Jmenuje se závojenka olovová, s trochou (ne)štěstí na ni narazíte i v ČR. Vyvolává zvracení, průjem a bolesti břicha. Proč? To úplně přesně dodnes nevíme…
Kuchyní zavoní houbová smaženice. „Ke stolu!“, volá maminka a poživačně nadechne jemný odér připomínající mouku. Rodina se chopí vidliček. Houby chutnají skvěle. „A co že to je za houby?“, zeptá se ještě dcera.
„Hřib dubový, o kousek dál rostlo několik závojenek podtrnčích, čirůvka májovka a tohle je asi polní žampion,“ vyjmenovává znalecky otec, co všechno dnes ulovil do košíku. Ve skutečnosti donesl plný košík závojenek olovových (Entoloma sinuatum). Rodinka si ještě může užít dvě hodiny bezstarostného života…
Stačí dvě hodiny a strkává se boj o záchod. Průjem, zvracení, křeče do břicha. Dcera bere mobil a volá sanitku. Snad přijede včas. Závojenka olovová může mít bělavou, našedlou, i zeleně-okrovou barvu, mastně lesklý klobouk a bělavou dužinu.
Splést se dá hned s několika houbami a navíc – pochutnáte si na ní. Skvělé chuti ale kráčí v patách smrt. Paní s kosou číhajících pod kloboukem závojenky je zákeřná hned dvakrát.
Jednak se doposud neví, jaký jed vlastně onu smrtelnou otravu způsobuje, jednak přichází velmi rychle. Zatímco u muchomůrky si můžete počkat na silnou nevolnost i dva dny, tady přichází podobné příznaky do pár hodin.
Neustálým průjmem a zvracením přijdete o tekutiny i minerály a selhání oběhového systému je na obzoru.
EpochaPlus.cz radí začínajícím houbařům:
Obloukem se vyhýbejte nejen závojence olovové, ale i jarní. Objevují se samostatně i v malých skupinkách hlavně v červnu a září na vlhčích vápencové půdě.
Pokud si je, podobně jako výše zmíněný otec, splete s některou jinou houbou, hodně pijte (čistou nebublinatou vodu, mléko raději ne) a podejte několik tablet aktivního drceného uhlí.
Zvracení nevyvolávejte bez porady s lékařem – toho se snažte vyhledat co nejdříve.
