Skip to content
reklama

Zvíře jako dvojsečná zbraň: Řeckou porážku zavinil splašený slon

Řecké městské státy si v roce 280 př. n. l. povolávají na pomoc proti římským nájezdům Pyrrha, krále Épeiru (dnes balkánské území rozdělené mezi Řecko a Albánii).

Pyrrhos (asi 319–272 př. n. l.), sice získává jedno vítězství za druhým, ale stojí ho to obrovské množství energie. Zatímco Římané posílají stále další a další vojáky náhradou za padlé, épeirský panovník už nemá z čeho doplňovat armádu.

Porážku mu ale nakonec nepřivodí početní převaha nepřítele, ale jeho vlastní chyby.

Mapa Pyrrhových válek 280-275 př. n. l. FOTO: Megistias/Creative Commons/CC BY-SA 3.0

Udupou vlastní vojáky

Příliš se třeba spoléhá na slony. Jeho protivníci však brzy zjistí, že obrovská zvířata, ze kterých měli zpočátku strach, dokážou v panice udupat vlastní vojáky. Když se Řek v roce 275 př. n . l. u italského Beneventa (50 kilometrů od Neapole) snaží zabránit spojení dvou římských armád, vrší také chybu za chybou.

blank
Pyrrhos příliš spoléhá na bojová zvířata. FOTO: © Marie-Lan Nguyen / Creative Commons/Public Domain

Pochodně shoří

Zvolí namáhavý noční pochod, který jeho muže vyčerpává. Špatně odhadne vzdálenost a pochodně svítící na cestu shoří dřív, než se vojsko vůbec přiblíží k Římanům. Řekové zabloudí v lese a zpozorují je nepřátelé.

Zkázu dokoná mladý slon, který se po ranách oštěpem splaší a hledá na bojišti matku.

Foto: piqsels, Creative Commons, Úvodní fotografie: piqsels
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články