Kdo vlastně budoval egyptské pyramidy? Byli to vyčerpaní otroci pod bičem dozorců, nebo pyšní stavitelé své doby? Moderní archeologie dnes nabízí překvapivě jasnou odpověď.

Monumentální hrobky faraonů nevznikají rukama zotročených mas, ale díky organizované práci kvalifikovaných dělníků, kteří mají své zázemí, mzdu i společenské uznání. A důkazy leží přímo v písku u paty pyramid.

Řecký historik Herodotos v 5. století př. n. l. tvrdí, že na stavbě pyramid pracují podřadní dělníci, prakticky otroci. Současní egyptologové však tento obraz zásadně přehodnocují.

Archeologické nálezy ukazují, že Velké pyramidy v Gíze staví svobodní lidé, a to rolníci, řemeslníci a specialisté, kteří se na stavbách střídají podle zemědělského cyklu.

V době, kdy Nil zaplavuje pole a práce na nich ustává, přicházejí celé rodiny pracovat pro faraona. Podél pyramid vyrůstají plnohodnotná města s pekárnami, dílnami i správními budovami. Stavba se stává státním projektem, nikoli trestem.

Cheopsovo sídliště jako překvapivý objev

Zlom přináší výzkum egyptologa Zahiho Hawasse, který v letech 1987–1989 objevuje východně od Cheopsovy pyramidy rozsáhlý komplex cihlových staveb. Archeologové jej identifikují jako tzv.

Cheopsovo sídlištěm místo, kde žijí lidé přímo zapojení do stavby pyramidy. Nálezy svědčí o organizované komunitě: obytné domy, sklady potravin i stopy po masové výrobě chleba a piva.

To vše ukazuje na systematické zásobování a péči o pracovní sílu, nikoli na vykořisťování.

Nákladně zdobené náhrobky mluví jasně

Nejsilnějším důkazem se však stávají dělnické hřbitovy. Hrobky jsou zdobené reliéfy, nápisy a symboly, které si otroci dovolit nemohou. Pohřbení nesou tituly jako „přítel krále“ či „dozorce kameníků“.

Zdobnost náhrobků jednoznačně svědčí o tom, že tito lidé patří k vážené vrstvě společnosti. Stavitelem pyramid není anonymní masa otroků, ale hrdý profesionál, který se podílí na díle určeném pro věčnost.