Domů     Pneumatika: Revoluce ve světě cestování
Pneumatika: Revoluce ve světě cestování
22.8.2022

Nebýt jich, cesta z bodu A do bodu B by byla mnohem složitější. Doslova otřesná. Dnes už toho ale pneumatiky umějí daleko víc než jen absorbovat nárazy. Třeba se samy opravit.

Tomu ale předcházejí dlouhá léta vývoje a řada prototypů, ve kterých byste dnešní vzduchem plněné pneumatiky poznali jen těžko.

Z nápadu víc nevytěží

Jejich nejčastějšími předchůdci jsou pásy kůže, posléze železa a oceli, kterými kolář, poté, co je nejprve roztáhne v ohni a následně zchladí, zpevňuje dřevěná kola.

Ve 30. letech 19. století začne německý inženýr Charles Dietz (1801–1888) pro zlepšení komfortu cestujících vkládat mezi dřevěný ráfek a ocelový kruh kol dostavníku vrstvu dehtované plsti nebo korku a poté pryže.

Z nápadu ale víc nevytěží, a tak si pneumatika musí na svého vynálezce ještě pár let počkat.

Od jízdních kol se Dunlopův vynález dostane k motocyklům, autům i letadlům. Foto: pxfuel
Od jízdních kol se Dunlopův vynález dostane k motocyklům, autům i letadlům. Foto: pxfuel

Předběhne dobu

A to až do roku 1845, kdy dá Skot Robert William Thomson (1822–1873) dohromady dutý kaučukový pás, nafouknutý vzduchem a uzavřený v silném vnějším koženém plášti.

O rok později dostane na svůj vynález patent a za další rok je v Londýně předveden veřejnosti jako něco, co výrazně zlepšuje komfort cestování, pohlcuje nerovnosti a snižuje hluk, který kola za jízdy vyluzují, je úspěšně namontován na několik koňmi tažených kočárů.

Vypadá to na senzační objev. Jenže není. Thomson s ním totiž jaksi předběhne dobu. Jízdní prostředky ještě nejsou tak rozšířené, aby se jeho patent dokázal široce uplatnit v praxi. A tak se nikdy nedostane do sériové výroby a postupem času upadne v zapomnění.

Chtěl jen zmírnit drncání

To Thomsonův krajan John Boyd Dunlop (1840–1921) má lepší načasování. Šikovný, v irském Belfastu žijící veterinář se přitom původně jen snaží zbavit svého syna bolestí hlavy, které ho trápí vždycky po jízdě na tříkolce po nerovných chodnících.

A tak jednoho dne roku 1887 vezme dřevěný disk o průměru 96 centimetrů, na který nasadí gumovou zahradní hadici, spojí ji a dovnitř nahustí vzduch. Jeho vynález má obrovský úspěch.

Tříkolka nejenže tolik „nedrcá“, ale je rychlejší a také ohleduplnější k trávníku před domem.

Pneumatiky způsobí ve světě dopravy totální revoluci. Foto: pxfuel
Pneumatiky způsobí ve světě dopravy totální revoluci. Foto: pxfuel

Nápad, který už měl někdo jiný

O rok později si Dunlop nechává svůj nápad patentovat. Se společníkem dokonce rozjede výrobu kol s pneumatikami nafouknutými vzduchem.

A když příští rok na jednom takovém vyhraje kapitán belfastského cyklistického klubu Willie Hume (1862–1941) hned několik závodů, je jasné, že z Dunlopa bude bohatý muž.

V éře rozmachu nejen jízdy na kole, ale také prvních automobilů se jeho vynález v podstatě prodává sám. Jenže pak přijde rok 1890, kdy prosákne na veřejnost informace, že před Dunlopem přišel s podobným objevem Robert William Thompson.

V roce 1892 tak Dunlop o patent přichází a výroba pneumatik je k dispozici dalším podnikavcům. Třeba bratřím Michelinům. Jsou to právě oni, kteří z pneumatiky udělají nepostradatelnou součást automobilů.

