Kola obřího kamionu se boří do písku, všude jsou oblaka prachu. Nekonečná poušť, jen písek a kamení, zrádné duny a hra o čas.. Mohutný vůz se přehoupne přes hřeben písečné duny, z výfuku se vyvalí oblak černého dýmu, zaúpí motor. A pak vůz zmizí v dálce.
Od roku 1978 závodníci mohou vyzkoušet extrémní závod, který vede z Paříže až do dalekého Dakaru. Přibližně deset tisíc kilometrů je rozděleno do několika etap, z nichž část vede opuštěnou pouští. Nejprve závodí jen motocykly a osobní automobily.
V roce1980 se poprvé otevírá kategorie pro kamiony. V roce2009 vyjíždí první závodníci na čtyřkolkách, o osm let později se přidávají buginy a od roku 2021 je možné závodit i na veteránech.

Neviditelný vítěz
V roce 1983 se na Dakaru poprvé startuje rodilý Čechoslovák. Na motocyklu KTM vyráží do drsné přírody Miroslav Kubíček (*1953). Skončí na osmnáctém místě, o rok později dokonce dokáže vyhrát závěrečnou etapu, ale ani to není komunistické televizi dost dobré:
„Kubíček v roce 1968 opustil zemi. Proč bychom měli referovat o emigrantovi?“ A tak se o Dakaru začne v ČSSR poprvé mluvit až o dva roky později, v roce 1985. Tehdy z Paříže vyjíždí dvě Liazky z továrního týmu.
Dojede jenom jedna, za jejímž volantem sedí Jiří Moskal (*1948) a skončí na třináctém místě. Ale je mezi těmi, kteří dojedou. „Víc než třicet kamionů dojet nedokázalo, tak to napoprvé není vůbec zlé!“ převládá radost, i když cenný kov chybí.

Naděje utopená v bahně
V Kopřivnici si jeho úspěchu také všimnou. „Když to zvládla Liazka, tak Tatra bude ještě lepší!“ Vědí, že mají výhodu – zatímco Liaz je silniční náklaďák, Tatrovky jsou už konstruované do obtížných terénů.
Tehdy poprvé usedne do kokpitu Karel Loprais (1949–2021), zkušební řidič s mnoha zkušenostmi. „Ty jsi byl nějakou dobu v Libyi, že jo?“ zeptá se ho soudruh ředitel a Loprais přikývne.
„Tak to znáš Afriku, pojedeš závod!“ Kamiony si vedou dobře, ale v jedné z etap dostane Loprais do ruky itinerář, který obsahuje chybu, a svede ho tak z cesty.
Cesta se promění v bažinu, kamion uvízne v bahně, kola podkluzují a cenné vteřiny se ztrácí v nenávratnu. I když se dokáže s pomocí ostatních kolegů dostat ven, nestihne dojet v časovém limitu a ze závodu vypadává.
Zlaté české ručičky
O rok později už ale skončí druhý, a hned za ním Moskalův Liaz. Všichni mu gratulují, ale jemu to nestačí. Za volant si sedne i o rok později, sešlápne plyn a nechá všechny ostatní závodníky polykat prach zpod svých kol.
Je na špici a razí si cestu nekonečnými pouštěmi, aby si s nadhledem dojel pro svou první zlatou medaili! I tentokrát je na druhém místě Moskal. Čechoslováci tak doslova ovládnou závod. Že to není náhoda a štěstí začátečníka, dokáže Loprais ještě několikrát!
Na zeď může pověsit šest zlatých medailí, což z něj dělá třetího nejlepšího závodníka ve všech kategoriích na Dakaru vůbec!

Nikdy neustupuj, nikdy se nevzdávej
Trvá celých 23 let, než český kamion dojede do cíle zase jako první. Může za to Martin Macík (*1989). Na čelo závodu se prokouše už v půlce závodu, který už dávno nevede do Dakaru, ale brázdí písečné duny v Saudské Arábii, a pozici si udrží.
„Je to splněný sen!“ prohlásí viditelně dojatý po průjezdu cílem. Tentokrát ale neřídí český náklaďák, ale italské Iveco.
Mezi zlaté medailisty se dostává také Josef Macháček (*1957), když jako první dojede do cíle na čtyřkolce v roce 2009 a v roce 2021 si odnáší zlato z kategorie bugin. Je tak jediným závodníkem, který dokáže vyhrát obě kategorie.