Mladičké Slunce obklopuje protoplanetární disk, tedy bez přestávky se shlukující prach a plyn. Časem se objeví planetesimály, malá tělesa, co se dál spojují.
A pak, bez zvuku slavnostních famfár, vytvoří zhruba před 4,54 miliardami let neforemnou zakulacenou hroudu. Náš budoucí domov, zatím jediný obydlený svět, který známe…
5800 °C
Takovou teplotu má zřejmě polotekuté zemské jádro. Pro srovnání, teplota ve fotosféře Slunce se udává kolem 5500 °C, ale v jádru již 15 000 000 °C. Zemské jádro tvoří asi 31% celkové hmotnosti planety a začíná zhruba v hloubce 2 900 km.
To je stále o dost dál, než jsme se kdy podívali: Kolský vrt v severozápadním Rusku, nejhlubší, jaký kdy lidstvo vyhloubilo, končí v hloubce 12,26 kilometrů. A tam je již 180 °C.
1000 tun
Tolik tun hvězdného prachu v průměru dopadne každoročně na povrch naší planety. A co takový prach vlastně obsahuje? Zrnka minerálů a křemičitanů, karbony, tedy částice bohaté na uhlík, železo, nikl a řadu dalších látek.
6371 km
Jak daleko to máte z místa, kde právě stojíte, do středu Země? 6371 km! Ovšem samozřejmě záleží, kde přesně jste, jak vysoko, ale také, zda zrovna netrávíte dovolenou na rovníku nebo naopak nedaleko pólů.
70 km
Pod Himalájemi, Andami, Tibetskou plošinou i Hindúkušem a Pamírem ve Střední Asii. Všude tam dosahuje zemská rekordní tloušťky až 70 km. A kolik bychom tak naměřili u nás? Zhruba 40 km.
710 000 000 km³
Tento gigantický údaj nám prozrazuje objem Tichého oceánu, největšího, jaký na Zeměkouli máme. Se svou rozlohou 165 250 000 km² je větší, než všechna pevnina dohromady. Ta má totiž „jen“ 148 940 000 milionů km².
10 984 m
Nejhlubší místo oceánu najdeme v Pacifiku, konkrétně v části Mariánského příkopu zvané Challenger Deep. Je ale možné, že se tento rekord ještě posune…
540
Na Zeměkouli víme zhruba o tolika sopkách, které někdy chrlily žhavou lávu. Ovšem pokud by nás zajímal současný počet aktivních sopek, tak ten se pohybuje kolem číslovky 1500.
14 200 000 km²
Která poušť je podle vás největší? Že určitě Sahara? Kdepak, ta má „pouhých“ 9 100 000 km² a je držitelkou bronzové medaile. Jenže pouště nemusí být jen plné písku. Zlatou medaili tak drží Antarktická poušť! A kdo že má stříbrnou? Již možní tušíte… její arktická příbuzná.
97 %
Přibližně 97 % veškeré vody na Zemi najdeme v oceánech. Zbytek představují sladkovodní zásoby. Asi 1,7 % drží ledovce a permanentní sněhová pokrývka, zhruba 0,9 % je podzemní voda a zbývající část povrchová – jezera, řeky…
510 065 284,702 km²
Cifra udává, jak velký je celkový povrch Země. Pokud bychom ho chtěli zastavět jednou Prahou vedle druhé (zapomeňme na chvíli, že existují oceány), vešla by se nám sem 1,03milionkrát!
78 %
I když se říká, že dýcháme hlavně kyslík, zemské atmosféře dominuje dusík, a to ze 78 %. Kyslík s 21 % drží druhé místo, třetí pak s 0,93 % argon a s 0,038 % oxid uhličitý. Pravdou však je, že volný kyslík v atmosféře je signálem života.
400 km
V této výšce začínají nad zemským povrchem tak zvané Van Allenovy pásy a sahají až do vzdálenosti asi 50 000 km. Jde o oblasti, kde magnetické pole planety zachytilo částice slunečního větru.
Název mají podle objevitele vnitřního pásu, amerického vědce Jamese Alfreda Van Allena (1914–2006). Vysokoenergetické protony a beta záření dokáže narušit DNA, pobyt v pásech je tak životu nebezpečný.
40 075 km
Právě tolik kilometrů měří pomyslný opasek Země, rovník. Tato nejdelší rovnoběžka spojující body s nulovou zeměpisnou šířkou rozděluje povrch planety na severní a jižní polokouli a protíná při tom povrch nebo teritoriální vody 14 států.
„Rovník“ také najdete v názvech dvou zemí. Ecuador – Ekvádor je totiž rovník ve španělštině. A pak je tu Rovníková Guinea. Tu paradoxně rovník neprotíná.
1670 km/h
Jak rychle se Země otáčí? Až by se nám z toho zatočila hlava! Na rovníku jde o rychlost 1670 km/h, která se směrem k pólům snižuje, až je nulová. A kolik že by to dělalo u nás, v České republice? Zhruba 1075 km/h.
1 083 000 000 000 km³
1,083 bilionu km³. Takový je objem Země. Pro hrubé srovnání, například Saturn má přibližně 763krát větší než objem, než naše planeta, a „my“ jsme zase co do objemu 49,3krát větší, než Měsíc.
979 m
Z takové výšky hřmí volným pádem nejvyšší vodopády na světě. Jmenují se Andělské a nacházejí se v Národním parku Canaima ve Venezuele. Místní je nazývají Kerepakupai Merú, což lze přeložit jako „skákačka mezi skály“.
5,52 g/cm³
Taková je střední hustota Zeměkoule, tedy průměrná hustota materiálů tvořících naši planetu. Nejpodobnější má v naší soustavě Merkur, 43 g/cm³, ovšem jen díky železnému jádru. Takový Saturn má ale střední hustotu jen 0,69 g/cm³, takže je méně hustý, než voda.
3
Jsme v pořadí třetí planetou sluneční soustavy od naší mateřské hvězdy. Ke druhé v pořadí, Venuši, to máme při největším přiblížení k sobě krásných 38 000 000 km, a naopak nejdál zhruba 261 000 000. A co čtvrtá planeta, Mars? To už máme o chlup více z ruky:
Nejblíže by to bylo 54 600 000 km a při největším vzdálení, takzvaném odzemí, dokonce 401 000 000 km.
1642 m
To je hloubka až 30 000 000 let starého Bajkalského jezera. Leží v Irkutské oblasti v příkopové propadlině na rozhraní dvou tektonických desek. A právě to je to kouzlo, díky kterému nemá co do hloubky na světě konkurenci.
7062 km
Která řeka je nejdelší na světě? Dříve se mělo za to, že Nil. Moderní měření ale ukazují, že má přibližně 6 650 kilometrů, zatímco Amazonka až o 412 km víc.
