Skip to content

Svátky jara: Už staří Římané je vítali červenými vajíčky

colorful-easter-eggs-13269116339aC

Ježíš Kristus se svatým Petrem po světě. Jednou přijdou k honosnému statku, zaklepou na dveře a otevře jim bohatá selka. „Nabídnete nám kousek chleba? Putujeme celý den a máme hlad,“ žádají pokorně. „Táhněte, vandráci! Myslíte si, že mám na rozdávání? Už ať vám vidím paty,“ rozkřikne se selka.

Oba utíkají a zastaví se až u domku na okraji vesnice, kde žije vdova s dětmi a jednou slepicí. Uvítá je přívětivě: „Moc toho nemám, ale co mám, ráda vám nabídnu.“ Do žhavého popela vloží vajíčko, večeři pro sebe a děti. Dnes půjdou spát o hladu. Ráno si ale vdova všimne záře v popelu vyhaslého ohniště. Rozbitá skořápka se proměnila ve zlato! Od té doby každému pocestnému nabízí žlutě obarvené vejce.

Ježíš Kristus jako poutník s apoštoly. Za pohostinnost se dokáže podle pověsti odvděčit.
Ježíš Kristus jako poutník s apoštoly. Za pohostinnost se dokáže podle pověsti odvděčit.

Symbol krve a života 

Už ve starověku lidé považují vajíčko za symbol vzniku života. Zdobené vaječné skořápky najdeme dokonce v hrobech Sumerů pocházejících z období kolem roku 2500 př. n. l. Kraslice jsou proto pohanským zvykem. Sbírka Aelius Lampridius z období konce 4. a počátku 5. století n. l. vypráví legendu o slepici, jež při narození římského císaře Marka Aurelia (121–180) snese nádherné červené vejce, protože červená symbolizuje krev a život.

Římský císař Markus Aurelius je spojen s legendou. Při jeho narození prý snese slepice červené vejce.
Římský císař Markus Aurelius je spojen s legendou. Při jeho narození prý snese slepice červené vejce.

Přání se posílá už v dobách císařství

Za vlády Alexandra Severa (208–235), který usedá na trůn roku 222, si lidé zvyknou posílat červené vajíčko jako přání k jarním svátkům. „Do velikonoční symboliky vajíčka pronikla nejspíše  z kultů rozšířených na území Římské říše v době formování prvních křesťanských církví,“ uvádí Vavřinová. Z počátku 13. století pochází první zmínka o svěcení velikonočních vajec. Od té doby se vajíčka stávají součástí křesťanské velikonoční tradice. Výjimkou nejsou ani české země.

V době vlády císaře Alaxandra Severa si lidé posílají červené vejce jako přání k jarním svátkům.
V době vlády císaře Alaxandra Severa si lidé posílají červené vejce jako přání k jarním svátkům.

Součást magických her

U nás pochází první dochovaná červená zdobená vaječná skořápka z období ještě o dvě století dříve. Datuje se do let 1020 – 1030. Našla se v hrobě ženy ve Velkých Hostěrádkách na jižní Moravě. Vejce se stává součástí magických praktik a velikonočních her. Oblíbená je „na ťukanou“, při které dva hráči ťukají špičkou vajíček proti sobě. Vítězovo vejce zůstane celé.

Proměna obyčejného vejce ve zlaté se stane odměnou pro chudé lidi.
Proměna obyčejného vejce ve zlaté se stane odměnou pro chudé lidi.
Foto: publicdomainpictures.net, wikimedia.org
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Lifestyle Zobrazit více …