Domů     Ohrožení města stříbra: Jak morová rána zasáhla Kutnou Horu
Ohrožení města stříbra: Jak morová rána zasáhla Kutnou Horu
27.2.2025
wikipedia, Michael Wolgemut, CC BY-SA 4.0

V roce 1713 zasáhla morová rána mimo jiné i Kutnou Horu, přičemž zajímavé jsou hlavně dochované záznamy o tom, jak se lidé snažili nákaze zabránit ještě předtím, než se dostala do města.

reklama

K jeho branám byly nasazeny stráže, které měly za úkol dohlížet na to, kdo přichází.

Aby se snáze kontrolovali ti, kdo museli mimo město kvůli práci, bylo stanoveno pravidlo pro vstup – například havíři mohli procházet jen Klášterskou bránou a hutníci zase Kouřimskou.

Cizí lidé měli přístup omezený úplně, a to zvláště ti z Rakouska, odkud se nemoc šířila. Nakonec byl kvůli zhoršující se situaci vydán úplný zákaz jejich vstupu.

Když vypukl mor v Praze, kutnohorští představení rozhodli o pětidenní, poté dokonce dvoutýdenní karanténě pro osoby z hlavního města, které ve městě vlastní nějaký majetek, a čtyřtýdenní karanténu pro ostatní příchozí.

reklama

Na jarmarky nesměli přespolní prodejci ani nakupující, do města nemohli vstoupit poslíčci s dopisy, byla zrušena výuka na školách, postaven provizorní lazaret a odsouhlasena stavba morového sloupu, a to i přesto, že nemoc ve městě ještě vůbec nepropukla.

Po bleším kousnutí se v postiženém místě zhruba do jednoho až šesti dnů vytvoří nekróza, tedy odumření buněk, a potom zduří uzliny, obvykle v tříslech a podpaží, které se plní hnisem, až z nich jsou tzv. bubony.
Po bleším kousnutí se v postiženém místě zhruba do jednoho až šesti dnů vytvoří nekróza, tedy odumření buněk, a potom zduří uzliny, obvykle v tříslech a podpaží, které se plní hnisem, až z nich jsou tzv. bubony.

Nakonec se přesto objevila, a to 23. října. Peřiny a sláma z postele, v níž nakažená děvečka zemřela, byly spáleny a pokoj zapečetěn. I přes opatření se ale mor dál šířil.

Díky dobré přípravě však byla situace zvládnuta velice dobře, a zatímco jinde se oběti počítaly na tisíce, v Kutné Hoře zemřelo pouze 43 lidí.

Velký londýnský mor

V letech 1665 až 1666 zasáhla britské hlavní město morová rána takové síly, že si vyžádala možná až 100 000 obětí, což znamenalo zhruba čtvrtinu obyvatelstva.

A protože už tehdy lidé věděli, že mor si nevybírá, panovník, Karel II. Stuart, se raději s celým dvorem odebral do Oxfordu. I mnozí občané utíkali z města, a tak tam v létě roku 1665 zůstalo jen velmi málo lidí, které neměli prostředky k odchodu nebo kam jít.

Ti měli ovzduší čistit pálením ohňů, a dokonce bylo všem, bez rozdílu věku, doporučováno kouření.

Praha i Vídeň

V roce 1628 údajně v Praze zemřelo až 36 000 lidí, v následujícím roce 28 000. O padesát let později přišla tříletá epidemie (1679–1680), která měla až sedm tisíc obětí.

Vážně postižené bylo při epidemii z druhé poloviny 17. století židovské ghetto. V březnu roku 1680 dokonce došlo na příkaz císaře, aby bylo hermeticky uzavřeno a jeho obyvatelé se odstěhovali do Libně.

V té době už ale brány zatlučené byly a Židům násilím bráněno ghetto opustit. Tím pádem se za jeho zdmi šířil nejen mor, ale také smrt hladem.

