Domů     Jak se císař Leopold I. vypořádal s neposlušnými poddanými?
Jak se císař Leopold I. vypořádal s neposlušnými poddanými?

Po skončení třicetileté války (1618–1648) poměry přituhují a lidé musí robotovat šest dní v týdnu. Případné projevy nespokojenosti jsou stíhány krutými tresty. Poddané čeká bití karabáčem nebo sezení „na trdlici“, kruté mučení na kládě s ostrými hranami. Lidé se proto bouří proti tyranii, vysokým dávkám a úmorné práci na panském. 

Na podzim 1679 se do Prahy přesouvá dvůr císaře Leopolda I. (1640–1705), který 23. září 1679 prchá z Vídně před morem.

Lidé dřou na panských polích šest dní v týdnu. Každý, kdo má potah s dobytkem, musí ho nabídnout vrchnosti a vykupovat její zboží za přemrštěné ceny. Nespokojenost roste a poddaní využívají situace, že panovník je blízko.

„Sedláci, v hloubi duše přesvědčení o tom, že jejich špatná situace je zaviněná hamižnou šlechtou a spravedlivý panovník dosazený z Boží vůle a milosti o tomto jednání svých šlechticů nic netuší, začali sepisovat a poté císaři předávat petice,“ vysvětluje současný autor Martin Liška.

Jako první se do sepisování petic už v listopadu 1679 pouštějí poddaní na frýdlantském panství v boleslavském kraji, hned za nimi také obyvatelé západních a severních Čech.

reklama

„To si rozhodně líbit nenechám,“ reaguje ale na stížnosti rozzuřený císař Leopold I. 22. března 1680 proto vydává patent, ve kterém poddaným zakazuje, aby předkládali svoje stížnosti přímo panovníkovi. Posílá je za krajskými hejtmany.

Pomstí se také tím, že ruší všechny selské výsady a poddanská privilegia, která platila ještě před rokem 1618. „Zakazuji také shromažďování lidu,“ brání se proti nepokojům, které se ale přesto šíří dál. 

Třicetiletá válka promění Evropu. Po jejím skončení znatelně ubylo obyvatel. Těm přeživším přibylo roboty.
Třicetiletá válka promění Evropu. Po jejím skončení znatelně ubylo obyvatel. Těm přeživším přibylo roboty.

Příprava soudních procesů 

Proti vrchnosti už neprotestují jen na Frýdlantsku, Pardubicku či Poděbradsku. Nespokojenost se šíří i na Litoměřicku, Žatecku, Slánsku nebo Plzeňsku, během dubna dosáhne dokonce až k Lokti a na Moravu.

10. dubna proto jmenuje císař vyšetřovací komisi, která má připravit soudní procesy proti vůdcům povstání.

Vede ji generál Kryštof Vilém Harant z Polžic a Bezdružic (1617–1691) společně s komorním prezidentem Ferdinandem Arnoštem Hýzrlem z Chodů (1620–1692). Hlavně Harant postupuje tvrdě.

„Okamžitě shledal v kraji 40 vinných. Vyslýchal je v Žatci několik dnů a poté jich nechal pět pověsit, šestý byl rozčtvrcen,“ líčí dobové prameny. 

Kryštof Harant z Polžic a bezdužixc chce rázně potrestat vůdce selských bouří.
Kryštof Harant z Polžic a bezdužixc chce rázně potrestat vůdce selských bouří.

Téměř padesátka obětí 

Nenápadný menší kopec Ovčí vrch u vesnice Čeliva v západních Čechách na Bezdružicku se stane 30. dubna a počátkem května dějištěm největšího masakrů nepokojů z roku 1680. Rebelové si tu vybudují jakési opevnění a mají zde i zbraně.

Když na ně ale zaútočí oddíl císařských vojáků s děly, nemají šanci. Prchají. Padne zde 49 (některé prameny uvádějí 50) poddaných nevolníků a 25 jich je zraněno.

Když se o neslavném konci jejich odporu dozví skupina asi 300 poddaných na nedalekém kopci Bohouš, čekající na posilu, raději se rozejde… 

Práce na poli je tvrdá dřina. Poddaní navíc musí robotovat i na panském.
Práce na poli je tvrdá dřina. Poddaní navíc musí robotovat i na panském.

Kdo prohraje, čeká ho smrt 

„Když tuto rebelii porovnáváme s velkým povstáním v roce 1775, o život nyní přišlo desetkrát víc lidí,“ upozorňuje současný autor Josef Veselý. Téměř dvě stovky mužů umírají buď v bitkách s armádou, nebo provazem z katových rukou.

