Myslíte si, že znáte kulinární historii svých oblíbených pochoutek? Připravte se na šok! Mnohá jídla, která dnes s láskou spojujeme s konkrétními zeměmi, mají překvapivý původ, který byste hádali jen stěží.
Od italské zmrzliny po francouzský croissant – pojďme společně odhalit skutečné domoviny těchto světových kulinárních ikon!
Dnes si můžeme i u nás dopřát pochoutky z celého světa. Když budeme chtít opravdu autentický zážitek, zamíříme nejspíš do restaurace, kterou provozují lidé původem ze země, kde je daná pochoutka „doma“.
Jenže se taky můžeme šeredně splést, protože řada oblíbených jídel, která jsou dnes typická pro některé země, vznikla úplně jinde! Zmrzlina pochází původně z Asie a stejné je to s těstovinami.
Je to i domovina oblíbených „španělských“ churros. Croissant zase „vynalezli“ v Rakousku a budete se divit, ale ani švédské masové kuličky nejsou doma na severu. Co dalšího má původ tam, kde jste zřejmě vůbec netušili?
Španělské churros: Původně byly slané a přišly z Číny
Dnes je vídáme jako dezert v restauracích nebo jako nabídku ve stáncích s rychlým občerstvením. Churros (čti čuros) jsou považovány za tradiční španělskou pochoutku.
Tyto tyčinky či spirály usmažené z odpalovaného těsta se podávají obalené ve skořicovém cukru a náleží k nim i horká čokoláda, ve které se tyčinky máčejí. Je jimi proslulé nejen Španělsko, ale i Latinská Amerika. Ovšem původ mají někde úplně jinde.
Podle všeho je do Evropy přivezli portugalští mořeplavci, a to z Číny. Zde byl pokrm znám jako „čínské smažené těsto“ a čokoládu nebo skořici byste na něm hledali marně. Připravovalo se totiž naslano.
Jednu zásluhu však španělským šéfkuchařům upřít nelze – tuto původně asijskou dobrotu upravili dle svého uvážení do současné podoby a vznikl hit, který pobláznil svět.
Nutno dodat, že za tuto pochoutku z mouky, vody, oleje a cukru neváhají lidé v restauraci zaplatit někdy i dost přemrštěné částky.

Zmrzlina: Kořeny má v různých zemích kromě Itálie
Chcete si dát opravdovou tradiční zmrzlinu? Nejspíš zamíříte na tu italskou, protože Itálie je přece domovinou tohoto lahodného dezertu. Nebo ne? Historie hovoří jinak.
Za jakési předchůdce zmrzliny se dají považovat ovocné šťávy chlazené ledem, které byly oblíbené ve starověkém Egyptě a Řecku.
Ledové dezerty se konzumovaly rovněž v Číně, Persii, Indii nebo třeba Japonsku, kde je tradiční pochoutkou dezert kakigóri, což je led ochucený sirupem.
Za zmrzlinou, která se už celkem podobala té dnešní, protože při výrobě bylo používáno mléko, se musíme vypravit do arabských zemí. Zde si na ni pochutnávali už v 10. století. Ovšem abychom Italům nekřivdili, ti ji jako první začali vyrábět v Evropě.
Přivezl ji sem benátský kupec Marco Polo (1253–1324), který se na svých cestách seznámil se zmrzlými mléčnými nápoji.
Nejprve byla zmrzlina určena jen pro vybranou společnost, během několika set let však zlidověla a rozšířila se i do ostatních zemí.
Švédské masové koule: Vznikly mnohem jižněji
Na tradiční švédské masové kuličky, které se podívají nejčastěji s brusinkami, omáčkou a bramborem, mnozí z nás vyrážejí do populárního švédského obchodního domu.
Pokud si chceme dopřát polotovar pro domácí přípravu, na pytli s mraženými kuličkami nás rozhodně nikterak nepřekvapí švédská vlajka. Vždyť masové kuličky jsou zdejší specialitou! Nenechte se mýlit.
Kuličky pocházejí z Turecka a do Švédska je přivezl král Karel XII. (1682–1718), který během svého života strávil několik let v tureckém exilu. Ovšem jak to tak bývá, kuličky mají přece jen švédskou stopu.
Vyrábějí se zde totiž z vepřového masa, což v Turecku nelze, protože Turci vepřové nekonzumují.
Croissant: Z Evropy pochází, ale…
Nadýchané a křupavé sladké pečivo zvané croissant je chloubou a jedním ze symbolů Francie. Při jeho objednávání si většinou připadáme trochu hloupě, protože se nám název po francouzsku těžko vyslovuje.
Možná by bylo jednoduší ho nazývat jeho původním jménem – Kipferl. Tento sladký rohlíček a otec croissantu totiž pochází z Rakouska. Lidé ho zde konzumovali už ve 13. století, a to v několika různých provedeních.
Mohl být suchý, ale později obsahoval i různé náplně – vanilkovou, oříškovou, a podobně. Ve Francii se jím později inspirovali a dodali mu pověstnou nadýchanost.
Croissanty se začaly vyrábět z kynutého vrstveného těsta, které se prokládá změklým máslem, a získaly svou dnešní podobu. Na Kipferl si dnes už nikdo nevzpomene.

Těstoviny: Teorie o původu se různí
Tortellini, ravioli, makaróny, špagety… Druhů těstovin je nesmírné množství a většina z nich má italský název.
Právě Itálie je těstovinovou velmocí, pocházejí odtud lahodné a originální recepty na jejich úpravu a zdejší lidé je konzumují ve velkém. Pocházejí však odsud i samotné těstoviny?
Podle jedné teorie ano, první zmínku o nich najdeme ve známé Apiciově knize a je z 1. století našeho letopočtu. Je zde popsána příprava masa nebo ryb, obložených těstovinami „lagana“, což jsou předchůdkyně lasagní.
Jenže těstoviny znali už ve staré Číně, kde se pojídali pokrmy s nudlemi. Většina lidí se tak shodne, že originální těstoviny jsou vlastně čínské. Nutno dodat, že prvenství se nedá podložit jasnými důkazy, a tak záleží na vás, k čemu se přikloníte.
Jak vidíte, svět gastronomie je plný překvapení a mnohé z toho, co považujeme za „tradiční“ jídlo určité země, má kořeny úplně jinde.
Tyto příběhy o putování jídel přes kontinenty a staletí nám připomínají, jak propojený je náš svět a jak se kultura neustále mísí a vyvíjí. Takže až si příště budete pochutnávat na zmrzlině nebo croissantu, vzpomeňte si na jejich dlouhou a zajímavou cestu!