři, ani jedovatí jako některé druhy hadů. Zato dokážou přenášet velmi nebezpečné nemoci. To z nich dělá, co do počtu obětí, největší zabijáky živočišné říše. Řeč je o komárech. A zdaleka nejde jen o komáry v exotických zemích. Nebezpečí hrozí i u nás.
Na choroby, které způsobí komár, zemře ročně přes 750 000 lidí a dalších zhruba 200 000 000 následkem bodnutí onemocní. Komáři tak mají na svědomí nejvíce úmrtí na této planetě. Jen v České republice nalezneme zhruba 40–50 komářích druhů.
Vyskytují se zejména v lužních lesích a v okolí vodních ploch, kde je ideální prostředí na jejich rozmnožování. Samička dokáže naklást až 300 000 vajíček. Vývoj probíhá metamorfózou přes čtyři vývojová stadia: vajíčko, larva, kukla a dospělý jedinec.
Jaká krev jí chutná?
Pouze malé množství z celkového počtu druhů komárů je neškodné. Mnoho z nich naopak přenáší zákeřné a smrtelné choroby, jako je žlutá horečka, virus zika, ale také nejhorší ze všech komárem přenosných nemocí – malárii.
Pouze ta má ročně na svědomí až 600 000 životů. Jak si komáři vybírají oběť? Zdá se, že komárům chutnají některé krevní skupiny více než jiné.
Podle jisté studie sedají 2x častěji na lidi s krevní skupinou 0 než A. Skupina B se pak co do komáří popularity nachází někde uprostřed.
Bakterie i oxid uhličitý
Komáři také dokážou detekovat oxid uhličitý z lidského dechu na vzdálenost několika desítek metrů. Obecně se dá říct, že větší lidé vydechují více oxidu uhličitého, a proto představují pro komáry výraznější cíl.
Podle studie z roku 2011 mohou někteří lidé přitahovat komáry určitými typy bakterií, které žijí na kůži, obzvláště pokud se vyskytují ve velkém množství. Dalo by se tak vysvětlit, proč jsou některá místa na našem těle pro komáry lákavější než jiná.
Tropický komár už je v Česku!
Komáři představují největší nebezpečí pro člověka především v tropické a subtropické Africe, Střední a Jižní Americe a části Asie. Alespoň donedávna to tak platilo. Dnes se situace bohužel mění.
V posledních letech se totiž i do střední Evropy rozšiřují druhy komárů, kteří zde dříve nežili. Například komár tygrovaný (Aedes albopictus) přenáší virové nemoci, z nichž některé mohou být i smrtelné.
Nejčastěji se po bodnutí můžete nakazit horečkou dengue nebo chikungunya, západonilskou horečkou nebo žlutou zimnicí. V České republice se komár tygrovaný poprvé objevil v roce 2013.
Ovládnou celé území?
V roce 2018 jsme v Česku po několika letech opět zaznamenali případy západonilské horečky, jejímiž přenašeči jsou tropičtí komáři.
Podle odborníků není vyloučené, že se tito komáři vyskytují také v rybníkářské oblasti v jižních Čechách a postupně se budou objevovat v severnějších částech republiky.
Tato tropická nemoc je pojmenována podle komářů-přenašečů, kteří žijí v okolí řeky Nilu v severní Africe. Do Česka se nejspíš budou dostávat i další nemoci z exotických zemí.
Co způsobili migrující ptáci
Samotní komáři nákazu nešíří, pouze ji přenášejí. Tu způsobuje právě původce nemoci. V případě dvou v Česku nakažených lidí západonilskou horečkou to pravděpodobně byli migrující ptáci ze saharské Afriky, kteří nemoc na naše území zavlekli.
Komáři nasají krev infikovaným ptákům a v okamžiku, kdy štípnou člověka, mohou virus přenést.
100 milionů nemocných
Z tropických nemocí vévodí českým statistikám malárie a horečka dengue. Té se někdy říká horečka lámající kosti – podle pocitu, jakým mohou nakažení trpět. Zatím jimi ale nikdo neonemocněl na našem území.
„V tropech a subtropech ročně onemocní malárií a horečkou dengue 100 milionů lidí, proto není žádným překvapením, že se u nás vyskytuje nejčastěji.
Vždy je však přivezená z ciziny,“ říká vedoucí oddělení epidemiologie infekčních onemocnění Státního zdravotního ústavu Jan Kynčl.
Komár tygrovaný není jediný!
I v naší republice se vyskytují komáři rodu Anopheles, kteří malárii přenášejí. Před několika lety se na jižní Moravě objevil středomořský druh, zvaný Anopheles hyrcanus. Ale protože v Česku malárii nemáme, nemají z čeho virus přenášet.
Novým druhem objeveným na území Česka je už zmiňovaný komár tygrovaný, který pochází z Asie. Na jižní Moravu se dostává z Balkánu a Itálie, třeba v kamionech nebo letadlech.
Kde se daří malárii
Každý jedinec tohoto druhu komára není nutně přenašečem některého ze zmíněných virů, stává se jím pouze v případě, když nasaje krev infikovaného člověka, většinou mimo území Evropy.
Komár tygrovaný se od roku 2012 ojediněle objevuje na Břeclavsku, kde se už také objevila řada nemocí, které jsou pokládané za exotické. Toto výjimečně teplé území je spojováno například s malárií, a to už dlouho.
Chudí mají smůlu
Zdrojem malárie zde byli právě komáři – podle nejčastějšího místa jejího výskytu se jí říkalo hodonka. Právě v Hodoníně a jeho okolí byla totiž nejrozšířenější, přenášeli ji tam komáři rodu Anopheles.
Postihovala především chudší vrstvy obyvatel a měla obvykle jen mírný průběh. V 2. polovině 19. století začal výskyt malárie na tomto území výrazně klesat a v následujícím století se objevovala už jen sporadicky.
K přechodnému zvýšení došlo po 2. světové válce s vrcholem v roce 1946 (84 hlášených případů). Posledních pět případů onemocnění tu bylo zjištěno v roce 1950. V současné době se zde malárie nevyskytuje.