Vůdce povstání a zajatce trestají krutě. Například odsouzenci na Žatecku hrají ve dvojicích v kostky. Kdo prohraje, dostane provaz. Nakonec ale panstvo krutou loterii zmírní. Trest smrti zde dostává „jenom“ osm lidí.

Císařská vyšetřovací komise ale celkem uloží do konce července desítky trestů smrti a stovky lidí skončí ve vězení nebo na nucených pracích. 

Císař Leopold I. nakonec tvrdá pravidla roboty zmírňuje.
Císař Leopold I. nakonec tvrdá pravidla roboty zmírňuje.

Upravuje robotu 

Císař Leopold chápe, že odbojné sedláky sice zkrotilo vojsko, ale situace je přesto neúnosná. 28. června 1680 proto vydává patent, kterým určuje šlechtě, jaké robotní povinnosti může svým poddaným nařídit. Například zakazuje práci v neděli a ve svátky.

Pracovat na panském mají maximálně tři dny v týdnu. Výjimku ovšem tvoří živelné události jako povodně. Tehdy získává šlechta možnost nařídit lidem práci podle vlastní vůle a také toho využívá. Patent se často nedodržuje a vrchnost stejně vyžaduje po lidech více roboty. 

 

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Historie
Slavné pochoutky, které vznikly náhodou I.
Když se zakousnete do sušenky s čokoládou anebo chroupete nachos, nejspíš vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, kde a proč vlastně vznikly. U mnoha známých pokrmů zafungovalo umění improvizace, u jiných zapracoval čas a u dalších třeba jen vnější vlivy… U mnohých jídel platí, že za jejich skvělou chutí a všeobecnou oblíbeností stojí zručný kuchař, […]
Historie
Když před soudem stojí mrtvý papež! Doslova
Svět je v devátém století rozhárané místo. Na troskách antické říše vrůstají nová království. Jenže i ta se rozpadají a o zbytky se perou nové státní útvary. Spory mezi Západořímskou a Východořímskou říší otřásají i Římem a papežům jde najednou víc o politiku než o víru. Šikovným politikem je i Formosus (asi 816–896). Straní vládcům z východní […]
Historie
9. 9. 9: Den krvavé bitvy v Teutoburském lese
Vzduchem zasyčí podivný zvuk. Několik vojáků se ohledné a vidí, jak se jeden z jejich druhů kácí k zemi. Když otočí hlavou ke stromům, po útočníkovi zbydou jen polámané větve. Než se stačí rozejít, přichází další útok. Nikdo z nich se z temného hvozdu nedostane živý. Město Bramsche leží na severozápadě Německa, jeho součástí je také bývalá víska Kalkriese. […]
historie
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
Zatčení templářů, výbuch kosmické lodi, havárie obřího letadla i potopení luxusní výletní lodi. Pátek třináctého má v historických kronikách několik mimořádně dramatických zápisů. Člověk skoro získává dojem, že si osud právě na toto datum schovává ty nejhorší scénáře. Jenže vedle tragédií se odehrávají také překvapivé, kuriózní a dokonce radostné události. Pojďme se podívat, co se […]
Žena, která ovládla desetitisíce pirátů. Čínská královna moří porazila císařské loďstvo
Představte si ženu, před kterou se třásli obchodníci, kapitáni i císařští admirálové. Na počátku 19. století ovládá Čeng Š jednu z nejmocnějších pirátských konfederací v dějinách. Pod její velení spadají tisíce lodí a podle často uváděných odhadů až 70 tisíc mužů. Přesto její příběh nekončí popravou ani porážkou. Dokáže vyjednat podmínky, o jakých se většině […]
Když se ženy vydávají do školy: Vzdělání jako cesta ke svobodě
Ještě před dvěma staletími se vzdělání žen považuje spíše za zbytečný přepych než za samozřejmost. Dívky se mají naučit vést domácnost, vychovávat děti a být dobrými manželkami. Myšlenka, že by mohly studovat matematiku, právo nebo medicínu, vyvolává údiv, někdy dokonce pohoršení. Přesto se postupně objevují odvážné ženy, které chtějí pravidla změnit. První důležité kroky přicházejí […]
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
Stačí jediná srážka dvou lodí a během několika minut se z rušného kanadského přístavu stává peklo na zemi. Halifax 6. prosince 1917 zasáhne exploze tak ničivá, že její sílu překonají až atomové bomby. Na vině přitom není nepřátelský útok ani sabotáž, ale tragická kombinace lidských chyb, hořící lodi a nákladu, který by se rozhodně neměl […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz