Manželka muže jménem Chuang-Ti se vydává pátrat po tom, proč jejich morušovníky neprospívají, jak by měly. Spatří na stromech bílé housenky chrlící bílé chuchvalce. „Co to je?,“ ptá se sama sebe vyděšeně.

Sebere jeden smotek, který jí doma nešťastnou náhodou upadne do horké vody. Když ho chce vyndat, všimne si táhnoucího se vlákna. Právě tak podle legendy Číňané odhalí vznik hedvábí, které se stane přísně střeženým tajemstvím.

Odpovídá mlčením

„Jestli někomu něco prozradíš, stihne tě smrt,“ varuje čínský tkadlec Tai-Yand svého učedníka Shana, když vezou drahocenné hedvábí do přístavu na prodej. Když se Shana někdo z kupců zeptá, jak se ty nádherné látky zhotovují, mlčí jako hrob.

Utajená výroba

Dlouhá staletí se daří výrobu hedvábí tajit. Jenže Čínu sužují neustálé války a mnoho lidí kvůli nim kolem roku 200 př. n. l. prchá ze země na Korejský poloostrov. Emigranti si tam zakládají svoje dílny.

Nikdo ale nemá zájem, aby se tkaní masově rozšířilo, protože zisky z prodeje hedvábí jsou obrovské a nikdo se nechce dělit.

Kontraband v holích

Přibližně kolem roku 550 ale křesťanští mniší ukryjí larvy bource morušového do dutých holí. Putují s nimi do Konstantinopole k byzantskému císaři Justiniánovi I. (asi 482–565).