Dokud ženy nosily korzety, a že to trvalo hezkých pár století, nemohly volně dýchat a měly jeho vinou i jiné, velmi vážné zdravotní problémy, jako například poškození vnitřních orgánů. Korzet zkrátka není nic, do čeho byste se dnes chtěly dobrovolně nasoukat.
Naštěstí se našly průkopnice i muži, kteří se postarali o to, aby ženy mohly volně dýchat a cítit se pohodlně.
Cesta od korzetu k prvním pokusům o podprsenku
Historie korzetu je dlouhá a bolestivá. Po staletí byl považován za nezbytnou součást ženského šatníku, která měla zajistit „ideální“ siluetu – úzký pas a zdvižené poprsí. Ovšem za cenu obrovských obětí.
Ženy trpěly dýchacími potížemi, mdloby byly na denním pořádku a dlouhodobé nošení korzetu vedlo k deformacím žeber, poškození plic, trávicích orgánů a celkovému oslabení organismu.
Není divu, že se ženy chtěly z tohoto vězení vysvobodit a hledaly alternativy, které by byly méně omezující.
Zlomový moment přišel, když jedna z nich chytře rozdělila korzet na dvě části.
V roce 1889 získala patent na podprsenku Francouzka Herminie Cadolle, která představila model „corselet-gorge“ – korzet-podprsenka, který byl volnější a umožňoval větší volnost pohybu.
Hned o čtyři roky později se o další rozvoj podprsenky zasloužila Američanka s českými kořeny Marie Tucek. Její patent z roku 1893 popsal „prsa podpírající zařízení“, které se skládalo ze dvou samostatných košíčků s ramínky.
V té době se ale ještě jejich vynález nijak zvlášť neujal, neboť ženy byly stále zvyklé na konvenční korzety a novinka se nesetkala s masovým přijetím. Tyto první pokusy však položily základy pro budoucí revoluci v dámském prádle.
Záchrana z plesového trápení: Zrod moderní podprsenky
Ta pravá podprsenková mánie vypukla v roce 1913, kdy se Američanka Marie Phelps Jacob (1891–1970) chystala na ples a ve snaze zakrýt vykukující kostice korzetové podprsenky si v ruce sešila několik kusů látky.
Použila dva hedvábné kapesníčky, stuhu a šicí stroj, aby vytvořila lehkou a pohodlnou náhradu. Výsledná inovace a´la sešité kapesníčky se nejvíce podobala dnešním podprsenkám, a není tedy divu, že s ní Marie sklidila úspěch mezi svými přítelkyněmi.
Rok poté, v roce 1914, si nechala svůj vynález patentovat pod názvem „Backless Brassiere“ (Bezzádová podprsenka).
Její vynález přišel v ideální čas, neboť se blížila první světová válka, a potřeba praktičtějšího a méně omezujícího oblečení pro ženy, které vstupovaly do pracovního procesu, byla naléhavá.
Právě během války se nošení podprsenek začalo masivně šířit, jelikož bylo nutné šetřit kov, který se dříve používal na korzety.
Pak už do historie dámského prádla zasahovali i muži, kteří začali podprsenky vylepšovat a přizpůsobovat specifickým potřebám.
V roce 1943 miliardář a režisér Howard Hughes (1905–1976), známý svou excentričností a perfekcionismem, zkonstruoval speciální push-up podprsenku pro herečku Jane Russell (1921–2011) kvůli snímku Psanec.
Hughes navrhl podprsenku tak, aby maximálně zdůraznila Russellovo poprsí na plátně, což vyvolalo senzaci a velký zájem veřejnosti. Tímto však pokus o nadzvedávání ženského poprsí neskončil.
V roce 1947 vyrobil Frederick Mellinger, zakladatel slavné značky Frederick’s of Hollywood, první podprsenku s vycpávkou, která ženám umožňovala opticky zvětšit poprsí. A rok poté, v roce 1948, již skutečnou push-upku, která okamžitě dobyla svět.
Mellingerova podprsenka „Rising Star“ se stala hitem a otevřela cestu pro nekonečné variace a designy, které se snaží o dokonalý tvar a podporu.
Od té doby se podprsenka vyvinula v nespočet stylů, materiálů a funkcí, od sportovních podprsenek po kojící podprsenky, a stala se nedílnou součástí každodenního života miliard žen po celém světě, nabízejíc jim pohodlí, podporu a svobodu, o které se dřív ani nesnilo.
Historie podprsenky je příběhem osvobození a inovace, který odráží změny ve společnosti i v módě.
Od mučivých korzetů, které ohrožovaly zdraví žen, přes průkopnické pokusy o jejich rozdělení až po revoluční vynález Marie Phelps Jacob a následný vývoj push-up podprsenky.
Podprsenka se stala symbolem pohodlí a svobody, která ženám umožnila žít plnohodnotnější životy.
