Domů     Monumentální tanec s osudem: Castells – katalánská tradice na hraně rizika
Monumentální tanec s osudem: Castells – katalánská tradice na hraně rizika
11.7.2025

Představte si, že tisíce lidí s napětím sledují, jak se desítky jednotlivců, oblečených v tradičních krojích, stávají stavebními kameny živoucí katedrály.

reklama

Postavit co nejvyšší a nejstabilnější lidskou věž – to je podstata castellů, prastaré katalánské tradice, která okouzluje svou odvahou, precizností a týmovou spoluprací, ale zároveň v sobě skrývá mrazivou možnost tragédie.

Vítejte ve světě, kde se zábava snoubí s nebezpečím a kde jediný chybný krok může mít fatální následky.

V pulzujícím srdci Katalánska, regionu na severovýchodě Španělska, se pravidelně odehrává podívaná, která bere dech. Soutěže v sestavování lidských věží, známých jako castells, nejsou jen obyčejným sportovním kláním;

jsou hluboce zakořeněnou společenskou a kulturní událostí, která přitahuje davy a definuje místní identitu.

reklama

Fotografie z města Tarragona, pořízená na festivalu v říjnu 2024, dokonale ilustruje ohromující rozměr této podívané, kde se k obloze tyčí monumentální lidské struktury.

Základem každého castelu je tzv.

„buben“ (poměrně volný překlad pro pinya či folre a manilles, tedy skupiny lidí pod hlavním trupem věže, které ji stabilizují a pohlcují nárazy), robustní základna tvořená silnými muži, kteří se drží kolem ramen a vytvářejí pevnou oporu.

Na jejich zádech pak s neuvěřitelnou hbitostí a koordinací šplhají další a další účastníci, vrstvu po vrstvě, patro za patrem. Každý pohyb je precizně nacvičen a každý jednotlivec hraje nezastupitelnou roli v této živé architektuře.

Stavění lidských věží vychází původně z historických pouličních tanců Muixeranga, které předváděli akrobaté v tehdejším Valencijském království.
Stavění lidských věží vychází původně z historických pouličních tanců Muixeranga, které předváděli akrobaté v tehdejším Valencijském království.

Klíčem k úspěchu je naprostá důvěra a synchronizace mezi členy týmu.

Vrcholným okamžikem je, když se na samotný vrcholek vyšplhá to nejmladší a nejlehčí, obvykle dítě mladší 10 let, které pak s gestem vítězství zamává davu, nebo ještě lépe, spustí dolů hrdou katalánskou vlajku.

Tento okamžik je vrcholem stovek hodin tréninku a symbolem úspěšného dokončení „babylonské lidské věže“, jejímž jediným úkolem je nespadnout.

Tradice castells sahá až do 18. století a má své kořeny v historických pouličních tancích Muixeranga, které předváděli akrobaté v tehdejším Valencijském království.

Z těchto počátků se vyvinula unikátní forma, která dnes představuje jeden z nejsilnějších symbolů katalánské kultury. Popularita castellů přetrvává dodnes, navzdory inherentním rizikům, která s sebou tato aktivita nese.

Historie bohužel pamatuje i tragické události. Například v roce 2006 ve španělském městě Mataró došlo k pádu, při kterém zemřela malá dívka.

Tato událost vedla k zavedení povinných helem pro děti, které se účastní vrcholných pozic ve věžích, což je jedno z mnoha bezpečnostních opatření, která se snaží minimalizovat riziko zranění.

Nicméně i přes veškerá opatření není během soutěží žádnou výjimkou, že někteří účastníci utrpí zranění a skončí v nemocnici. Nejvíce nebezpečný je paradoxně moment, kdy se soutěžící snaží z věže slézt dolů.

Proto se trénink věnuje nejen samotné stavbě, ale i bezpečným technikám sestupu.

