Selfíčko není nic nového pod sluncem. Vždyť ten nejstarší dochovaný pochází z roku 2650 př.n.l. A také Ježíš si jich pár pořídil. Tomu nejznámějšímu se dnes říká Veroničin šátek.

Každopádně zachytit sama sebe není v dobách předsmartfounových vůbec jednoduché. Kdo neměl talent na malování, moc toho nezmohl. Kdo ho měl, většinou neodolal, a nějaký ten svůj vlastní portrét si dříve či později pořídil. Od amatérů po ty slavné.

A i mezi těmi nejslavnějšími jsou některé ještě slavnější. Pojďte si je připomenout.

1) Albrecht Durer

Kdy: 1500

Německý malíř a grafik Albrecht Dürer (1471-1528) maluje autoportréty často a minimálně od svých třinácti let, protože ten nejstarší dochovaný pochází z roku 1484. Ze všech, které kdy namaluje se však nejslavnějším stává ten, který dokončí v předvečer svých 29 narozenin.

Od tehdy běžných portrétů i autoportrétů se svým pojetím velmi liší.

Díky tmavému pozadí a tmavému oblečení vystupuje do popředí obličej, který je netradičně namalován zepředu, s pohledem upřeným přímo na diváka, a možná až okatě podobný tradičnímu zobrazení Ježíše. Kritici o jeho záměru dodnes diskutují.

Jedna z teorií například tvrdí, že Dürer naznačuje, že jeho malířské nadání je darem od boha.

Leonardo Da Vinci

Kdy: 1512

Zatímco někteří malíři malují desítky autoportrétů, slavný vynálezce a malíř Leonardo da Vinci (1452-1519) má na kontě jen jeden.

Tedy pokud pomineme teorii, že i Mona Lisa je ve skutečnosti jeho autoportrétem, a nebudeme brát zřetel na to, že jeho tvář má údajně i jeden z apoštolů na obraze Poslední večeře. Takže jeden.

I když se najdou historikové, kteří i v tom jednom případě pochybují, že jde o autoportrét. Je uložen v italském Turínu a Leonardo ho načrtl červenou křídou v roce 1512, tedy ve věku šedesáti let.

Je tak známý, že si ho mnozí lidé s jeho podobou automaticky spojují, navzdory tomu, že i když kreslil sám sebe podle odrazu v zrcadle, nemusí jít o jeho věrnou podobou, ale spíš o studii stárnutí, na které se Leonardo kreslil o mnoho let starší.

Navzdory všemu jde o jeden z nejslavnějších autoportrétů v dějinách, a to i přesto, že v roce 2009 je v jihoitalském městečku Acerenza náhodně nalezen obraz vytvořený někdy v letech 1505-1510, který má být údajně také da Vinciho autoportrétem.

Rembrandt

Kdy: 1660

Na rozdíl od Leonarda je Rembrandt Harmenszoon van Rijn (1606–1669) velmi pilný selfíčkář. Což dokazuje více než 40 autoportréty, které si během života pořídil. Od perokreseb, po velké oleje. Maluje se jako mladý jinoch i jako starý zlomený muž.

Zřejmě nejslavnější z nich je autoportrét z roku 1660. Tehdy je mu 54 let let a prožívá jedno z nejtěžších období.

Po smrti manželky, začal přicházet o zakázky i mecenáše, zbankrotoval, musel sledovat jak je jeho sbírka obrazů rozprodána v dražbě a právě toho roku přichází také o dům s ateliérem. Opuštěn přáteli i žáky se musí přestěhovat do menšího a skromnějšího domu.

Úzkost, zklamání, bolest, to vše zachytí ve výrazu tváře, kterému ovšem nechybí ani jisté odhodlání a vzdor. Současně je obraz ukázkou jeho vyzrálého stylu, ve kterém, mimo jiné, dotáhl k dokonalosti techniku šerosvitu.

Louise Élisabeth Vigée-Lebrunová

Kdy: 1782

Sami sebe pochopitelně malovali pouze muži, jak dokazuje autoportrét krásné Louise Élisabeth Vigée-Lebrunové (1755–1842), jedné z nejoblíbenějších a také nejúspěšnějších francouzských portrétistek 18 a počátku 19. století.

Svůj talent rozvíjí u těch nejlepších a už v 15 letech vyráží na dráhu profesionální portrétistky. Maluje bohaté měšťany, šlechtice i královskou rodinu. Jen Marii Antoniettě (1755–1793) namaluje přes 30 portrétů. A mezitím vším pilně maluje autoportréty.

Poté, co se jí v roce 1789 podaří v poslední chvíli i s devítiletou dcerkou Julií prchnout z Francie před běsněním vraždící revoluční lůzy, maluje významné osobnosti po celé Evropě a stává se dokonce i čestnou členku petrohradské Akademie krásných umění.