Domů     Poznejte medvěda, největší žijící šelmu! Jak se od sebe liší jednotlivé druhy?
Poznejte medvěda, největší žijící šelmu! Jak se od sebe liší jednotlivé druhy?
11.9.2019

Jsou to vůbec největší žijící suchozemští predátoři planety. Medvěd lední je nejmohutnější, dosahuje až 4x větší hmotnosti než lev, uznávaný král zvířat. V těsném závěsu jej následují medvěd grizzly a medvěd kodiak, poddruhy medvěda hnědého.

Kolik druhů medvědů na světě žije? Jsou někteří nebezpečnější než jiní? Kterým hrozí vyhubení?

Medvěd lední

Kolik měří: až 2,5 m

Kolik váží: 800 kg

Kde žijí: Arktida

Čím se živí: jeho hlavní kořistí jsou tuleni

S výškou 2,5 metru a váhou 800 kg představují lední medvědi největší šelmy na světě. Většinu života stráví v ledových vodách Arktidy. Dokážou souvisle uplavat až 65 km a potopit se hluboko pod hladinu. Oblíbenou kořistí ledního medvěda jsou tuleni.

Aby přežili, musejí ulovit jednoho až dva týdně. Medvědi proto stále putují a svou oblíbenou pochoutku hledají celý rok, během kterého dokážou nacestovat přes tisíc kilometrů. K zimnímu spánku se nikdy neukládají. V divoké přírodě dnes žije okolo 22 000–31 000 ledních medvědů.

Jeho kožešina je tak dobrým izolačním materiálem, že ho lze jen těžko zaměřit termovizí.
Jeho kožešina je tak dobrým izolačním materiálem, že ho lze jen těžko zaměřit termovizí.

Proč má duté chlupy?

Vědci se domnívají, že předci ledních medvědů, medvědi hnědí, žili před 200 000 lety v lesích na Sibiři a živili se rostlinami a rybami.

Během doby ledové se ale jejich domovina pokryla sněhem, takže byli nuceni se vydat do polárních oblastí, kde se zaměřili na tuleně. Postupně se jim protáhly čenichy a krky, což jim usnadnilo lov v ledových polích.

Původně hnědá srst zbělela, aby byli dokonale maskováni, a také se jim prodloužily a zesílily nohy. Jejich chlupy jsou uvnitř duté. Tyto dutiny pak poskytují výbornou izolaci, takže medvěd neztrácí tělesné teplo. Navíc má 10 cm silnou vrstvu tuku.

Medvědi se přizpůsobovali okolnímu prostředí.
Medvědi se přizpůsobovali okolnímu prostředí.

Jak loví lední medvěd

Přikrčený na okraji ledové kry dokáže i hodiny vyčkávat, než se kořist ukáže nad hladinou. Ve správný okamžik jej strhne pod vodu a usmrtí. Také mu nedělá problém prorazit svou obrovskou silou silnější vrstvu ledu a ulovit kořist ze zdánlivého bezpečí doupěte.

Tu pak mohutně kousne nebo udeří do oblasti hlavy či krku. Síla tohoto skusu nebo úderu může být tak velká, že doslova rozdrtí lebku zvířete. Najednou je schopný sežrat až 70 kg masa.

Medvěd kodiak (poddruh medvěda hnědého)

Kolik měří: až 3,2 m

Kolik váží: až 700 kg

Kde žijí: souostroví Kodiak u jižního pobřeží Aljašky

Čím se živí: rostlinami, lesními plody, rybami, občas útočí i na mnohem větší zvířata, např. jeleny nebo dobytek

Je největším poddruhem medvěda hnědého. Společně s polárním medvědem je i jedním ze dvou největších medvědích druhů vůbec. Srst kodiaků může být velmi světlá až oranžová. Na druhém pólu možné barevnosti leží tmavě hnědá.

