„Joseph Greiner zemřel zde 2. února 1936 ve službách německému výzkumu“. Tento nápis je i po 85 letech na kříži objeveném uprostřed amazonské džungle dobře čitelný. Pod ním pohřbený muž byl členem německé expedice, která sem krátce před druhou světovou válkou přijela.
Co zde vyslanci Hitlerovy hledali?
Jsou 30. léta 20. století a zájem o zájem veřejnosti o prozkoumávání „posledních bílých míst na mapě“ neutuchá. Póly jsou už sice dobyty, ale vrcholky Himalájí dosud odolávají a četná tajemství dosud skrývají i amazonské deštné pralesy.
„Vydám se tam na vědeckou výpravu!“ nechá se slyšet německý cestovatel Otto Schulz-Kampfhenkel (1910–1989). Ačkoliv je mu sotva 25 let, už si stihl udělat jméno cestou do západoafrické Libérie. Jeho slibu se okamžitě chytne tisk a expedici finančně zaopatří německá vláda, tehdy již pod vedením Adolfa Hitlera (1889–1945). Vzhledem k tomu se z původně vědecké expedice (jak inzeroval Schulz-Kampfhenkel) stane částečně i cesta politického rázu.
Porouchaný hydroplán
O vliv v Brazílii ve stejnou dobu kromě Němců bojují i Američané a Francouzi a Schulz-Kampfhenkelova výprava má proto vylepšit skóre jeho krajanům na úkor ostatních velmocí. „Cesta měla sblížit Brazílii a Německo na diplomatické, komerční, vojenské a vědecké úrovni,“ říká současný brazilský historik André Felipe Cândido da Silva… Schulz-Kampfhenkel se na cestu vydá v září 1935.
Spolu s ním se jí účastní ještě pilot Gerd Kahle, technik Gerhard Krause a Brazilec německého původu Joseph Greiner (†1936). Na místě je pak čeká 21 místních asistentů, kteří jim budou na cestě k ruce – navedou na správnou cestu, domluví se místními kmeny a zkrátka zajistí vše potřebné.
Ačkoliv si Němci přivezou k průzkumu upravený hydroplán Heinkel He 72 Seekadett, po pár týdnech se po nárazu do naplaveného dřeva porouchá. Dál se proto plaví na lodích, po řece Jari.
Zbude jen hrob
Schulz-Kampfhenkel na cestě směrem k hranicím Francouzské Guyany nasbírá půl druhého tisíce vzorků místní fascinující fauny a zdokumentuje domorodé kmeny, včetně jejich jazyka a tanců. Přivezené kosti a artefakty po návratu věnuje berlínskému Muzeu přírodní historie.
V Brazílii po Němcích zbude fakticky jen hrob Josepha Greinera, který při cestě zemřel na malárii.
Šlo jen o propagaci
Někdy se píše, že Schulz-Kampfhenkelova výprava byla ve skutečnosti průzkumnou misí, která měla do Berlína přinést informace ohledně možné invaze do Francouzské Guyany. Německý historik Holger Stoecker (*1962) to ale odmítá.
K nedorozumění prý došlo kvůli Schulz-Kampfhenkelově přehnané ambicióznosti. Heinrich Himmler se ho prý, coby nového přírůstku do řad SS, pouze zeptal na názor ohledně plánu invaze, který vypracoval jiný německý cestovatel, a Schulz-Kampfhenkel se ve snaze Himmlera zaujmout začal kasat, že ho to samé napadlo už dříve.
„Pro Schulze-Kampfhenkela bylo typické, že zneužil cizí nápad k vlastnímu prospěchu,“ uvádí Stoecker. Mladému cestovateli prý při výpravě nešlo o vojenské plány ani o vědu, o čemž svědčí fakt, že přivezený materiál nijak nezkoumal.