Dnes už toho pneumatiky umějí daleko víc než jen absorbovat nárazy. Foto: pxfuel
Dnes už toho pneumatiky umějí daleko víc než jen absorbovat nárazy. Foto: pxfuel

Tramvaje i rovery

Ale nejen jich. Pneumatiky způsobí ve světě dopravy totální revoluci. A to jak na zemi, tak ve vzduchu. V březnu 1906 je jednoplošník Vuia 1 prvním letadlem, na kterém jsou použity. A postupně se dostanou ještě výš. Až do vesmíru. Svou stopu mají i na Měsíci.

Ať už jde o ty namontované na sovětském Lunochodu, nebo ocelovo-titanová kola amerického roveru z misí Apollo. Jde samozřejmě o speciální, vysoce odolné verze, schopné vydržet ohromné zatížení a rozdíly v teplotách.

Mimochodem, jednu dobu se do pneumatik „obouvají“ i některé tramvaje. Třeba ty ve francouzském městě Caen.

Foto: pixabay, pxfuel Tit Foto: pixabay
Související články
Věda a technika
ISS: Spadne do Tichého oceánu?
Jediná trvale obydlená vesmírná stanice, a to od 2. listopadu roku 2000. Našli bychom ji na naší nízké oběžné dráze ve výšce přibližně 400 kilometrů. Ač to tak astronautům ani nepřijde, má rychlost 27 720 kilometrů v hodině a Zemi tak obíhá zhruba v 92minutové periodě.   Standardně je tu 7 lidí, kteří se mění […]
Věda a technika
Zdánlivě neškodná panda: Mírumilovný vegetarián s kruhy pod očima
Za sklem se tísní desítky lidí, někteří nadšeně vytahují mobily a zběsile fotí. Na druhé straně si v klidu vysedává robustní pandí samec. S nezájmem chroupá bambus, když mu potrava dojde, stačí se převalit na bok a natáhnout pracku. Život pandy má do akčnosti hodně daleko. Když se řekne panda velká, většině populace okamžitě vytane na mysl […]
Věda a technika
Kolt: Kdo sestrojil nejlepšího přítele kovbojů i zlatokopů?
Osobní zbraň v dnešní době není vůbec žádná novinka. Ale již v 16. století bylo možné vlastnit malou mušketu. Nepatřila však ještě k příliš spolehlivým střelným zbraním a její nabíjení bylo zdlouhavé. První skutečně účinná malá zbraň vzniká až v Americe v 19. století. Otec všech pistolníků? Její vynálezce Samuel Colt (1814-1862) se o vědecké […]
Věda a technika
Problém jménem akné: Pomůže klid i lepší skladba jídelníčku
Acne vulgaris (česky trudovitost, případně trudovina), běžně nazývané akné, je jedno z nejčastějších chronických onemocnění kůže a vůbec nejčastější kožní onemocnění v pubertě. Nejméně jednou v životě akné postihne 85 až téměř celých 100 procent lidí. Akné je nejběžnější během puberty; obtěžuje více než 85 procent mladistvých a často bohužel přetrvává až do dospělosti. Příčinou […]
reklama
svět zločinu
Děsivý případ Ivana Roubala: Krmil prasata lidským masem?
Na okraji šumavské obce Čachrov se nachází polorozpadlý statek. Obestírá jej mnoho legend. Říká se, že kdo se sem nastěhuje, brzy zemře, anebo se alespoň zblázní. Ale ani jedna z takových historek se nevyrovná příběhu sériového zabijáka, který zde započne své řádění. Hodný statkář. Strýc odvedle. Monstrum bez zábran. Ivan Roubal (*1951) má mnoho tváří. […]
Spartakiádní vrah znásilňoval, vraždil, okrádal
Čeká na příležitost. Když už je zjevné, že se žena blíží k domu, kde bydlí, „lov“ začíná. Napadne ji zezadu a odtáhne ji za oplachtovanou dodávku. Provazem ji škrtí tak dlouho, dokud jeho oběť neztratí vědomí. Nelíbí se mu, a tak se spokojí s jejími věcmi. Během totalitní historie Československa se tělovýchovná slavnost nazývaná spartakiáda stala pomyslnou […]
Zavražděná Otýlie Vranská: Kdo rozporcoval mrtvou dívku v kufrech?