Medvíďatům během prvních let života zůstává kolem krku bílý límeček. Velmi podobně zbarveni jsou ovšem i hnědí medvědi grizzly, takže rozlišit kodiaka od „běžného“ grizzlyho vyžaduje znalost dalších charakteristických znaků.

Během let, kdy na ostrově Kodiak vedle sebe žijí medvědi a lidé v těsné blízkosti, došlo pouze ke dvěma smrtelným útokům medvěda na člověka. V obou případech se jednalo o lovce, kteří právě vyvrhovali kořist.
Během let, kdy na ostrově Kodiak vedle sebe žijí medvědi a lidé v těsné blízkosti, došlo pouze ke dvěma smrtelným útokům medvěda na člověka. V obou případech se jednalo o lovce, kteří právě vyvrhovali kořist.

Kolik jich na ostrovech žije?

Prvním a nejdůležitějším je místo výskytu.

Ačkoli se označení „medvěd kodiak“ běžně používá pro všechny hnědé medvědy žijící na Aljašce, ve skutečnosti se kodiaci vyskytují pouze na stejnojmenném souostroví Kodiak (ostrovy Kodiak, Afognak, Shuyak, Raspberry, Uganik, Sitkalidak a další), které leží u jihovýchodního pobřeží Aljašky.

V roce 2005 zde byl počet těchto obřích savců odhadnut na zhruba 3 500 kusů a během posledních deseti let populace mírně roste. Dalším rozlišujícím znakem kodiaků je právě jejich velikost, kterou je ovšem za běžných podmínek dost obtížné zjistit.

Z dostupných údajů ovšem víme, že samice kodiaků váží 225–315 kilogramů a samci dosahují 360–700 kilo.

Kodiaci se vyskytují pouze na ostrově.
Kodiaci se vyskytují pouze na ostrově.

Medvěd grizzly (poddruh medvěda hnědého)

Kolik měří: až 2 m

Kolik váží: až 360 kg

Kde žijí: ve výše položených oblastech Severní Ameriky

Čím se živí: kromě masa také rostlinami. Loví velké savce, jako je los evropský, jelen, ovce, wapiti, bizon nebo sob polární. Z ryb si rádi pochutnají na lososech, pstruzích či okounech. Požírají také mršiny, zanechané jinými predátory.

Pravděpodobně pochází z medvěda ussurijského, který přešel z Ruska na Aljašku před zhruba 100 000 lety, ale na jih se vydal nejdříve před 13 000 lety.

Většina dospělých samic grizzlyho váží 130 až 200 kilogramů, zatímco samci dosahují váhy mezi 180 a 360 kilogramy. Průměrná délka dospělého jedince je téměř dva metry, v poloze na všech čtyřech má ramena ve výšce jednoho metru a vestoje měří až 2,5 metru. Stejně jako kodiak a brtník je grizzly poddruhem medvěda hnědého.

Medvěd grizzly se nachází na vlajce amerického státu Kalifornie, přestože tam byl poslední jedinec zastřelen v roce 1922.
Medvěd grizzly se nachází na vlajce amerického státu Kalifornie, přestože tam byl poslední jedinec zastřelen v roce 1922.

Jak jsou agresivní?

Někteří experti považují grizzlye za nejagresivnější medvědy. Jejich chování ovlivňuje několik faktorů – na rozdíl od baribalů (medvědů černých, kteří také žijí v Severní Americe) jsou grizzlyové příliš velcí.

Nemohou se proto bránit tím, že vyšplhají na strom, ale musí se snažit bránit na zemi. Samice, které brání svá mláďata, jsou nejagresivnější a mají na svědomí 70 % útoků na člověka.

Normálně se grizzlyové snaží kontaktu s lidmi zabránit, téměř nikdy nevidí člověka jako kořist.

Nejagresivnější jsou samice medvěda.
Nejagresivnější jsou samice medvěda.

