Cévy fungují jako tunely, které mají na starost přenos živin po celém těle. Jaké další „pomocníky“ mozek má a co o nich možná nevíte?
Životně důležitá dálnice
CO: cévy
Krev proudící uvnitř pak roznáší cévy do tkání, které tyto látky potřebují. Tepny vedou okysličenou krev od srdce, žíly pak krev odkysličenou přivádějí zpět do srdce.
Ve vlásečnicích se krev zbavuje kyslíku a živin a vychází z nich pak obohacena o zplodiny metabolismu. Jen vlásečnic je v těle více než 40 miliard a zabírají plochu okolo 1000 metrů čtverečních!
Mozek je na přívodu krve závislý, vždyť jím proteče 15 procent oběhu za minutu. O přívod potřebného množství krve se starají dvě vnitřní karotické a dvě páteřní tepny.
Jelikož si mozek nedokáže uložit zásoby kyslíku, je na přívodu čerstvé okysličené krve plně závislý.
Neúnavný dělník nezávislý na vedení
CO: srdce
Krev je životodárná tekutina, která dodává potřebné živiny všem lidským orgánům. O rozvod krve se stará srdce. Tenhle motor rozpumpovává krev do celého těla – a je tedy i pro mozek nepostradatelný.
Srdce průměrně váží 250–300 gramů a je velké zhruba jako lidská pěst. Pracuje 24 hodin v kuse, začíná pracovat čtyři týdny po početí a během dne vytlačí 4800 litrů krve. 50metrový plavecký bazén by tak zvládlo vypumpovat přibližně za tři čtvrtě roku!
Jediným orgánem, ke kterému nemá krev přístup, jsou oční rohovky. I když je srdce životně důležité, mozek ho přímo neovládá. Podněty ke stahu myokardu vznikají ve vlastní svalovině.
Je proto schopné pracovat i odděleně od lidského těla, pokud má dostatečný přísun kyslíku.
Dnešní menu je glukóza
CO: dvanáctník
Stejně jako ostatní orgány mozek potřebuje ke své činnosti energii. Za pomoci kyslíku ji získává z glukózy. Odkud však tělo glukózu získává? Zanedbatelnou část lidské tělo získává již v ústech, kde se štěpí některé polysacharidy.
Všechny podstatné pochody má však na starosti dvanáctník – součást tenkého střeva. Zde jsou polysacharidy a oligosacharidy rozštěpeny na monosacharidy (glukózu) a přes střevní stěnu se dostávají do krve.
Tenké střevo je schopné přenést do oběhu 120 gramů glukózy. Ta pak dále pokračují do jater, kde je 70 procent uloženo ve formě glykogenu a 30 procent se vydává na svou pouť lidským tělem – nemalá část pak míří do mozku.
22 000 nádechů za jediný den
CO: plíce
Lidský mozek váží pouhé dvě procenta hmotnosti lidského těla. Díky svému neuvěřitelnému výkonu však spotřebuje 20 procent kyslíku. Ten mozek potřebuje při tvorbě energie z glukózy.
Odkysličená krev, zatížená oxidem uhličitým, proudí nabrat nový kyslík zpět do plic. Tímto orgánem se dostává kyslík do krevního oběhu. Tělo disponuje dvěma plícemi, levá je menší než pravá.
Plíce se skládá z laloků a ty se skládají z plicních sklípků, kde probíhá převod plynů do krve. Člověk má v plicích na 300 milionů sklípků, jejichž povrch činí 40–100 metrů čtverečních.
Počet nádechů za den se pohybuje okolo 22 000. Pokud kýchneme, dokážeme vzduch z plic vytlačit rychlostí až 160 kilometrů v hodině!
Prodloužená ruka velení
CO: mícha
Mozek stále ještě neumí vysílat pokyny bezdrátově. Většinu impulzů rozesílá pomocí nervové soustavy. Hlavní nervovou „rozvodnou“ je páteřní mícha. Jedná se o trubici o délce 40 až 45 centimetrů, která přímo navazuje na prodlouženou míchu.
Z ní pak vychází 31 míšních nervů, které rozvádějí mozkové impulzy dále do nervové soustavy. Mícha má na starosti i některé reflexivní funkce těla a ulehčuje tak mozku práci.
Jsou zde mimo jiné umístěna centra vyprazdňování močového měchýře a konečníku, centra obranných reflexů, centra pro reflexní reakce pohlavních orgánů či velín pocení.