Domů     Bitva o Monte Casino: Jak se krvavě dobývá nejstarší klášter?
Bitva o Monte Casino: Jak se krvavě dobývá nejstarší klášter?
11.4.2019

Byla jednou z nejdelších a nejkrvavějších bitev italského tažení během druhé světové války. Cílem Spojenců zde bylo dosáhnout průlomu k postupu na Řím, ale setkali se zde s velmi tuhou a efektivní německou obranou. Nakonec se číslo obětí přiblížilo 80 000.

reklama

Monte Cassino je historický klášter na vrcholku hory asi 130 kilometrů jižně od Říma. Má za sebou dlouhou a slavnou historii. Sám svatý Benedikt z Nursie (asi 470–asi 543) tady založil svou první komunitu mnichů, která dala vyrůst celému benediktýnskému řádu.

Za staletí se klášter rozrostl do mohutné struktury, která připomíná spíš hrad než sakrální stavbu. A právě proto se velmi dobře hodil pro obranu, čehož si byli němečtí elitní vojáci velmi dobře vědomi.

Obraně velel Němec Albert Kesselring, který byl za urputný boj i vyznamenán.
Obraně velel Němec Albert Kesselring, který byl za urputný boj i vyznamenán.

Útok odražen

reklama

Spojenci zprvu doufali, že se jim obtížný terén kolem Monte Cassina podaří dobýt rychle a efektivně. Místo toho se zde rozpoutala jedna z nejkrvavějších bitev celého italského tažení.

Gustavova linie, jak Němci říkali obrannému postavení u Monte Cassina, byla velmi dobře vyzbrojená a opevněná a byli zde na pozicích elitní parašutistické jednotky a pancéřoví granátníci.

První útok v lednu 1944 vedla hlavně americká 34. divize, ale velice rychle se setkala s houževnatým odporem a byla nucena ustoupit. První útok ustal po měsíci úporného snažení. Spojenci viděli, že s Monte Cassinem bude mnohem víc práce, než doufali zpočátku.

Americká 34. divize během tohoto prvního měsíce bojů přišla téměř o 80 procent všech svých mužů. Klášter se ale stále vypínal na vrcholu hory netknutý.

Klášter a jeho okolí dlouhou dobu úspěšně odolává spojeneckému útoku.
Klášter a jeho okolí dlouhou dobu úspěšně odolává spojeneckému útoku.

Klášter ničit nebudeme. Nebo ano?

Spojenečtí velitelé zprvu odmítali vést útok přímo na klášter, který byl velmi významnou kulturní památkou.

Němci ho ale podle zpráv průzkumníků používali jako významný opěrný bod a dělostřeleckou pozorovatelnu, takže nakonec nebyla jiná možnost, než zaútočit proti němu.

K těmto zprávám bylo mnoho velitelů skeptických a zdráhali se zničit takovou krásnou a starobylou architekturu. Nakonec se věci ale energicky chopil britský generálmajor Francis Tuker (1894–1967), který si rozhodně servítky nebral.

Do svého deníku si poznamenal: „I kdyby Němci klášter v tento moment vojensky nepoužívali, tak do budoucna určitě použít mohou, a proto musí být zničen.“

Nařídil těžké nálety, protože až 45 metrů vysoké a tři metry tlusté kamenné zdi kláštera byly odolné proti dělostřelecké palbě.

Spojenecké bombardéry tedy na klášter začaly shazovat obří bomby řečené blocbuster, která každá nesla podle verze mezi 1800 a 5400 kilogramy výbušniny.

Velitelé letectva si rozkazy k bombardování kláštera vyžádali písemně, protože mnozí viděli tento krok jako kulturní barbarství. Luigi Maglione (1877–1944), kardinál státní sekretář ve Vatikánu, komentoval zničení kláštera velmi jednoznačně: „Byla to strašlivá stupidita.“

Vatikánským špičkám se zničení kláštera rozhodně nezamlouvalo, Kardinál Luigi Maglione ho označí za
Vatikánským špičkám se zničení kláštera rozhodně nezamlouvalo, Kardinál Luigi Maglione ho označí za „stupiditu“.

Peklo na zemi

Přestože bombardéry obrátily klášter a vrcholek hory doslova v peklo na zemi, vojensky to příliš velký význam nemělo.

Letci, kteří dlouho s bombardováním váhali, totiž špatně koordinovali nálet s pozemními jednotkami, a tak síly na zemi nebyly připraveny okamžitě po skončení náletu zaútočit a obsadit pozice.

Němci, kteří nálet přečkali, se tedy po jeho skončení znovu opevnili a mohli dál odrážet spojenecké pokusy o průlom. V hlubokých sklepích kláštera přežilo dokonce šest mnichů se svým 79 let starým opatem Gregoriem Diamarem (1865–1945).