Medvěd brtník (nebo také eurasijský; poddruh medvěda hnědého)

Kolik měří: až 1,7 m

Kolik váží: až 270 kg

Kde žijí: Můžeme jej spatřit nejen v celé Evropě, ale i v Asii a Severní Americe. Obývá rozsáhlé lesy Slovenské republiky, hlavně oblast Velké a Malé Fatry, Vysokých a Nízkých Tater, ze slovenských Beskyd občas zavítá i na naše území.

Čím se živí: Sbírá pupeny a výhonky rostlin, rád má také ovoce, semena a houby. Ze všeho nejraději má rád sladké věci jako jsou maliny, ostružiny, borůvky. Miluje včelí med. Při jeho konzumaci ale nenapravitelně poničí úl i celé včelstvo.

Požírá také hmyz, měkkýše, plazy a drobné hlodavce. Nepohrdne ani ptáky, mláďaty nejrůznější zvěře nebo mršinou.

Pokud není medvěd hnědý rušen člověkem, je aktivní především ve dne. Pokud ale už žil v blízkosti lidí, tak přešel k nočnímu způsobu života. Po většinu roku žije samotářsky, občas ve skupinách, v nichž vládne přísná hierarchie založená na věku a velikosti. Každý jedinec si brání teritorium velké několik desítek kilometrů.

Své jméno dostal podle staročeského slova brť, což znamená dutinu stromu. To vychází z obliby medvěda vybírat duté stromy s hnízdy lesních včel.
Své jméno dostal podle staročeského slova brť, což znamená dutinu stromu. To vychází z obliby medvěda vybírat duté stromy s hnízdy lesních včel.

Tlustý medvěd jde spát

Na zimu upadá do hibernace (nepravého zimního spánku), před kterým se musí pořádně vykrmit a nabrat zásoby tuku. Během listopadu až prosince ulehne na klidném a suchém místě, například ve skalních dutinách nebo vlastnoručně vyhrabané jámě.

Během hibernace, z které se probouzí v únoru až dubnu, často opouští svůj brloh a vydává se za potravou. I přes svůj mohutný vzhled je medvěd hnědý výborný běžec, který dokáže běžet i vyšší rychlostí než 45 km/h.

Nejdéle se medvěd brtník vyskytoval na Šumavě.
Nejdéle se medvěd brtník vyskytoval na Šumavě.

Kdy u nás vyhynul?

Na území České republiky byl považovaný za plně vyhynulého už v 2. polovině 19. století. Na většině území Čech byl vyhuben v 17. a 18. století, nejdéle se vyskytoval na Šumavě.

Za posledního šumavského medvěda se často označuje medvědice zastřelená 4. listopadu 1856 poblíž osady Jelení vrchy. Na Moravě se udržel do konce 19. století. Poslední doložený úlovek je z roku 1887 v Travném u Morávky.

V souvislosti s rozšířením medvědí populace na Slovensku v 70. letech 20. století se medvěd vrátil do Beskyd. V současnosti se na Moravě a ve Slezsku vyskytuje několik medvědů.

Medvěd černý (nebo také baribal)

Kolik měří: 1,2–2 m

Kolik váží: až 250 kg

Kde žijí: svůj přirozený domov má v Severní Americe

Čím se živí: Až 85 % potravy baribalů tvoří vegetace, kořínky a hlízy. Na jaře vyžírají ořechové skrýše veverek a také si s oblibou pochutnají na medu. Pokud je včelí úl příliš hluboko v kmeni stromu, nemají problém kus kmene odhryznout.

Většinu masité složky baribalovy potravy tvoří hmyz – včely, vosy, mravenci a larvy. V noci pak loví lososy. Mezi další potravu baribala patří vejce orla bělohlavého, k jehož hnízdům rádi šplhají.

Baribalové se živí především okolní vegetací.
Baribalové se živí především okolní vegetací.

Přestože všichni baribalové žijí v Severní Americe, druh není blízkým příbuzným ani hnědého, ani ledního medvěda. Nejbližším příbuzným baribala je medvěd ušatý, který žije ve středné a východní Asii. Baribal není ohroženým druhem.

