Určitě víte, že slovo robot vymyslel spisovatel Karel Čapek a proslavil se tím po celém světě. Tato historie je dnes všeobecná známá a ze školy ji zná nejspíše každý. Dnes nám roboti pomáhají v mnoha oblastech. Jenže ve skutečnosti mají mnohem delší historii.
Nejspíše netušíte, že první programovatelný stroj, který plnil příkazy člověka, sestrojil v egyptské Alexandrii už kolem roku 60 učenec jménem Hérón Alexandrijský (asi 10–70 n. l.).
Všestranně nadaný vědec je autorem spousty zajímavých vynálezů. Třeba hudebních nástrojů, které samy hrají. To ale zdaleka není všechno. Hérón věří, že je možné vytvořit stroj, který se sám dokáže pohybovat.
Povede se mu to a jeho funkce se od dnešních programovatelných zařízení zase tolik neliší.
Sám přepravuje lehčí předměty
V čem tkví Hérónův zázrak? Jde o dřevěný vozík opatřený třemi koly. Co umí? Jezdí dopředu i dozadu. Dokáže zatočit a zastavit. Umí přepravit lehčí předměty. A to všechno úplně sám, bez toho, že by na sáhla něčí ruka a ovládala ho. Jak je to možné?
Jeho tvůrce ho naprogramoval. Jak zvládl programování v době, kdy o počítačích neměl nikdo ani tušení? Poměrně jednoduše.
Umí i zatočit
Položil na něj závaží v určitém místě. Kolem hnací nápravy stroje namotal provázek. Gravitační síla má vliv na zaváží. To se otáčí a pak poklesne. Přitom působí svojí silou na provázek.
Podle toho, jak Hérón provázek namotá, pojede robot buď dopředu nebo dozadu. Nezvládne ale cestu delší než zhruba tři metry. Pak závaží spadne na zem a je po všem. Vynálezcovi současníci přesto žasnou nad jeho objevem. A žasneme i my dnes, jak se mu to s tehdejšími znalostmi povedlo.
