Domů     Mor: Krysy jsou v tom nevině!
Mor: Krysy jsou v tom nevině!
9.2.2022

Když se řekne morová nákaza většině lidí naskočí obrázek krys, které se hemží ulicemi, jsou jich plné stoky i domy. Skutečný pachatel však byl mnohem menší.

reklama

Podle odhadů si morová pandemie v letech 1347 až 1351 vyžádá přes 25 milionů obětí, což v tu dobu znamená téměř polovinu evropské populace. Během pouhých 4 let.

Vina za Černou smrt, pojmenovanou podle typického příznaku zduřelých a zčernalých lymfatických uzlin, je dosud přičítána krysám, nebo lépe hlodavcům, protože spíše než o krysy šlo o potkany. Poslední objevy je však jako hlavní viníky z velké části rehabilitují.

Lékaři to v době morové epidemie nemají snadné. (volné dílo, commons.wikimedia)
Lékaři to v době morové epidemie nemají snadné. (volné dílo, commons.wikimedia)

Blechy, krysy nebo kašel?

reklama

Vědecký tým z univerzity v Oslu posbírá všechny dostupné informace, včetně statistik úmrtnosti v devíti velkých evropských městech. „Na jejich základě jsme vytvořili tři modely šíření nemoci,“ popisuje člen týmu, biolog Boris Schmid.

V prvním jsou původcem šíření nákazy hlodavci a jejich paraziti, ve druhém se nákaza šíří vzduchem, ve třetím šíří nemoc paraziti lidí zejména pak blecha obecná (zvaná také Blecha lidská – Pulex irritans), který je ve 14. století nejrozšířenějším lidským parazitem, a veš šatní (Pediculus humanus).

Blecha vyhrává

Výsledky u prvních dvou modelů neodpovídaly průběhu, rychlosti šíření ani počtu zasažených. Zato u třetího modelu dosahuje shoda téměř 80 procent. „Shodovala se rychlost šíření nemoci i její rozsah v jednotlivých úsecích.

Zdá se tedy víc než zřejmé, že hlavními přenosovými cestami byly blechy a vši,“ konstatuje Schmid.

Teorii podporuje i zjištění, že onemocnění se šířilo nejčastěji a nejrychleji po silnicích, důležitých stezkách a také po proudu řek, tedy cestami, kterými tam a zpět putovali i lidé.

Navíc šíření nebylo zpomaleno geografickými bariérami, které by omezují pohyb hlodavců.

Nové výzkumy ukazují, že krysa není viníkem morových epidemií. (H. Zell, CC BY-SA 3.0, commons.wikimedia)
Nové výzkumy ukazují, že krysa není viníkem morových epidemií. (H. Zell, CC BY-SA 3.0, commons.wikimedia)

Jurská blecha

V roce 2015 je zveřejněna informace o malém kousku jantaru, do kterého byly před 20 miliony let zality bakterie o nichž se vědci domnívají, že jde o vůbec nejstarší dochované předky dýmějového moru.

Spolu s nimi je v jantaru zalita i jejich přenašečka – blecha. Zdá se tedy, že drobná mrška, i když v dobách dinosaurů byla přibližně desetkrát větší než dnes, šířila smrtící bakterie dřív než se vůbec na planetě objevil první člověk.

„S jistotou samozřejmě nelze tvrdit, že tyto bakterie jsou Yersinia pestis, nicméně mají stejnou velikost, tvar i vlastnosti,“ říká George Poinar, Jr. z oregonské univerzity.

„Pokud by byly,“ dodává vědec, „byly by důkazem, že mor je starobylou chorobou, která hrála v minulosti mnohem větší roli než jsme si dosud mysleli.“ Kdo by to byl řekl, že drobná blecha byla možná nejen zabijákem, který pomohl vyhladit miliony lidí, ale byla také zabijákem dinosaurů.