Během soutěží není žádnou výjimkou, že se někteří z účastníků zraní a skončí v nemocnici.
Během soutěží není žádnou výjimkou, že se někteří z účastníků zraní a skončí v nemocnici.

Castells se vyvíjely v průběhu staletí, a to i co se týče složení týmů. Zajímavým milníkem bylo 80. léta 20. století, kdy byla umožněna účast žen.

Jejich nižší váha a flexibilita přinesly nový rozměr do stavby věží, což umožnilo budovat ještě vyšší a složitější struktury s více patry. Tato změna přispěla k dalšímu rozvoji a popularitě tradice.

V roce 2010 byla tato fascinující a dynamická tradice uznána na mezinárodní úrovni, když byla zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Toto uznání podtrhuje její význam nejen pro Katalánsko, ale i pro celé lidstvo.

Castells jsou více než jen akrobatický výkon; jsou oslavou komunity, odhodlání a síly lidského ducha. Každá věž, ať už se podaří nebo spadne, vypráví příběh o odvaze, spolupráci a hluboké lásce k tradici.

Castells představují jedinečnou fúzi historie, umění a sportu, kde se krása lidského úsilí snoubí s neúprosnými zákony gravitace. Jsou živoucím důkazem toho, jak se tradice může vyvíjet a přizpůsobovat, a přitom si zachovat své jádro a smysl.

Tyto lidské věže jsou odrazem katalánské houževnatosti a komunitního ducha, které i přes občasné tragické momenty udržují tuto fascinující podívanou při životě pro budoucí generace.

reklama
Zdroje informací: www.castellers.cat, www.unesco.org, www.britannica.com, www.wikipedia.org, částečně AI
Foto: Shutterstock, Pixabay
Související články
Historie
Mlsné prase málem vyvolalo válku mezi USA a Británií
Představte si, že vám soused vleze na zahradu, začne vám okusovat zeleninu a vy ho v návalu vzteku zastřelíte. Normální sousedská hádka? Možná. Jenže se píše rok 1859, zahrada leží na území, o které se přou Spojené státy a Velká Británie, a zastřelené zvíře patří mocné britské společnosti, může z toho být mezinárodní krize. Přesně […]
Historie
Vyhodíš ho oknem, vrátí se ti dveřmi! Tři pražské defenestrace
Ocitá se v patové situaci. Vpředu na něj zívá prostorné okno a pod ním nabroušené zbraně rozvášněného davu. V zádech ho motivují ke skoku zástupci vzbouřenců. A právě ti ho nakonec dotáhnou k oknu a hodí vstříc tragickému osudu. Pivo, hokej, Švejk a nebo třeba kontaktní čočky. Češi prorazí ve světě s celou řadou věcí a do výčtu […]
Historie
HMS Victory: Loď jako bitevní kronika
Staletí vzdoruje času, přečkala bitvy, bouře i hrozbu zániku. Britská válečná loď HMS Victory se stává symbolem námořní slávy a dodnes připomíná dobu, kdy o osudu říší rozhodují dřevěné koráby, odvaha námořníků, vítr v plachtách a přesná palba děl. Každá loď jednou doslouží. Některé skončí na dně moře, jiné jsou rozebrány na dřevo. Jen málokteré […]
Historie
Kam s ním? Historie svozu odpadu
Babička se ptá vnoučka, co by chtěl za povolání. Volba je jednoduchá: Policajt. Nebo Kosmonaut. Kovboj! Rytíř Jedi! Ale nakonec to vyhraje zase popelář. Frajer, co jezdí s parádním velkým autem a navíc, a to je nejvíc cool, může jezdit na stupátku! A popeláři jsou frajeři už od roku 1785. Z toho roku pochází nejstarší doklad […]
reklama
casopis
historie
Desetiměsíční peklo? Mlýnek na maso u Verdunu!
Zákopy, hromady mrtvých, špína, bahno, šrot a beznaděj. Řady děl a kulometů čekají na své další oběti. Německá vize, že bleskovou válkou smete protivníka, se již dávno zbortila. A zákopová válka nikam nevede, fronta se v podstatě nemění. Smutný obraz z první světové války hodlá přemalovat do černo-bílo-červených barev náčelník německého generálního štábu Erich von […]
Mor, milostné avantýry a holocaust. Nejslavnější deníky světa
Oči jí svítí radostí, včera tatínkovi ukázala kostkovaný sešit se zapínáním a dnes ho jako náhodou dostala k 13. narozeninám. Hned večer k němu usedá a začne ho plnit zápisy. Netuší, že jednou její zdánlivě nudné řádky budou hltat miliony lidí. Osobní kronika – tak by se daly nazvat deníky. Ty mnohdy lidé úpěnlivě píší, aniž by […]
Bratislava: Hlavní město na několik pokusů
Temné nebe opanují ohňostroje, svět vstupuje do roku 1993, jenže pro Česko i Slovensko jde o historický mezník. Poprvé ochutnávají samostatnou existenci. „Posíláme pozdravy naši přátelům do Prahy,“ řeční politici na náměstí v Bratislavě, novém hlavním městě. Ta druhá. Vždycky. Buď stojí ve stínu Prahy, Budapešti, nebo nedaleké Vídně. Jenže v minulosti Bratislava sehraje důležitou roli – […]
Šach-mat: Turek, který porazil Napoleona
Stroje dnes dokážou hrát šachy lépe než kterýkoli člověk. Nikdo se nad tím nepozastavuje – technologie kráčejí mílovými kroky vpřed. Ale co v 18. století? Představte si stroj tak vyspělý, že sám myslí. Tehdejší svět žasne. Tento dávný automat má navíc překvapivou souvislost s dnešním Amazonem. Roku 1770 se evropskými panovnickými dvory šíří zpráva o […]
svět zločinu
Falešné paměti Bruna Dössekkera: Byl jsem vyměněn!
Nacistický voják smýkne mužem o zeď omšelé uličky. Sledují ho při tom dvě dětské oči. Maličký chlapec se neodváží ani zakřičet. Až si bude vzpomínky rekapitulovat, dojde k závěru, že onen muž byl jeho otcem. Mezitím míří do koncentračních táborů další transporty. Přeplněné nákladní vagony se chlapci zatím vyhnou. Se starším bratrem se ukrývají na […]
Podvodnice Alicia Headová: Lež o 11. září ji vynese na vrchol
Všude je kouř. Alicia Esteve Headová (*1973) se plazí v 78. patře po podlaze Jižní věže. Je 11. září 2001. Teroristický útok na Světové obchodní centrum, konkrétně WTC 2, v místě nárazu letadla a patrech nad ním, přežije dohromady pouhých 19 lidí. Podle svých slov je Alicia mezi nimi. Oheň jí ožehne ruku, až na […]
Pět podivných vražd: Kdo měl spadeno na švédského premiéra i filmovou celebritu?
Arcibiskup ze San Salvadoru Óscar Romero (1917–1980) je konzervativec, který ostře kritizuje porušování lidských práv v Salvadoru – státečku v Latinské Americe. To ho bude stát krk. Pachatel, stejně jako v dalších čtyřech případech, je dodnes neznámý… Vymezuje se proti řádění armády i provládních eskader smrti. Romero nešetří ani USA, které režim podporují. Během mše 24. dubna 1980, kterou slouží […]
James Whitey Bulger: Práskač, co šel po práskačích
Dlouhé roky se v USA drží mezi desítkou nejhledanějších mužů a dopracuje to až na číslo dvě – hned po Usámovi bin Ládinovi (1957–2011). To je James „Whitey“ Bulger (1929–2018) viněný ze spoluúčasti na 19 vraždách, vydírání a lichvy. A samozřejmě, krom toho je ještě drogový dealer, který neváhá odstranit z cesty všechny práskače, zatímco […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz