Když se řekne starověký Egypt, snadno si představíme Kleopatru, pyramidy a faraony jako jednu velkou historickou partu. Jenže čas mezi nimi je překvapivě obrovský. Kleopatra VII. má ke stavbě Velké pyramidy v Gíze dál než k prvnímu přistání lidí na Měsíci. A to už je pořádný historický paradox.

Velká pyramida v Gíze vzniká za vlády faraona Chufua (vládne v letech 2509–2483 př. n. l.), známého také jako Cheops, přibližně kolem poloviny 3. tisíciletí před naším letopočtem.

Jde o jednu z nejvýznamnějších staveb starověkého Egypta, která je stará zhruba 4500 let. Teď přichází časový trik, který působí skoro jako chyba v Matrixu. Kleopatra VII. se narodí až kolem roku 69 př. n. l. a umírá v roce 30 př. n. l.

Od dokončení Velké pyramidy ji tedy dělí přibližně dva a půl tisíce let. Pro Kleopatru už pyramidy nejsou žádnou novinkou, jsou starobylou památkou vybudovanou dávno před její vlastní dobou. Jinými slovy:

když Kleopatra kráčí po Egyptě, Velká pyramida už má za sebou tak dlouhou historii, že by si zasloužila vlastní důchod.

Přichází rok 1969

Jenže mezi Kleopatrou a námi leží jiný fascinující mezník. V červenci 1969 startuje Apollo 11 a 20. července Neil Armstrong (1930-2012) a Edwin „Buzz“ Aldrin (*1930) vystupují na měsíční povrch.

Michael Collins (1930-2021) mezitím zůstává na oběžné dráze kolem Měsíce. První lidé se tak dostávají na jiné nebeské těleso. Od Kleopatřiny smrti v roce 30 před naším letopočtem k přistání Apolla 11 v roce 1969 uplyne přibližně 1998 let.

Od vzniku Velké pyramidy ke Kleopatře je přitom zhruba 2500 let. Rozdíl je tedy několik stovek let, a právě proto platí zdánlivě absurdní tvrzení, že Kleopatra má časově blíž k člověku na Měsíci než ke stavitelům Velké pyramidy.

Starověk rozhodně není jedna kapitola

Tahle časová perspektiva zároveň ukazuje, jak snadno si představujeme starověk jako jedinou vzdálenou epochu. Jenže egyptské dějiny trvají tisíce let a jednotlivé generace od sebe dělí období, která jsou delší než celé známé úseky evropských dějin.

Kleopatra tedy není „egyptská současnice pyramid“. Když vládne Egyptu, Velká pyramida už stojí přibližně 2500 let. Její svět je od Chufovy monumentální hrobky vzdálený podobně jako náš od období raného středověku, jen s ještě mnohem větším časovým odstupem.

Zatímco Kleopatra se na pyramidy může dívat jako na neuvěřitelně starou památku, lidstvo o necelé dva tisíce let později od doby, kdy žila, hledí z Měsíce zpátky na Zemi. Historie tím dostává trochu jinou perspektivu: pro Kleopatru jsou pyramidy minulostí.

Pro nás je Kleopatra minulostí. A k přistání Apolla 11 v porovnání s tím došlo s trochou nadsázky vlastně včera.