Za všechno může otravná blecha. (Katja ZSM, CC BY-SA 3.0, commons.wikimedia)
Za všechno může otravná blecha. (Katja ZSM, CC BY-SA 3.0, commons.wikimedia)
reklama
Foto: commons.wikimedia titulka (Michel Serre, CC BY-SA 4.0, commons.wikimedia)
Související články
Historie
Mlsné prase málem vyvolalo válku mezi USA a Británií
Představte si, že vám soused vleze na zahradu, začne vám okusovat zeleninu a vy ho v návalu vzteku zastřelíte. Normální sousedská hádka? Možná. Jenže se píše rok 1859, zahrada leží na území, o které se přou Spojené státy a Velká Británie, a zastřelené zvíře patří mocné britské společnosti, může z toho být mezinárodní krize. Přesně […]
Historie
Vyhodíš ho oknem, vrátí se ti dveřmi! Tři pražské defenestrace
Ocitá se v patové situaci. Vpředu na něj zívá prostorné okno a pod ním nabroušené zbraně rozvášněného davu. V zádech ho motivují ke skoku zástupci vzbouřenců. A právě ti ho nakonec dotáhnou k oknu a hodí vstříc tragickému osudu. Pivo, hokej, Švejk a nebo třeba kontaktní čočky. Češi prorazí ve světě s celou řadou věcí a do výčtu […]
Historie
HMS Victory: Loď jako bitevní kronika
Staletí vzdoruje času, přečkala bitvy, bouře i hrozbu zániku. Britská válečná loď HMS Victory se stává symbolem námořní slávy a dodnes připomíná dobu, kdy o osudu říší rozhodují dřevěné koráby, odvaha námořníků, vítr v plachtách a přesná palba děl. Každá loď jednou doslouží. Některé skončí na dně moře, jiné jsou rozebrány na dřevo. Jen málokteré […]
Historie
Kam s ním? Historie svozu odpadu
Babička se ptá vnoučka, co by chtěl za povolání. Volba je jednoduchá: Policajt. Nebo Kosmonaut. Kovboj! Rytíř Jedi! Ale nakonec to vyhraje zase popelář. Frajer, co jezdí s parádním velkým autem a navíc, a to je nejvíc cool, může jezdit na stupátku! A popeláři jsou frajeři už od roku 1785. Z toho roku pochází nejstarší doklad […]
reklama
casopis
záhady a tajemství
Mýtus o milosrdném diktátorovi padl: Franco předal tajný seznam Židů nacistům
Generál Francisco Franco vládl Španělsku až do sedmdesátých let minulého století. Navzdory autokratické vládě v domovské zemi se snažil na mezinárodní scéně vystupovat jako pragmatický politik. Dlouhá desetiletí se o něm vytvářel i mýtus, že v době holocaustu za druhé světové války chránil židovskou komunitu na území Španělska. Tak dlouho se chodí se džbánem k řece […]
Tajemství hanzovního přístavu: Proč je Rostock posedlý magickými sedmičkami?
Rostock je bývalé hanzovní město, které najdeme v severním Německu. Důležitý obchodní přístav je spojený s legendou o magických sedmičkách. O co se jedná? Číslo 7 mělo mít ve středověku významnou symbolickou funkci. Sídlo, jež se vhodným způsobem identifikovalo s číslem 7, mělo požívat Boží ochrany. V Rostocku je magie sedmiček označována jako „Rostocker Sieben“. Stala se součástí tamní městské kultury. I […]
Ostrov hrůzy u Dubrovníku: Proč jeho cena na realitním trhu strmě padá?
V roce 1944 připlouvá k pobřeží ostrova Daksa u Dubrovníku loď. Hned, jak utichly její motory, započaly hrůzné události, které rezonují v tomto regionu i v současnosti. Co se zde stalo?  Daksa je pro Dubrovník jeho nejbližší ostrov. V minulosti byl využit jako lokalita pro umístění majáku. Klid a spiritualita, které na tomto malém kousku souše […]
Démon našich vod: Proč je lepší nechat bílého sumce na pokoji?
Obří bílé tělo stoupá k hladině a okolní příroda utichá. Démon, strážce, duch vodního světa na nás milostivě okem spočinul. Raději ho nerušte. V evropské mytologii a folklóru je bílý sumec zjevením, které vyžaduje respekt. Albinismus je vzácná genetická porucha ztráty pigmentu. Výsledkem je jedinec, který se výrazně odlišuje od ostatních svého druhu. Když se k tomu […]
historie
Desetiměsíční peklo? Mlýnek na maso u Verdunu!
Zákopy, hromady mrtvých, špína, bahno, šrot a beznaděj. Řady děl a kulometů čekají na své další oběti. Německá vize, že bleskovou válkou smete protivníka, se již dávno zbortila. A zákopová válka nikam nevede, fronta se v podstatě nemění. Smutný obraz z první světové války hodlá přemalovat do černo-bílo-červených barev náčelník německého generálního štábu Erich von […]
Mor, milostné avantýry a holocaust. Nejslavnější deníky světa
Oči jí svítí radostí, včera tatínkovi ukázala kostkovaný sešit se zapínáním a dnes ho jako náhodou dostala k 13. narozeninám. Hned večer k němu usedá a začne ho plnit zápisy. Netuší, že jednou její zdánlivě nudné řádky budou hltat miliony lidí. Osobní kronika – tak by se daly nazvat deníky. Ty mnohdy lidé úpěnlivě píší, aniž by […]
Bratislava: Hlavní město na několik pokusů
Temné nebe opanují ohňostroje, svět vstupuje do roku 1993, jenže pro Česko i Slovensko jde o historický mezník. Poprvé ochutnávají samostatnou existenci. „Posíláme pozdravy naši přátelům do Prahy,“ řeční politici na náměstí v Bratislavě, novém hlavním městě. Ta druhá. Vždycky. Buď stojí ve stínu Prahy, Budapešti, nebo nedaleké Vídně. Jenže v minulosti Bratislava sehraje důležitou roli – […]
Šach-mat: Turek, který porazil Napoleona
Stroje dnes dokážou hrát šachy lépe než kterýkoli člověk. Nikdo se nad tím nepozastavuje – technologie kráčejí mílovými kroky vpřed. Ale co v 18. století? Představte si stroj tak vyspělý, že sám myslí. Tehdejší svět žasne. Tento dávný automat má navíc překvapivou souvislost s dnešním Amazonem. Roku 1770 se evropskými panovnickými dvory šíří zpráva o […]
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz