Bohatství a obdiv. To pro mnohé znamená Hollywood. Ve svém „Zlatém věku“ ale hvězdy stříbrného plátna nezažívaly zrovna krásné chvíle, jelikož filmu vládla natáčecí studia. Mnohé celebrity si doslova sáhly na dno, ze kterého se už nezvedly.
První studio vzniklo ve stodole
Filmové ateliéry byly na počátku svého vzniku roztroušeny po celém území USA – v Los Angeles, San Francisku, San Diegu nebo v Chicagu. Postupem času se ale ukázalo, že Los Angeles, kde dodnes Hollywood stojí, má nejlepší podmínky pro točení filmů.
Nedaleko byla spící osada Hollywood pojmenovaná snad podle místních cesmín (holly-cesmína, wood-dřevo). V Hollywoodu zatím filmaři občas natáčeli jen nějaké pouliční záběry.
Toho využil v roce 1913 skotský malíř dekorací Robert Bruntom, když uviděl na bulváru Sunset v Hollywoodu stodolu, na které toužil postavit obrovské filmové ateliéry se všemi vymoženostmi. Výhodou byla nízká cena pozemků, které se pohybovala kolem 300 dolarů za akr.
Herci hráli zadarmo
Hercem mohl být v té době téměř každý. Výhled lepšího ohodnocení a slávy lákaly do studií i obyčejné dělníky. Statisté dostávali 3 dolary denně, někteří pracovali dokonce zadarmo.
Náklady na výrobu snímku byli o třetinu až polovinu menší než například v New Yorku. První film – The Squaw man, který natočil Jesse Lasky společně s Robertem Bruntonem v roce 1914, vznikl právě v oné stodole.
Jejich základní kapitál v roce 1913 činil 6 000 dolarů, o tři roky později se zvýšil na neuvěřitelné 4 000 000.
Velká pětka vládne
Na počátku 20. let filmu ještě nevládli herci ani režiséři, ale filmová studia, především společnosti MGM, Warner Brothers, 20th Century Fox, Paramount a RKO. Ta nejen, že filmy produkovala, ale vlastnila svoje řetězce kin, ve kterých se promítali „áčkové“ a „béčkové“ filmy najednou.
To skončilo v roce 1948, kdy nejvyšší soud rozhodl, že tato distribuce je nezákonná, stejně jako provozování kin, a vytváří nesoutěžní a monopolní tržní praktiky.
Jasná pravidla vytváření filmů
Filmová studia vládla přísnou uniformitou vytváření snímků. Zaměstnanci směli pracovat pouze pod jedním studiem a ani režisér nebyl považován za skutečného autora díla.
To změnil až Alfred Hitchcock, Orson Welles nebo John Ford, kteří započali realizování vlastních vizí. Především pro herečky ale znamenal úspěch a sláva těžké odříkání a dodržování často až nesmyslných smluv.
Cílené potraty jako na běžícím páse
Mezi nejčastější klauzule ve smlouvách hereček byla část o nechtěných těhotenstvích a manželství.
Když pak přišla nečekaně do jiného stavu hvězda studia MGM Jean Harlowová s Williamem Powellem, studio ji okamžitě pod pseudonymem poslalo do nemocnice, kde musela podstoupit proti své vůli potrat. Stejný osud čekal i Joan Crawfordovou nebo Judy Garlandovou.
Dětská hvězda ze země Oz
Judy Garlandová, hvězda filmu Čaroděj ze země Oz (1939), jež dodnes patří mezi největší hollywoodské legendy všech dob, nezažila jen nechtěný potrat. Do společnosti MGM nastoupila v pouhých 13 letech a byla vystavována neustálému sexuálnímu zneužívání.
Od vedení studia neustále slýchávala, že vypadá jako malé tlusté prase a musela podstoupit drastickou dietu. Její jídelníček se tak v 18 letech sestával pouze z černé kávy a kuřecí polévky, denně vykouřila 80 cigaret a každé 4 hodiny užívala pilulky na výživu. Zbytek života herečka prožila s poruchou příjmu potravy a drogovou závislostí.
Psychické trauma božské Marilyn
Nebývalo nezvyklé, že některé herečky vyhledávaly útěchu v různých lécích a omamných látkách, o jejichž nebezpečí se mnoho nevědělo. S tímto problémem bojoval i největší sex symbol, Marilyn Monroe, která měla smlouvu se studiem 20th Century Fox.
Psychicky labilní herečka čím dál častěji využívala léky, které jí psychiatři nezávisle na sobě předepisovali. Nepřidal k tomu ani románek s tehdejším prezidentem J. F. Kennedym a jeho bratrem. Podle konspiračních teorií stojí za její smrtí právě oni.
Sexuální maniak Chaplin
Dalšími skandály, které se pečlivě střežily, byly ty sexuální. Mezi tyto případy se nechvalně zapsala i největší hvězda němého filmu, Charlie Chaplin. Jeho nevinná osobnost zobrazovaná ve filmech ale neměla s jeho vlastním já vůbec nic společného.
Celkem se oženil se 4 ženami, které si bral, když jim bylo mezi 15 a 18 lety. Po letech vypověděly, že se k nim choval sprostě a velmi krutě. Svou druhou ženu, kterou si bral v jejích 15 letech, dokonce nutil do interrupce. Ona ale odmítla.
S poslední manželkou se oženil v 50 letech, přičemž jí bylo 18 let. Údajně mu prošlo postelí asi 2 000 milenek.
Úpadek Hollywoodu
Po zásahu nejvyššího soudu v roce 1948 se uvolnila cesta nezávislým producentům a řídícím pracovníkům menších studií. Změna nastala i ve výrobě filmů, zaměstnanci už nebyli drženi jedním studiem, mohli si vybírat, jaké filmy chtějí točit.
Ústup nejslavnějšího období Hollywoodu nastal koncem 60. let s nástupem televize a zvýšením vlivu zahraničních a nezávislých filmů.