Jeho rozšíření je velké a počet jedinců se rovná dvojnásobku počtu jedinců všech ostatních druhů medvěda dohromady.

Jedná se o nejmenší a nejčastější severoamerický druh medvěda.
Jedná se o nejmenší a nejčastější severoamerický druh medvěda.

Ubrání se pumě nebo smečce vlků?

Baribalové jsou většinou dominantní oproti ostatním predátorům, především v bojích o mršiny. Pokud se ale do konfliktu vmísí větší medvěd hnědý, baribal se musí stáhnout.

V Yellowstonském národním parku se našla těla mrtvých baribalů právě po bojích s hnědými medvědy. O mršiny soutěží i s pumami. Souboje mezi medvědy a pumami nejsou časté, ale když k nim dojde, jde o velice zuřivý a krvavý boj.

Stává se, že v něm puma baribala zabije. S vlky se baribalové příliš často nepotkávají, ale ani zde nemá baribal jasně navrch. Vítězí v souboji jeden na jednoho, proti smečce vlků ale nemá šanci.

Foto: Shutterstock.com, wikimedia.org
Související články
Věda a technika
Problém jménem akné: Pomůže klid i lepší skladba jídelníčku
Acne vulgaris (česky trudovitost, případně trudovina), běžně nazývané akné, je jedno z nejčastějších chronických onemocnění kůže a vůbec nejčastější kožní onemocnění v pubertě. Nejméně jednou v životě akné postihne 85 až téměř celých 100 procent lidí. Akné je nejběžnější během puberty; obtěžuje více než 85 procent mladistvých a často bohužel přetrvává až do dospělosti. Příčinou […]
Věda a technika
Space Shuttle: Smělé plány nevyjdou
Píše se startu 28. ledna 1986. Den, který se do historie kosmonautiky zapíše černou tužkou. Raketoplán Challenger se odlepuje od země, ale pouhých 73 sekund od startu prohoří spoj mezi dvěma částmi SRB. Ten špičkou prorazí nádrž a ozve se exploze.   Dominový efekt na sebe nenechá čekat. Druhá exploze je likvidační. Na nebi zůstane […]
Věda a technika
Databáze plastů je na světě: Obsahuje přes 16 000 chemikálií
Sdílíme s nimi každou část našich životů, o jejich složení toho ale víme málo. Evropský Projekt PlastChem se rozhodl všechny chemikálie obsažené v plastech spočítat, a číslo překvapilo i největší pesimisty. To je ta špatná zpráva. Dobrá naopak je, že celosvětová dohoda o ukončení plastového zamoření je na dohled.   Plastový svět už neokupují jenom barbíny, sami […]
Věda a technika
Nově objevené části lidského těla
Až do konce středověku představoval vnitřek lidského těla 13. komnatu. Po několika staletích důkladného „pitvání“ se v něm rozlišujeme dnes 78 lidských orgánů. Toto číslo ale nemusí být konečné. Jak dokazuje stále pokročilejší technika, lidská anatomie má stále čím překvapit.   Nový orgán bolesti – tak v nedávné době výzkumníci ze Švédska označili Schwannovy buňky, […]
reklama
historie
Je snad rod Kennedyů prokletý?
Kennedyové, prominentní americký klan, se vyznačují nejen významnými veřejnými a ekonomickými funkcemi, které zastávali od konce 19. století, ale také sérií tragických událostí, které postihly jejich členy. Proč je rodina Kennedyů stíhána jedním předčasným úmrtím za druhým? Tento kletbu provázející fenomén je třeba zkoumat z několika perspektiv. Nejznámějším z rodiny je bezesporu 35. prezident USA John […]
Překvapivá historie: Proč se chodilo na poutě?
Chtěli byste jít pěšky víc než tisíc kilometrů do slavného kostela? V některých dobách našich dějin bylo dlouhé putování na posvátná místa obvyklé. Proč se na ně lidé vydávali a co si od toho slibovali? V knihách, příbězích i pohádkách odedávna nacházíme zmínky o lidech, kteří v chatrném oděvu, s mošnou přes rameno a holí kamsi kráčejí. Jsou to poutníci. Přestože se v minulosti […]
Kde najdeme nejstarší město Evropy? Možná v Bulharsku…
Kolosální Athény, které by nás uhranuly již ve 3. tisíciletí před Kristem? Malebný portugalský Lisabon nebo snad krétská Chania? Hledání nejstaršího města Evropy přesunují archeologové úplně jinam – do Bulharska. A i tady má dva favority…     Kdo také louskal s baterkou pod peřinou Eduarda Štorcha (1878–1956), vzpomene si na Osadu Havranů s nádhernými […]
Bedřich Hrozný: Pokořitel chetitského písma se postaví také nacistům!
Na chodbách panuje nezvyklý ruch, do pracovny rektora doléhají ostré německé povely. Rychle vstane a pohotově dokráčí před budovu, kde zmerčí, jak nacisté nakládají nebohé studenty na korbu auta. Vzduch okamžitě zaplní dunivý profesorský hlas. Cesta k úspěchu je trnitá a pořádně klikatá. Své o tom ví také Bedřich Hrozný (1879-1952). Vědec, jenž rozluští chetitské písmo, […]
reklama
historie
Dýmějový mor: Nelítostný revolucionář
Dýmějový mor, který ve 14. století zdevastuje Evropu, lze pojmenovat různě. Ovšem nazvali byste ho revolucionářem? Asi těžko. A přece jím, svým způsobem, je. Epidemie moru, která v polovině 14. Století pustoší Evropu a Asii, vyhubí podle 75 až 200 milionů lidí, což je přibližně třetina nebo v případě druhého údaje více než polovina obyvatel. Vylidní […]
Marie Terezie: Odhalujeme tajemství slavné panovnice
Marie Terezie byla vládkyní, jež po sobě zanechala odkaz, který výrazně ovlivnil budoucnost nejen naší země. To, že zavedla například povinnou školní docházku, je všeobecně známo. Jaký byl ale osobní život této slavné panovnice? V éře, kdy svět ovládali muži, byly ženy často odsouvány na okraj dějin. Ale jedna žena se odmítla podvolit osudu, odhodlaná […]
Protržení přehrady Bílá Desná: Mocný živel proměnil okolí v sutiny
Největší přehradní katastrofa v českých dějinách se odehrála před 107 lety a vyžádala si 65 lidských životů. Ani ne rok po kolaudaci přehrady na řece Bílá Desná v Jizerských horách došlo k jejímu protržení a voda, která se z ní vyvalila do údolí, za sebou zanechala zničené domy a mrtvé. Co se tehdy v okolí […]
Španělská chřipka: Dvojspřeží jezdců apokalypsy
Měla více obětí než obě světové války dohromady. Čtyři vlny rozpuku viru A/H1N1, které v letech 1918-1920 nakazily každého třetího člověka na planetě, zahubily až 5 % světové populace. Pandemie, která dostala mnoho přízvisek – „bolševická nemoc“, „brazilská nemoc“, či „Napoleonský voják“ – se nejvíce proslavila jako chřipka španělská.   Španělsko k ní přitom přišlo […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Kde leží hrob abatyše Mlady?
historyplus.cz
Kde leží hrob abatyše Mlady?
Archeologové důkladně prozkoumávají ostatky, vyzvednuté z hrobu č. 110 na pohřebišti svatojiřského kláštera na Pražském hradě. Dlouhá léta se vědci domnívali, že patří abatyši Anežce Přemyslovně, nevlastní sestře Přemysla Otakara I., která zemřela roku 1228. Teď se ale zdá být všechno jinak… Datování kosterních ostatků, odhalených v hrobě č. 110, určuje, že jejich majitel či
Záhada mých skvrn na rukou
skutecnepribehy.cz
Záhada mých skvrn na rukou
