Dnes ho oblékáme téměř bez přemýšlení. Tričko je symbolem pohodlí, jednoduchosti a neformální módy. Jenže ještě před sto lety by v něm slušný muž na ulici příliš parády nenadělal. Je totiž především spodním prádlem.
Nosí ho dělníci, námořníci a vojáci, aby chránilo tělo pod další vrstvou oblečení. Pak ale přichází Hollywood.
Marlon Brando (1924-2004) a James Dean (1931-1955) si navlékají obyčejná bílá trička a z nenápadného kusu látky se rázem stává uniforma mladých rebelů. Kořeny dnešního trička sahají k pletenému spodnímu prádlu 19. století.
Vlněné a bavlněné nátělníky nosí hlavně pracující muži, protože dobře sají pot, hřejí a dají se snadno prát. Námořníci si jejich praktičnost rychle oblíbí a právě námořnictvu se připisuje důležitá role v proměně původního spodního prádla v moderní tričko.
Americké námořnictvo ho v roce 1913 zavádí jako bílé bavlněné spodní triko pod uniformu. Voják ho později nosí i samostatně, zejména v horkém počasí. Během 2. světové války se tento zvyk rozšiřuje.
Marlon Brando mění pravidla hry
Po válce už tričko pomalu opouští kasárna a továrny. Skutečnou revoluci ale spouští filmové plátno. V roce 1951 se Marlon Brando objevuje ve filmu A Streetcar Named Desire jako Stanley Kowalski.
Přiléhavé bílé tričko zvýrazňuje jeho svalnatou postavu a působí úplně jinak než nenápadný nátělník schovaný pod košilí. O několik let později přichází James Dean ve filmu Rebel Without a Cause.
Tričko, džíny a kožená bunda se spojují s obrazem mladíka, který se nechce podřídit konvencím. „Rebel“ už nepotřebuje uniformu, jeho uniformou se stává právě obyčejné oblečení.
Z rebela se stává chodící plakát
Tričko se však nespokojí jen s rolí symbolu rebelů. V 60. a 70. letech 20. století se mění v doslova chodící plakát. Na bavlně se objevují názvy kapel, politická hesla, reklamní slogany, kresby i symboly různých hnutí.
Je levné, snadno se vyrábí a jeho plocha přímo vybízí k potisku. Odborníci tak v tričku nevidí jen módní kus. Jeho význam spočívá právě v jednoduchosti – každý si na něj může „napsat“, co chce říct světu.
Z oděvu, který měl původně zůstat ukrytý pod uniformou, stává jedna z nejviditelnějších forem sebevyjádření.