Nádražák lehce nadzvedne víko opuštěného kufru a sáhne dovnitř. Snad se mu podaří nahmatat třeba občanský průkaz. Jeho ruka však narazí na něco měkkého, poddajného. A studeného. „Myslel jsem, že sahám na kus masa,“ sdělí později kriminalistům. V podstatě to tak bylo. Je mladá i pohledná. A tak se Slovenka Otýlie Vranská vydá hledat štěstí […]
Rozřezanou účetní vylovili z Vltavy
Mladá žena kráčí do banky. Musí vyzvednout výplaty. Je uvolněná, spokojená. Nedávno se vdala. Možná už pomýšlí na děti. Každopádně si maluje budoucnost. Když peníze obdrží, vyjde zpátky na ulici. Tam spatří známou tvář. Nastoupí k ní do auta. I s výplatami. Tím zpečetí svůj osud.  Je odpoledne 23. dubna 1951. Na jezu v Klecánkách […]
reklama
věda a technika
Space Shuttle: Smělé plány nevyjdou
Píše se startu 28. ledna 1986. Den, který se do historie kosmonautiky zapíše černou tužkou. Raketoplán Challenger se odlepuje od země, ale pouhých 73 sekund od startu prohoří spoj mezi dvěma částmi SRB. Ten špičkou prorazí nádrž a ozve se exploze.   Dominový efekt na sebe nenechá čekat. Druhá exploze je likvidační. Na nebi zůstane […]
Databáze plastů je na světě: Obsahuje přes 16 000 chemikálií
Sdílíme s nimi každou část našich životů, o jejich složení toho ale víme málo. Evropský Projekt PlastChem se rozhodl všechny chemikálie obsažené v plastech spočítat, a číslo překvapilo i největší pesimisty. To je ta špatná zpráva. Dobrá naopak je, že celosvětová dohoda o ukončení plastového zamoření je na dohled.   Plastový svět už neokupují jenom barbíny, sami […]
Nově objevené části lidského těla
Až do konce středověku představoval vnitřek lidského těla 13. komnatu. Po několika staletích důkladného „pitvání“ se v něm rozlišujeme dnes 78 lidských orgánů. Toto číslo ale nemusí být konečné. Jak dokazuje stále pokročilejší technika, lidská anatomie má stále čím překvapit.   Nový orgán bolesti – tak v nedávné době výzkumníci ze Švédska označili Schwannovy buňky, […]
Neštovice: Postrach, který věda zahnala
Amerika je pro kolonizaci zemí zaslíbenou. Stačí přesvědčit původní obyvatelstvo, aby vycouvalo. Přesvědčovacích prostředků mají Evropané celou řadu. Pušky, děla, a také neštovice. Neštovice jsou nemocí, která významným způsobem mění dějiny Kolem roku 400 př.nl zasáhne Athény epidemie, s největší pravděpodobností neštovic. Vyhubí čtvrtinu populace a mezi obětmi je i nejvýznamnější z vůdců – Periklés (500–429 […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Fidel Pagés Miravé: Muž, kterému vděčíme za epidurální anestezii
epochalnisvet.cz
Fidel Pagés Miravé: Muž, kterému vděčíme za epidurální anestezii
Když mladý španělský válečný lékař během první světové války vidí utrpení raněných vojáků, hledá způsob, jak jim od bolesti rychle ulevit. Najde epidurální anestezii!   Španěl Fidel Pagés Miravé (1886–1923) vystuduje medicínu v Zaragoze na severovýchodě země. Promuje v roce 1908 a nastoupí k vojenskému zdravotnickému sboru, kde je přidělen vojenské nemocnici v madridské čtvrti
Svatyně v Makotřasech: Byla dějištěm krvavých obětních rituálů?
epochanacestach.cz
Svatyně v Makotřasech: Byla dějištěm krvavých obětních rituálů?
Je prý starší než anglické Stonehenge a egyptské pyramidy. Záhadná svatyně nedaleko od Prahy vzbuzuje otázky, na které se dosud nikomu nepodařilo najít odpověď. Možná šlo o nejstarší observatoř v Evropě, možná zde probíhaly brutální rituály. Tragické dopravní nehody na silnici z Prahy do Chomutova, která tajemným místem prochází, jsou zase přičítány zdejší temné historii. Prehistorická svatyně