Od dětství jsem trpěla záhadnou nemocí. Nikdo mi nedokázal pomoci. Až minulý život ukázal příčinu. Prvně se mi to stalo jako miminku a s naprostou pravidelností se ten nevysvětlitelný „problém“ opakoval každý rok – vždy ve stejném období. Tu záhadnou nemoc nedokázal nikdo nikdy rozluštit, až do mých třiatřiceti let. Do roka a do dne V čem spočívala ta
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
nejsemsama.cz
Mé ztracené dítě se objevilo a změnilo mi život
Tehdy jsem byla sama ještě dítě! Pozdě jsem litovala, že jsem své miminko dala k adopci, ale neměla jsem na výběr. Po letech si mě však našlo! Je to tak dávno, a přesto se na to nedá zapomenout! Stále to strašně bolí. Bylo mi šestnáct, když jsem se zamilovala do vojáka, který sloužil v našem městě. Myslela jsem
Asijské nudle s vepřovým masem
tisicereceptu.cz
Asijské nudle s vepřovým masem
Co nesmí chybět v žádném asijském pokrmu? Především chilli, které dodá pokrmu ten správný říz, čerstvé bylinky, křupavá zelenina a sezamová semínka. Suroviny 200 g vepřových nudliček (například
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
epochanacestach.cz
Zámek Kynžvart: Dřevomorka už dávno neřádí
Zámek Kynžvart je vystavěn v kombinaci klasicismu a empíru a od roku 1828 v něm sídlilo muzeum, jedno z nejstarších v Čechách. Býval letním sídlem hraběte a diplomata poloviny 19. století Klemense Metternicha, a proto se v něm také odehrálo mnoho významných setkání evropských politiků. Navštívil ho ale například také básník Johann Wolfgang Goethe. Poté, co byl zestátněný zámek v roce
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
epochalnisvet.cz
Jak se pářili termiti před 40 miliony lety?
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla
Milionářské sny o medu
iluxus.cz
Milionářské sny o medu
Milionáři často dostanou, co chtějí, a Sir Jim Ratcliffe, spolumajitel Manchester United, je toho dokonalým příkladem. Po osmnáctiměsíčním boji o plánování vyhrál spor se sousedem ohledně úlů a teniso
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
enigmaplus.cz
Vranová Lhota a Vraní Hora: Skutečně jsou tato bývalá sídla útočištěm duchů?
Obec Vranová Lhota leží v údolí říčky Třebůvky v okrese Svitavy. V obci stojí tvrz, o níž první písemná zmínka pochází z roku 1406. Jedná se o původní středověkou stavbu s gotickou a renesanční přesta
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
panidomu.cz
Na talíř, když šéfkuchař ho dává…
… králem všech květin je špenát, zpíval kdysi slavný zpěvák. Špenát je ale vskutku populární listová zelenina, která se používá téměř ve všech světových kuchyních. Z dětství si jej určitě pamatujete jako poměrně neoblíbenou přílohu k masu a naopak milované jídlo Pepka námořníka, kterému plechovka špenátu vždycky spolehlivě pomohla dodat mimořádné síly. Vědci docela nedávno
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
21stoleti.cz
U viru ptačí chřipky byly zjištěny nové mutace
Podle nové, dosud nerecenzované studie získal virus ptačí chřipky, který momentálně šíří mléčnými farmami ve Spojených státech, desítky nových mutací. A to včetně těch, které jej mohou učinit schopněj
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Je zamilovaný do Kohoutové?
nasehvezdy.cz
Je zamilovaný do Kohoutové?
Někdy se stává, že se do sebe během natáčení zamilují dva herečtí kolegové. Možná je to i případ Bereniky Kohoutové (33) a Filipa Blažka (50), kteří hrají zamilovanou dvojici v seriálu Jedna rodina.