Odsouzenec je v řetězech. Pod bosýma nohama horký písek, všude kolem vydýchaný zvuk. A odněkud z dálky se nese jásot lidí. Lidé ale jásají v tomhle případě jen tehdy, pokud se dočkají odpovídající představení. A to znamená krev. Spoustu krve. „Další! Chceme další!“ ozývá se zvenku a je jasné, že konec se blíží.
Pak jej stráže popoženou hroty kopí k chůzi. Tunel zahne a najednou je všude spousta světla. Dusný a zatuchlý vzduch podzemí okamžitě vystřídá železitá vůně čerstvé krve. A najednou slunce a pulzující nenávist tisíců diváků.
A pak – pak se ozve hlas popravčího. „Smrt! Chceme smrt!“ zní z ochozů. Ale i ten ďábelský ryk přehluší mnohem bližší řev. A štěkot.
A pak se už smečka divokých psů vrhá na nebožáka, který s pouty na nohou a rukou může jen těžko utíkat a ještě míň se bránit. Ostré zuby, drápy, bolest, smrt.

Šelmy jako nástroj moci
Císař Nero (37–68) stojí na vrcholku kopce a hledí na hořící Řím. Plameny šlehají do výše, z dálky je slyšet hukot ohně a řev lidí. Dokonalá kulisa pro jeho baladu o dobytí Tróje.
A také skvělý způsob, jak vyčistit starý Řím a na uvolněném prostranství vybudovat město nové podle představ šíleného císaře. Zbývá najít viníka. „Udělali to křesťané!“ zní verdikt a následují hromadné popravy, kde nechybí ani roztrhání šelmami.
Historie věrohodnost těchto událostí sice zpochybňuje a jde tak spíše o literární nadsázku než co jiného, ale ty šelmy v cirku opravdu jsou. A opravdu nebohé křesťany trhají na kusy. Není to zdaleka poprvé a ani naposledy

Krvavá zoo
V zápisech antických historiků najdeme velké množství různých zmínek. V čele zástupu zvířat kráčí lvi a tygři následování psi, medvědy a dalšími šelmami. Už makedonští velitelé zběhy předhazují lvům a tvrdí se, že tenhle zvyk si půjčují z mocného Kartága.
Damnatio ad bestias, jak se tento druh popravy nazývá, je velmi běžný a oblíbený a postupně kromě zběhů v hladových tlamách končí i čarodějové, traviči a mnozí další, samozřejmě otroci a v neposlední řadě i křesťané.
Někdy je odsouzený beze zbraně, jindy má možnost se bránit, což je někdy označováno jako lov nebo hon a stává se tradiční součástí gladiátorských zápasů.
