V londýnské domácnosti se v troubě dopéká oškubaný opeřenec. Vůně pečínky k večeři zaplní celý byt a pootevřeným oknem se line ven. Za chvíli sem přivede i dva vojáky. Chystají se zatknout paní domu.

Anglie, 24. prosince 1647. Překvapená hospodyně otevře. „Co vás k nám přivádí? Pojďte se posadit,“ pokyne jim, aby vešli dovnitř. Vojáci ale mají k úsměvu daleko a netají se tím, proč přišli. „Sem s tím krocanem,“ hrne se jeden dovnitř, div hospodyni neporazí.

Po čichu hledá kuchyň. Druhý na ni pouští hrůzu: „ Ženská, cožpak nevíte, že zákon vánoční obžerství zakazuje? Dodržujte půst, jinak si vás odvedu do vězení!“

Hospodyni odvedou do chládku

„Svátky se na příkaz parlamentu musí obejít bez nemravného přežírání, opíjení, řevu, hry v kostky a karty, divadel a jiných maškarád!“ poučuje ji. Vyděšená žena si před ním klekne na kolena. „Nechte nás žít, máme šest dětí.

Na maso na dnešní večeři jsme dlouho šetřili,“ prosí ho. Druhý voják se právě vrací z kuchyně s pekáčem plným krocana se zlatavou kůrčičkou. „Půjdete s námi. V chládku budete místo přejídání přemýšlet o svých hříších!“ odpoví rázně první voják.

„Jdeme“, pokyne druhému. V cele paní naštěstí stráví jenom několik hodin, ale její rodina zůstane bez večeře.

Nestrpí ani Velikonoce

Puritáni (angličtí radikální protestanté – pozn. red.) a vojevůdce Oliver Cromwell (1599 – 1658) si během anglické občanské války (1642 – 1651) myslí, že smyslem života je hlavně sloužit bohu a tvrdě pracovat.

Jakákoli zábava se pro ně stává symbolem pokušení samotného ďábla. Vánoční hodování a veselení považuje Cromwell za nemorální.

Už v roce 1644 se snaží zrušit Vánoce. Parlament tehdy při zasedání zdůrazní, že 25. prosinec musí být přísně dodržovaným časem půstu a pokory, zpytováním svědomí a připomenutím hříchů, osvobozením od tělesných a smyslových požitků.

Definitivně se ale Cromwellovi podaří nařízení prosadit až v červnu 1647. Zákon říká, že slavení vánočních svátků je papežskou pověrou a přikazuje, aby lidé 25. prosince pracovali jako v jiné dny. Kromě toho ruší i Velikonoce.

Král obnoví oslavy

Jenže v soukromí si Angličané stejně dělají, co chtějí. Obchody zůstávají 25. prosince zavřené a doma se potají slaví. Když se po prvních „zakázaných“ Vánocích sejdou obě sněmovny, jeden z poslanců, sir Christopher Pack, si neodpustí poznámku:

„Já jsem pro tento zákon, jako každý z nás, ale nechtěl bych, aby s ohledem na odstranění svátků byla zrušena i neděle, neboť v tomto roce připadne Boží hod na neděli.“ Ani on nechce o svátek přijít.

Od té doby se už protivánoční zákon v anglickém parlamentu neprojednával. Po Cromwellově smrti se země stává opět monarchií a nový anglický král Karel II. Stuart (1630 – 1685) Vánoce v roce 1660 povoluje.