Ten už s Němci před bitvou uzavřel dohodu, že klášter nikdy nebude využíván vojensky a Němci ji z velké části respektovali. Další útok na klášter vedli především Britové a Novozélanďané, ale vlna za vlnou byly odráženy.

Nakonec se do boje zapojila i řada dalších národností – Indové, Gurkhové, ale třeba také Poláci.

Je dobojováno. Nejen klášter, ale i jeho okolí je totálně zdevastované.
Je dobojováno. Nejen klášter, ale i jeho okolí je totálně zdevastované.

Cesta do Říma je volná

V květnu roku 1944 nastal poslední pokus o prolomení obrany – operace Diadém. Začal masivním ostřelováním z více než 1000 děl britské 8. armády a 600 děl americké 5. armády. Dne 11. května 1944 ve 23.45 začal pěší útok.

Frontální útok na klášterní budovu, tehdy již téměř srovnanou se zemí, připadl Polákům. Generál Władysław Anders (1892–1970) měl nad Poláky vrchní velení a rozhodl se dosáhnout úspěchu za každou cenu. Už 17. května se povedlo dosáhnout zásadního průlomu.

Německá obrana viděla, že situace je beznadějná, a tak přišel rozkaz Monte Cassino vzdát. Asi 100 zbývajících obránců se vydalo Spojencům do zajetí a další se pokusili prorazit z obklíčení se střídavými úspěchy. Samotný klášter ani nikdy opravdu dobytý nebyl.

Němečtí parašutisté se v něm drželi až do okamžiku, než se museli vzdát. Polské síly tedy ruinu kdysi mocného kláštera obsadili bez boje – v 9.05 dne 18. května 1944 nad ním zavlála bílo-červená polská vlajka.

Jen poslední tři dny bojů stály Poláky 281 důstojníků a přes 3500 mužstva. „Polák trochu deště snese,“ komentoval ohromné ztráty lakonicky vrchní velitel.

Nezůstal kámen na kameni. Přitom ze strategického hlediska vítězství zas tak velký význam nemělo.
Nezůstal kámen na kameni. Přitom ze strategického hlediska vítězství zas tak velký význam nemělo.

Hrůzná cena za vítězství

Cena, kterou útočníci i obránci za bitvu zaplatili, byla hrozivá. Doslova peklo na zemi, kde se bojovalo o každý metr, trvalo od 17. ledna do 18. května 1944, tedy skoro na den rovné čtyři měsíce.

Během této doby přišli Spojenci minimálně o 55 000 mužů, ale ještě další oběti je čekaly během tažení a rozšiřování průlomu směrem na Řím. Celkově byla cena za montecassinský průlom strašlivých 105 000 mužů.

Velice efektivní němečtí obránci na tom byli výrazně lépe, i když jejich statečnost – kterou uznávali i spojenečtí velitelé – byla dána do určité míry i tím, že byli zahnáni doslova do kouta a mnohdy neměli kam ustoupit.

I v jejich řadách si bitva vyžádala své oběti, i když ve srovnání se Spojenci „jen“ asi pětinové. Přesná čísla nejsou k dispozici, ale odhaduje se, že v bitvě zahynulo na 20 000 německých vojáků a jejich italských spojenců.

Německý velitel Generalfeldmarschall Albert Kesselring (1885–1960) za obranu Monte Cassina a další operace v Itálii od Hitlera obdržel Železný kříž s dubovými ratolestmi, meči a diamanty.

