Když místní v šestnáctém století stavbu objeví, jsou ohromeni. Jde o základy obrovské budovy ztracené v Bodminských blatech. Lidé mají záhy jasno – protože historie v té době sahá maximálně k bájnému králi Artušovi, je stavba dedikována jemu.
Bodminská blata jsou ponuré místo plné starodávných tajemných staveb. Tomu všemu vévodí obrovská síň, veliká zhruba 20 krát 50 metrů. Obvod tvoří 54 kamenů, největší z nich jsou skoro dva metry vysoké.
Rozhodně nejde o nic malého – možná základy bájného Camelotu, o kterém stejně nikdo neví, kde stál? Stavba tvarem totiž připomíná základy rozměrné síně, kam by se vešel bájný král Artuš s bájným kulatým stolem i všemi rytíři kulatého stolu.
Proč by měl mít ale sídlo zrovna tady? Protože je blízko jeho poslední bitvy, domnívají se ve středověku kronikáři.
Neznámý Cammlan
Ke střetu dochází podle legend někdy v šestém století u Cammlanu. Kde leží? A leží vůbec někde?
Dnešní moderní věda jej spojuje s pevností Camboglannou na Hadriánově valu Předchozí interpretace jména Cammlan volí ale velšské sousloví Cambo-landa, neboli křivý kout země.
Kde v Anglii se nachází nějaký jiný křivý kout země než právě v Cornwallu? Ať už ono místo leží kdekoliv, právě zde se střenou králova vojska s armádou zákeřného Mordreda v posledním dějství této tragédie.
Po několika dnech krvavé bitvy se oba konečně setkají tváří v tvář. „I chopil se král kopí oběma rukama a rozeběhl se proti Mordredovi,“ píše v knize Artušova smrt Thomas Malory (?1405–1471). „I zasáhl ho král Artuš pod štít a proklál ho kopím!
Když Mordred seznal, že utržil smrtelnou ránu, máchl mečem obouruč a ťal otce ze strany po hlavě, že meč pronikl přilbicí i lebkou.“
Jenže je tu „ale“
Artuš je odvezen na bájný Avalon a kronikářům zůstávají jen otázky a dohady. I proto je tak snadné neznámou stavbu přiřknout právě jemu.
A téhle tradice se dlouhé roky drží i všichni další, přestože se už během dvacátého století archeologové shodnou, že stavba je mnohem mladší a s bájným králem bude mít společné jen své jméno.
Ale teprve v roce 2022 se na místo vrací archeologové z týmu univerzity St. Andrews, aby konečně našli odpověď na jednoduchou otázku: „Když ne Artuš, tak kdo?“ Jsou vybaveni dobovými prameny i moderními přístroji.
Měří, sčítají, a když nakonec předstoupí před novináře, mají nečekanou zprávu: „První výsledky ukazují, že tato stavba pochází z doby před pěti tisíci lety.
To ji zasazuje nejenom do mnohem mladší doby, než jsou příběhy o králi Artušovi, ale dělají z ní i mnohem starší stavbu než je třeba slavné Stonehenge.“
Neolitická Anglie
Vědci na analýzu použijí techniku OSL, neboli opticky stimulované luminescence, která zkoumá, kdy byl sediment naposledy vystaven světlu před pohřbením. A výsledky jsou potvrzeny dalšími metodami jako třeba radiokarbonovou analýzou.
Takže stavba je nyní datována, ale to zajímavé teprve začne. Když je známá historie stavby, která ji klade do doby kamenné, pro archeology to znamená jediné:
„Musíme nyní prozkoumat celé okolí, protože se ukazuje, že jde o oblast v dané době velmi významnou.“ Jak vypadá Anglie v časech neolitu? A kdo bájnou Artušovu síň postavil a hlavně proč?
Tenhle příběh možná nebude tak známý jako ten o Artušovi, ale určitě stejně napínavý!