V letech 1665 až 1666 zasáhla britské hlavní město morová rána takové síly, že si vyžádala možná až 100 000 obětí, což znamenalo zhruba čtvrtinu obyvatelstva.
V letech 1665 až 1666 zasáhla britské hlavní město morová rána takové síly, že si vyžádala možná až 100 000 obětí, což znamenalo zhruba čtvrtinu obyvatelstva.

Utrpení v Rakousku

V tu dobu se ve Vídni počet mrtvých vyšplhal téměř k dvaceti tisícům, z toho bylo i šest lékařů, přičemž jich ve městě působilo dvacet. Nedostatek sil panoval také mezi hrobníky.

Pohřební ceremonie byly zakázané, a kdo by doma skrýval nebožtíka, mohl být okamžitě oběšen.

Císař a král Leopold I. mezitím utekl i se svým dvorem do Prahy, ale když tam jeho kočí zemřel právě na mor, rychle pokračoval do Brandýsa nad Labem, kde také nepobyl příliš dlouho.

Kromě moru se totiž okolí otřásalo ještě selským povstáním, takže raději pokračoval přes několik dalších měst až do Lince.

reklama
Zdroje informací: www.wikipedia.org, www.britannica.com, www.bbc.com, www.nytimes.com, www.reuters.com, www.forbes.com, www.economist.com
Úvodní foto: wikipedia, Michael Wolgemut, CC BY-SA 4.0, FOTO 2: wikipedia, M123, CC BY-SA 4.0, FOTO 3: wikipedia, unknwn, CC BY-SA 4.0
Související články
Historie
Smrtící móda viktoriánských tapet: Když byla oblíbená barva jedovatá
Viktoriánský člověk chtěl mít doma krásnou zelenou. Čím zářivější, tím lépe. Jenže aby tapety získaly tehdy oblíbený smaragdový odstín, výrobci do nich přidávali arsen. Takže zatímco dámy obdivovaly elegantní stěny a pánové se chlubili vkusně zařízeným salonem, chemie si v koutě tiše mnula ruce. Domov totiž mohl být nejen útulný, ale také poněkud jedovatý. V […]
Historie
Mlsné prase málem vyvolalo válku mezi USA a Británií
Představte si, že vám soused vleze na zahradu, začne vám okusovat zeleninu a vy ho v návalu vzteku zastřelíte. Normální sousedská hádka? Možná. Jenže se píše rok 1859, zahrada leží na území, o které se přou Spojené státy a Velká Británie, a zastřelené zvíře patří mocné britské společnosti, může z toho být mezinárodní krize. Přesně […]
Historie
Vyhodíš ho oknem, vrátí se ti dveřmi! Tři pražské defenestrace
Ocitá se v patové situaci. Vpředu na něj zívá prostorné okno a pod ním nabroušené zbraně rozvášněného davu. V zádech ho motivují ke skoku zástupci vzbouřenců. A právě ti ho nakonec dotáhnou k oknu a hodí vstříc tragickému osudu. Pivo, hokej, Švejk a nebo třeba kontaktní čočky. Češi prorazí ve světě s celou řadou věcí a do výčtu […]
Historie
HMS Victory: Loď jako bitevní kronika
Staletí vzdoruje času, přečkala bitvy, bouře i hrozbu zániku. Britská válečná loď HMS Victory se stává symbolem námořní slávy a dodnes připomíná dobu, kdy o osudu říší rozhodují dřevěné koráby, odvaha námořníků, vítr v plachtách a přesná palba děl. Každá loď jednou doslouží. Některé skončí na dně moře, jiné jsou rozebrány na dřevo. Jen málokteré […]
reklama
casopis
věda a technika
Rok, kdy léto nepřišlo: Tambora zahalila svět do chladu
Píše se rok 1816 a lidé čekají na léto. Jenže místo tepla přichází déšť, mráz a dokonce sníh. Pole jsou neúrodná, ceny potravin prudce rostou a hlad se šíří Evropou i Severní Amerikou. Za podivným počasím stojí především obrovská erupce indonéské sopky Tambora, která o rok dříve vyvrhla do atmosféry tolik materiálu, že dokáže ovlivnit […]