reklama
Foto: Shutterstock, Wikimedia. Autor textu: Petr Vinš. Pro web upravil: Miroslav Horký.
Související články
Historie
Smrtící móda viktoriánských tapet: Když byla oblíbená barva jedovatá
Viktoriánský člověk chtěl mít doma krásnou zelenou. Čím zářivější, tím lépe. Jenže aby tapety získaly tehdy oblíbený smaragdový odstín, výrobci do nich přidávali arsen. Takže zatímco dámy obdivovaly elegantní stěny a pánové se chlubili vkusně zařízeným salonem, chemie si v koutě tiše mnula ruce. Domov totiž mohl být nejen útulný, ale také poněkud jedovatý. V […]
Historie
Mlsné prase málem vyvolalo válku mezi USA a Británií
Představte si, že vám soused vleze na zahradu, začne vám okusovat zeleninu a vy ho v návalu vzteku zastřelíte. Normální sousedská hádka? Možná. Jenže se píše rok 1859, zahrada leží na území, o které se přou Spojené státy a Velká Británie, a zastřelené zvíře patří mocné britské společnosti, může z toho být mezinárodní krize. Přesně […]
Historie
Vyhodíš ho oknem, vrátí se ti dveřmi! Tři pražské defenestrace
Ocitá se v patové situaci. Vpředu na něj zívá prostorné okno a pod ním nabroušené zbraně rozvášněného davu. V zádech ho motivují ke skoku zástupci vzbouřenců. A právě ti ho nakonec dotáhnou k oknu a hodí vstříc tragickému osudu. Pivo, hokej, Švejk a nebo třeba kontaktní čočky. Češi prorazí ve světě s celou řadou věcí a do výčtu […]
Historie
HMS Victory: Loď jako bitevní kronika
Staletí vzdoruje času, přečkala bitvy, bouře i hrozbu zániku. Britská válečná loď HMS Victory se stává symbolem námořní slávy a dodnes připomíná dobu, kdy o osudu říší rozhodují dřevěné koráby, odvaha námořníků, vítr v plachtách a přesná palba děl. Každá loď jednou doslouží. Některé skončí na dně moře, jiné jsou rozebrány na dřevo. Jen málokteré […]
reklama
casopis
lifestyle
Proč mají ženy menší kapsy než muži?
Zkuste si dát mobil do kapsy dámských džín. Pokud se tam vůbec vejde, gratulujeme, právě jste absolvovali malý módní experiment. Zatímco pánské kapsy bez potíží spolknou telefon, peněženku, klíče a občas ještě něco, co muž vůbec nepotřebuje, dámská kapsa často zvládne maximálně rtěnku. Přitom ženy kdysi nosily kapsy, do kterých se vešly překvapivě velké poklady. […]
Legíny? Nejdřív chrání mužské nohy
Dnes jsou legíny skoro synonymem pro dámské sportovní oblečení, jógu, běhání a občas také pro odvážný nákup, při kterém si člověk až doma uvědomí, že látka je poněkud průsvitnější, než sliboval obchodní popisek. Jenže jejich dávní předchůdci mají překvapivě mužskou minulost. Muži si těsné nohavice oblékají dávno předtím, než svět zná fitness centra, elastan nebo […]
Příběh nákupní tašky: Které z nich je letos 100 let?
Pojďte s námi na nákup. Chodit nebudeme po obchodech, ale napříč staletími! A co budeme nakupovat? To teď není podstatné. Zajímat nás bude něco jiného – v čem to odneseme domů? Ve starověku samozřejmě nevyrazíme do supermarketu, ale na tržnici. A s sebou si vezmeme… proutěný košík! Vyrobený může být z papyru, palmových listů nebo […]
Papírový kelímek: Malý vynález, který vyhlásil válku bacilům
Dnes si do něj nalijeme kávu, zmuchláme ho a pošleme do koše. Na začátku 20. století je ale papírový kelímek skoro převratnou hygienickou pomůckou. Vzniká totiž v době, kdy se lidé o veřejný hrnek dělí poněkud bez zábran a bakterie mají večírek, na který je nikdo nezval. Píše se rok 1907 a americký vynálezce Lawrence […]
svět zločinu
Falešné paměti Bruna Dössekkera: Byl jsem vyměněn!
Nacistický voják smýkne mužem o zeď omšelé uličky. Sledují ho při tom dvě dětské oči. Maličký chlapec se neodváží ani zakřičet. Až si bude vzpomínky rekapitulovat, dojde k závěru, že onen muž byl jeho otcem. Mezitím míří do koncentračních táborů další transporty. Přeplněné nákladní vagony se chlapci zatím vyhnou. Se starším bratrem se ukrývají na […]
Podvodnice Alicia Headová: Lež o 11. září ji vynese na vrchol
Všude je kouř. Alicia Esteve Headová (*1973) se plazí v 78. patře po podlaze Jižní věže. Je 11. září 2001. Teroristický útok na Světové obchodní centrum, konkrétně WTC 2, v místě nárazu letadla a patrech nad ním, přežije dohromady pouhých 19 lidí. Podle svých slov je Alicia mezi nimi. Oheň jí ožehne ruku, až na […]
Pět podivných vražd: Kdo měl spadeno na švédského premiéra i filmovou celebritu?
Arcibiskup ze San Salvadoru Óscar Romero (1917–1980) je konzervativec, který ostře kritizuje porušování lidských práv v Salvadoru – státečku v Latinské Americe. To ho bude stát krk. Pachatel, stejně jako v dalších čtyřech případech, je dodnes neznámý… Vymezuje se proti řádění armády i provládních eskader smrti. Romero nešetří ani USA, které režim podporují. Během mše 24. dubna 1980, kterou slouží […]
James Whitey Bulger: Práskač, co šel po práskačích
Dlouhé roky se v USA drží mezi desítkou nejhledanějších mužů a dopracuje to až na číslo dvě – hned po Usámovi bin Ládinovi (1957–2011). To je James „Whitey“ Bulger (1929–2018) viněný ze spoluúčasti na 19 vraždách, vydírání a lichvy. A samozřejmě, krom toho je ještě drogový dealer, který neváhá odstranit z cesty všechny práskače, zatímco […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz