Je to jen spánek, nebo něco víc? Od arktických žab, které přežijí zamrznutí, až po medvědice rodící mláďata v hluboké hibernaci – zvířata ovládají jedinečné strategie přežití v extrémních podmínkách.
Spánek s rychlými pohyby očí, snění a fascinující procesy hibernace a estivace odhalují, jak hluboce je odpočinek spojen s přežitím. Pojďme prozkoumat tajemství, která skrývá zvířecí spánek, a co nám může prozradit o životě na Zemi.
Spánek je nezbytnou součástí života všech tvorů, žijících na Zemi. Každý k němu ovšem přistupuje trochu jinak. Všechna zvířata potřebují spánek. Větší ale obvykle méně než ta menší.
Ta, která se pasou, spí méně než masožravci, kteří jedí velké porce výživného jídla najednou. Potřebu spánku ovlivňuje věk, prostředí, život ve vodě či na souši i to, jestli je místo spánku bezpečné. Na světě je možná tolik druhů spánku, kolik je druhů zvířecích.
Osmihodinový noční spánek v celku je typický pro člověka. Lidé spí, aby si odpočinulo jejich tělo i mozek. Spánek dodává energii a posiluje imunitní systém.
Různí savci tráví různé množství času v non-REM spánku a REM spánku, který přináší sny (a pozná se podle rychlých pohybů očí). Lidé stráví asi dvě hodiny v noci sněním, i když si většinu snů nepamatují.
Mnoho výzkumníků věří, že sny existují, aby pomohly zpracovat emoce. Stejně je kolem nich ale spousta záhad. Podle všeho savci i některé další druhy zvířat sní stejně jako lidé!

Žáby mají připravenou nemrznoucí směs
Arktickým žábám, které upadnou do zimního spánku – odborně hibernace, se pod kůží mohou tvořit ledové krystalky, dokonce při velkých mrazech jim přestane bít srdce a zastaví se dech.
A přesto se na jaře zase probudí. Je to díky vysoké koncentraci glukózy, která se přirozeně vyskytuje v orgánech žáby. Právě ta zabraňuje zamrznutí zvířete.
Kolegyně arktických žab, žijící v teplých podmínkách, zase zvládají proces nazvaný estivace. Umožňuje jim přežít vysoké teploty a sucha.
Přes všechny znalosti o těchto obojživelnících si ovšem vědci nejsou jisti, jak přesně žáby spí během měsíců, kdy jsou aktivní. Stejně okouzlující je i zimní spánek u černých medvědic.
Ačkoli jsou ve fázi hlubokého odpočinku, březost jim zvyšuje srdeční frekvenci, která prudce stoupne i během porodu. Když je další generace na světě, medvědice upadne do zimního normálu – pokračuje v hibernaci.
Když se zvíře probudí z hibernace, potřebuje dlouho spát
Hibernace není spánek. Sice jí zimní spánek říkáme, ale jde o složitější proces. Umožňuje přečkat období, kdy je málo potravy a venku je nevlídno. Zvířata projdou drastickými změnami. Cílem je snížit spotřebu energie.
Zpomalí se trávicí procesy, sníží se teplota, zpomalí tep a dech. Na stav trvající týdny až měsíce se zvířata připravují shromažďováním zásob energie a tuku v těle. A paradoxně, když se probudí z hibernace, potřebují hodně spát, aby se zotavila. Některá zvířata během zimy dokonce několikrát ukončí hibernaci, aby mohla spát!
V oblastech teplého klimatu mají plazi či želvy brumaci
Stav zpomalené aktivity a metabolismu, který se nazývá brumace, se týká především plazů či želv žijících v teplejších oblastech. Organismus těchto zvířat se tak na několik týdnů vyrovnává s chladnějším počasím a omezenými možnostmi potravy. Zvířata bývají méně aktivní a většinu času tráví v klidu.

Zvířata, která hibernují či brumují: prérijní pes, skunk, medvěd, čmelák, hadi, želvy, suchozemští šneci, netopýři, zakrslí lemuři tlustoocasí, chipmunkové, ježci.
Existuje taky „letní spánek“, umějí ho třeba zvířata v poušti
Zatímco hibernace je docela známý proces, o estivaci se tak často nemluví. Je to podobný stav, ovšem spojený s potřebou přežít extrémně vysoké teploty a nedostatek vody. Estivace obvykle trvá několik týdnů.
Zvířata při ní zalezou do úkrytu a zpomalí trávicí procesy, čímž mimo jiného šetří i potřebu vody. Kdo ze zvířecí říše estivuje:
želvy, hadi a ještěrky žijící ve stepích a pouštích, stejně tak někteří místní ptáci a sovy či dokonce hlodavci a ježci.
Spánek s rychlými pohyby očí a sny
REM spánek – spánek s rychlými pohyby očí (Rapid Eye Movement) je jednou ze dvou hlavních fází spánku, kterou lidé i mnoho dalších savců a někteří ptáci procházejí. Během ní je mozek aktivní a smyslové vnímání je intenzivnější. Zdají se sny, svaly těla jsou ochromeny.
Klid, zpomalení a relaxace ve třech fázích
Druhou hlavní fází spánkového cyklu je NREM spánek (Non-Rapid Eye Movement). Mozek je „vypnutý“, svaly jsou klidné. Zpomalí se srdeční tep a dech. To pomáhá pocitu relaxace a klidu. Tělo regeneruje, opravuje buňky a tkáně.
Do paměti se ukládají informace. Vše se děje ve třech fázích podle hloubky spánku. Ta se postupně zvětšuje.
Fenomény jako hibernace, estivace a brumace jsou úžasnými příklady toho, jak se zvířata vyvinula, aby přežila v nejtěžších podmínkách. Spánek je mnohem víc než jen pouhý odpočinek;
je to složitý biologický proces, který hraje klíčovou roli v přežití, regeneraci a adaptaci na měnící se prostředí. Studiem těchto zvířecích strategií získáváme hlubší vhled do tajemství života na Zemi.