„Je to jedna z nejohavnějších budov na světě,“ prohlašuje spisovatel George Orwell (1903-1950) během svého pobytu v Barceloně. A podotýká, že jí měli anarchisté při občasné válce raději celou zničit.

Standardní novogotický kostel. Taková je představa architekta Francisca de Paula del Villar (1828-1901), když 19. března 1882 pokládá základní kámen. Brzy však neustojí spory s ředitelem stavebního výboru a dává ruce pryč. Je třeba najít náhradníka, a tak na scénu přichází Antoni Gaudí (1852-1926). A jakékoliv standardní plány dostávají na frak!

Jako v lese

Gaudího nespoutaný projekt se vymyká všem pravidlům, všem stavebním slohům. A pokud budete přeci jen nějaký hledat, jde spíš o velmi osobní pojetí secese. I samotné nákresy jsou jiné, architekt nedělá přesné linky, ale jen velmi neostré skici. Aby mohl cokoliv a kdykoliv změnit. Běžné chrámy také mívají rovné stěny, ostré rohy, pravé úhly. Ovšem Gaudí je přesvěcen, že stavba má co nejvíce připomínat přírodu. A v přírodě je přeci vše proměnlivé a v pohybu. Vnitřní pilíře proto vypadají jako stromy s bohatými větvemi, a když se na ně chvíli díváte, větve se jakoby pohupují ve větru. Jeden pilíř drží mořská želva, jeden želva suchozemská, protože země a oceány mají být v rovnováze.

Bude nejvyšší, ale…

Hold ale Gaudí nakonec nevzdává jen přírodě. Nezapomíná ani na lidi – obličeje soch na jednom z portálů vytváří podle posmrtných masek zesnulých Barceloňanů. A ani na hlavní postavy křesťanství, podle niž má být pojmenováno budoucích 18 věží. Až bude dostavena ta nejdůležitější, věž Ježíše Krista, stane se Sagrada Familia nejvyšší náboženskou stavbou v Evropě. Výška hlavní věže dosáhne 170 metrů. Přesně! Musí být totiž o 1 metr nižší, než nejvyšší bod Barcelony, hora Montjuïc. Neboť člověk nemůže překovávat to, co vytvořil Bůh… Ohromný chrám nemá být vidět pouze ze všech míst v Barceloně, ale i z velké dálky na moři. Aby sloužil lodím jako maják, naplánuje Gaudí do nejvyšších míst skleněné mozaiky. Budou odrážet jak slunce, tak měsíční svit.

Co je to za pobudu?

„Můj klient nespěchá,“ odpovídá Gaudí na otázky, kdy bude stavba dokončena. Neřeší ani to, zda to ještě zvládne do konce svého života. To jediné důležité je vytvořit mistrovské dílo. Za každou cenu. A tak po poslední své světské stavbě, kterou je La Pedrera vytvořená v letech1906-1912, už všechny své síly nechává jen tady. Na staveništi trvale bydlí a posledních 15 života na stavbu vybírá peníze na ulici. Nakonec se zcela přestane starat i o svůj vzhled, a když ho ten osudný červnový den roku 1926 srazí tramvaj (prý se zahleděl na Sagradu Familii), považují ho nejprve za žebráka.

Konečně legální

Pokud se vše podaří podle plánů, stavba bude trvat celkem 144 let. Dosavadních 137 se však stavělo v podstatě načerno. Formality byly jaksi opomenuty a stavební povolení získává Sagrada Familia až roku 2019. Platné je však pouze na 7 let – za tu dobu má být bazilika dokončena! Navzdory tomu, že v roce 2010 bylo množství hotové práce odhadnuto teprve na polovinu! Ale máme teď nové technologie, díky kterým je všechno rychlejší. A nestihnout rok 2026, kulaté sté výročí od Gaudího tragické smrti, by byla škoda…