Rozhýbejte tělo na jaro!
panidomu.cz
Rozhýbejte tělo na jaro!
Zimní období funguje u mnohých z nás jako alibi, proč pohyb odložit na jindy. Málo světla, krátké dny, zvýšený příjem kalorií. Jenže teď přišel čas se rozhýbat. Důležité je začít zvolna, nezapomenout se rozcvičit a vybrat vhodnou aktivitu. K tomu patří ale také změna jídelníčku, zejména před a po cvičení. A samozřejmě vůle vydržet. Co
Aby hubnutí mělo svůj efekt
nejsemsama.cz
Aby hubnutí mělo svůj efekt
Pokoušíte se zhubnout, ale nejde to a jenom se cítíte ztrápená hlady? Příčiny mohou být hlubšího rázu. Pocit hladu ovlivňuje spousta faktorů – vyvážený jídelníček, stres, kvalita spánku, užívání léků, práce na směny či fyzický výkon. Na vině ale může být i hormonální nerovnováha. Které hormony mohou bránit hubnutí? Hormonů je spousta a řídí různé procesy v
Moderní rezidence u rovníku
rezidenceonline.cz
Moderní rezidence u rovníku
Rezidence vznikla v rovníkovém Ekvádoru. Betonová stavba rozvržená do tvaru písmene T působí přes svou masivní konstrukci příjemně svěžím, elegantním a odlehčeným dojmem. Tři podlaží, tři obytná kř
Objevte kouzlo italských vín ve stylu Apelace 21
iluxus.cz
Objevte kouzlo italských vín ve stylu Apelace 21
V samém srdci Prahy se nachází restaurace Apelace 21, o níž jsme psali zde - nicméně, je známá svým unikátním přístupem k gastronomii a vínu. Tento měsíc se rozhodla rozšířit své horizonty a nabídnout
Obléhání Bělehradu: Zahnala Turky na útěk ohňová stěna?
historyplus.cz
Obléhání Bělehradu: Zahnala Turky na útěk ohňová stěna?
Vypadá to zle. Turci dobyli dolní město a co nevidět obsadí i to horní. Pak se vrhnou na hradby chránící samotnou bělehradskou pevnost a je jen otázka času, kdy je ztečou. Tedy pokud Hunyadi něco neudělá. Sedmihradský vévoda má v rukávu tajnou zbraň, která se mu už jednou osvědčila. Zafunguje i tentokrát?   Turci se tlačí
Grilovaný camembert
tisicereceptu.cz
Grilovaný camembert
Suroviny 4 camemberty 4 lžíce olivového oleje 1 snítka čerstvého rozmarýnu 1 snítka čerstvého tymiánu špetka soli mletý černý pepř 2 stroužky česneku Můžete si vymyslet svou vlastní marinádu
Kapky deště nám přinesly štěstí
skutecnepribehy.cz
Kapky deště nám přinesly štěstí
Znali jsme se s Mirkem krátce a museli jsme se brát. Ve svatební den bylo ještě ke všemu příšerné počasí. Už jako holka jsem toužila mít letní svatbu. Před spaním jsem si představovala, jak kráčím rozkvetlou loukou v nádherných krajkových šatech ruku v ruce s urostlým ženichem, i když jsem neměla ponětí, kdo to je a kam vlastně jdeme. A mimochodem,
Má už Petruchové tak akorát dost?
nasehvezdy.cz
Má už Petruchové tak akorát dost?
Už dlouhé měsíce ze zákulisí televize Nova unikají pikantní informace. Říká se, že Lucii Borhyové (46) dělá čím dál větší naschvály její mladší kolegyně Veronika Petruchová (29). Nejenom že se snaží
Sladký dar bohů i lidí: Medová kouzla napříč staletími
enigmaplus.cz
Sladký dar bohů i lidí: Medová kouzla napříč staletími
Tekutá esence slunečního svitu a květinové magie, med je daleko více než jen lahodné ochucení. Po staletí je uctívaný jako pokrm bohů i lidí, tento zlatavý elixír skrývá v sobě sílu, která uzdravuje t
Šéf ÚMCH Jiří Kotek: Pán polymerů
21stoleti.cz
Šéf ÚMCH Jiří Kotek: Pán polymerů
Žijeme v době plastové jako generace „plastic people“, v barevném, naleštěném a nerozbitném. Z kdysi zázračného produktu se stává veřejný nepřítel číslo jedna. Máme se ho ale bát? „Plasty nejsou zlo.