Je brzké ráno 28. září roku 935. Český kníže Václav míří ke kostelu ve Staré Boleslavi, když mu cestu zastoupí vlastní -bratr Boleslav. Za několik okamžiků leží jeden z nejvýznamnějších českých panovníků mrtev.

Šlo o pečlivě připravenou vraždu, nebo o tragické vyvrcholení mocenského konfliktu? Nejnovější výklady historiků naznačují, že skutečnost je mnohem složitější, než líčí známé legendy.))

Václav (907-935) přijíždí do Staré Boleslavi na oslavy svátku svatých Kosmy a Damiána. Podle pozdějších legend jej Boleslav (915-967/972) zve na hostinu, ráno jej před kostelem napadne a přivolaní družiníci knížete dorazí.

Právě tento dramatický příběh se po staletí stává symbolem bratrovraždy. Moderní historici však upozorňují, že žádný očitý záznam o události neexistuje.

Nejstarší prameny vznikají až s časovým odstupem a jejich hlavním cílem není přesně popsat průběh vraždy, ale představit Václava jako křesťanského mučedníka. Jisté je pouze to, že kníže skutečně umírá násilnou smrtí a vládu okamžitě přebírá Boleslav.

Vrchol konfliktu

V posledních letech se historici stále více přiklánějí k názoru, že nešlo jen o osobní nenávist nebo bezohlednou touhu po moci.

Podle výkladu historika Dušana Třeštíka (1933-2007), který dnes řada odborníků považuje za velmi přesvědčivý, vrcholí mezi bratry dlouhodobý politický konflikt.

Václav prosazuje úzkou spolupráci se Saskem a po porážce od krále Jindřicha Ptáčníka platí takzvaný mírový tribut. Boleslav a část domácí elity mohou tento postup chápat jako přílišnou závislost na silném sousedovi.

Vražda tak mohla představovat pokus změnit zahraniční politiku a upevnit postavení rodícího se českého státu. Paradoxně právě Boleslav po převzetí vlády české knížectví výrazně rozšiřuje a posiluje.

Ani on se však vazeb na říši úplně nezbavuje, protože tehdejší středoevropská politika podobné kompromisy vyžaduje.

Nejde o zlého bratra a dobrého světce

Zajímavé jsou také závěry k samotnému datu vraždy.

Po dlouhá desetiletí se vedly spory, zda Václav umírá roku 929, nebo 935. Současná historiografie se na základě rozboru dobových pramenů i církevního kalendáře přiklání k roku 935. Badatelé zároveň odmítají některé zakořeněné představy, například že Václav platil Sasku obrovský tribut jako projev poddanství.

Podle dnešního výkladu šlo spíše o běžnou cenu za zachování míru po vojenské porážce než o ztrátu české samostatnosti. Vražda svatého Václava tak přestává být pouze příběhem zlého bratra a dobrého světce.

Stává se dramatickým střetem dvou politických představ o budoucnosti českého knížectví, střetem, který zásadně ovlivňuje další vývoj českých dějin.