Pokud něco zásadním způsobem formovalo další vývoj života a uspořádání na naší planetě, byly to vzestupy a pády starověkých civilizací.
Většina z nich zásadním způsobem nasměrovala vývoj lidstva a předurčila naši kulturu, geografické rozložení či technologický a náboženský vývoj. Které starověké kultury to byly?
Kdy: druhá polovina 4. tisíciletí př. n. l.– polovina 2. tisíciletí př. n. l.
Kde: povodí řeky Indu, velká část dnešního Pákistánu a severozápadní Indie
Souběžně se starověkou egyptskou civilizací se rozvíjela i podobně vyspělá kultura na indickém subkontinentu, a to v povodí řeky Indu.
O její existenci se dlouho nevědělo, až teprve objev základů cihlových staveb s neznámým písmem na počátku 20. století spustil vykopávky v oblasti měst Mohendžodaro a Harappa. Podle druhého jmenovaného si tato kultura získala označení harrapská.
Lidé se soustředili do měst
Harappa byla od Mohendžodara vzdálena téměř 600 kilometrů. Přesto mezi oběma městy probíhal pravidelný obchodní styk. Obě byla navíc postavena v podobném stylu s pravoúhlými ulicemi a vícepatrovými cihlovými budovami.
Na svoji dobu se jednalo o velká města s plochou přes jeden kilometr čtvereční. Jejich obyvatelé se živili především zemědělstvím, v okolí pěstovali luštěniny, pšenici, ječmen či sezam.
Úspěšně se jim povedlo kultivovat i bavlnu, ze které si zhotovovali oblečení a současně s ní i obchodovali.
Pokročilí řemeslníci se znalostí písma
Harappská kultura se proslavila pokročilým zpracováním bronzu či keramikou, dochovaly se i velmi propracované sošky a pečetidla. Oproti tomu harappské písmo tvoří jen shluky znaků, které se dosud nepodařilo rozluštit.
Harappská města sloužila jako centrální sýpky, kde se ukládalo sklizené obilí pro překlepnutí období sucha.
Městská architektura byla také značně propracována, včetně jinde nevídaných vymožeností jako tekoucí voda nebo centrální kanalizace pod úrovní jednotlivých ulic, které umožnily velkou koncentraci obyvatel a chovaného dobytka na malé ploše bez rizika šíření infekčních nemocí.