Mladý vynálezce: Philo Farnsworth se postará, aby bylo na co koukat
Děti nevymýšlejí jen lumpárny, jak se může zdát z rodičovských stesků nebo našich vzpomínek na dětství. Některé děti přicházejí s nápady, které se mohou proměnit ve velmi zdařilé vynálezy. A některé jejich nápady jsou tak úspěšné, že změní svět. I když existuje mnoho vynálezců, kteří přispějí k vynálezu televize, Philo Farnsworth (1906–1971) je první, kdo přijde s nápadem na […]
Nevyzpytatelný uran: Napájí domácnosti a maže města z povrchu zemského
Počasí mu tehdy nepřeje, a tak pokus odloží do šuplíku. Když si na experiment vzpomene, vytáhne snímek a nestačí se divit. Místo lidí na fotografii na něj zírá černota. Slunce do zásuvky nesvítilo, a tak jediným viníkem musí být uran! V periodické tabulce prvků mu náleží písmeno U a vedle něj trůní číslovka 92, která […]
Proč se na podzim barví listí? Stromy před zimou rozehrávají pestré divadlo
Ještě před pár týdny byly koruny stromů zelené. Pak se dny začnou krátit, noci prodlužovat a listy náhle vzplanou žlutou, oranžovou, červenou i vínovou. Není to jen půvabná podzimní podívaná. V každém listu právě probíhá důmyslná chemická úklidová akce, při které strom rozebírá své „sluneční elektrárny“, zachraňuje cenné živiny a připravuje se na zimu. Na […]
historie
Kam s ním? Historie svozu odpadu
Babička se ptá vnoučka, co by chtěl za povolání. Volba je jednoduchá: Policajt. Nebo Kosmonaut. Kovboj! Rytíř Jedi! Ale nakonec to vyhraje zase popelář. Frajer, co jezdí s parádním velkým autem a navíc, a to je nejvíc cool, může jezdit na stupátku! A popeláři jsou frajeři už od roku 1785. Z toho roku pochází nejstarší doklad […]
Desetiměsíční peklo? Mlýnek na maso u Verdunu!
Zákopy, hromady mrtvých, špína, bahno, šrot a beznaděj. Řady děl a kulometů čekají na své další oběti. Německá vize, že bleskovou válkou smete protivníka, se již dávno zbortila. A zákopová válka nikam nevede, fronta se v podstatě nemění. Smutný obraz z první světové války hodlá přemalovat do černo-bílo-červených barev náčelník německého generálního štábu Erich von […]
Mor, milostné avantýry a holocaust. Nejslavnější deníky světa
Oči jí svítí radostí, včera tatínkovi ukázala kostkovaný sešit se zapínáním a dnes ho jako náhodou dostala k 13. narozeninám. Hned večer k němu usedá a začne ho plnit zápisy. Netuší, že jednou její zdánlivě nudné řádky budou hltat miliony lidí. Osobní kronika – tak by se daly nazvat deníky. Ty mnohdy lidé úpěnlivě píší, aniž by […]
Bratislava: Hlavní město na několik pokusů
Temné nebe opanují ohňostroje, svět vstupuje do roku 1993, jenže pro Česko i Slovensko jde o historický mezník. Poprvé ochutnávají samostatnou existenci. „Posíláme pozdravy naši přátelům do Prahy,“ řeční politici na náměstí v Bratislavě, novém hlavním městě. Ta druhá. Vždycky. Buď stojí ve stínu Prahy, Budapešti, nebo nedaleké Vídně. Jenže v minulosti Bratislava sehraje důležitou roli – […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz