Kalendář ukazuje listopad 1895. Německý fyzik sedí v potemnělé laboratoři a zkoumá podivné paprsky vznikající v katodové trubici. Najednou si všimne něčeho nečekaného: tajemné záření prochází předměty, které by měly být neprůhledné.
O několik týdnů později vzniká snímek, který změní medicínu i lidské vnímání vlastního těla. Poprvé v historii se člověk dívá pod vlastní kůži.
Německý fyzik Wilhelm Conrad Röntgen (1845-1923) pracuje večer 8. listopadu 1895 ve své laboratoři na univerzitě ve Würzburgu. Experimentuje s katodovou trubicí zakrytou černým kartonem. Místnost je téměř úplně temná.
Najednou si všimne, že na stole několik kroků od přístroje slabě září fluorescenční stínítko potažené baryovou solí. „To není možné,“ zamumlá překvapeně. Trubice je přece zakrytá. Světlo z ní nemůže unikat. Přesto stínítko svítí pokaždé, když přístroj zapne.
Röntgen rychle chápe, že jde o dosud neznámý druh záření. Proto mu dává jednoduché jméno, a to paprsky X, tedy něco neznámého.

Zvláštní světlo v temné laboratoři
V následujících týdnech fyzik experimentuje téměř bez přestávky. Zkouší, čím nové paprsky projdou a co je dokáže zastavit. Brzy zjistí, že paprsky procházejí papírem, dřevem i lidskou tkání – ale kost je zastaví.
Jednoho večera požádá svoji manželku Annu Berthu, aby položila ruku na fotografickou desku. „Neboj se, jenom chvíli nehýbej rukou,“ říká jí. Po několika minutách desku vyvolá. Když snímek uvidí, oba oněmí.
Na černobílé fotografii se objevuje kostra ruky a tmavý obrys prstenu. Anna prý překvapeně vydechne: „Viděla jsem svou smrt.“ Snímek se brzy stává senzací. první rentgenový obraz lidského těla obletí svět.

Okno do lidského těla
Objev rentgenového záření mění medicínu doslova přes noc. Lékaři poprvé vidí zlomené kosti, kulky v těle nebo skryté nemoci, aniž by museli pacienta operovat. To, co bylo dříve tajemstvím ukrytým pod kůží, se náhle stává viditelným.
Röntgen svůj objev nepatentuje. „Chci, aby z něj měl prospěch celý svět,“ vysvětluje kolegům. V roce 1901 získává za objev rentgenového záření první Nobelovu cenu za fyziku.