Říká se, že není hezčího pohledu na svět než ze hřbetu koně. Nikdo ještě před pár lety nepočítal s tím, že se koně Převalského (Equus przewalskii) podaří zachránit z červeného seznamu kriticky ohrožených druhů.
Dnes již vím, že se dobrá věc podařila, a to se zásadní pomocí ze strany Zoo Praha. Návrat údajně posledního do současnosti přeživšího divoce žijícího druhu koně je tak pomalu, ale jistě u zdárného konce.
Pražská zoologická zahrada v posledních letech ve spolupráci s Armádou České republiky uskutečnila několik transportů koní do mongolských stepí.
Počet koní Převalského přepravených Zoo Praha a Armádou ČR do oblastí jejich historického výskytu na západě Mongolska se dosud zvýšil na úctyhodných třicet čtyři.
Běželi soumrakem
Desítky let trvající úsilí o záchranu koně Převalského a následný úspěch potvrzuje analýza publikovaná nedávno v odborném časopise Conservation Letters.
„Úspěšnost naší společné práce potvrzují i poslední zprávy z Mongolska,“ uvedl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.
„V přísně chráněné oblasti Gobi B, kam směřovala většina z našich – ‚českých‘ – transportů, počet koní Převalského již překročil tři sta.
Jen letos se v Gobi B narodilo na šedesát hříbat a tři z námi přepravených klisen – Anežka, Xara a Greta – jsou již babičkami.
Přitom když jsme s našimi leteckými transporty začínali, bylo tam všehovšudy šestapadesát koní.“ Krásu divokých koní v jejich domovských stepích a polopouštích uprostřed Asie mohou návštěvníci Zoo Praha obdivovat i na stejnojmenné výstavě fotografií, která je umístěna v jurtě u horní stanice lanovky v době, kdy je zoologická zahrada přístupná veřejnosti.
Zpět do volné přírody
„Pozorování koní Převalského ve volné přírodě je pro mne vždy spojeno s radostí a s pocitem ohromného zadostiučinění. Snad bude patrné i z fotografií, které během našeho Návratu divokých koní pořizovala řada autorů,“ říká Miroslav Bobek.
Zoo Praha se nejen významně podílela na záchraně koně Převalského a vede jeho světovou plemennou knihu, ale ve spolupráci s Armádou ČR také uskutečnila již devět leteckých transportů koní Převalského do západního Mongolska.
Z Prahy tam bylo přepraveno již 33 klisen a jeden hřebec. „Jubilejní desátý transport naplánovaný na červen 2020 jsme z pochopitelných důvodů museli o rok odložit,“ konstatuje Miroslav Bobek. „Snad se podaří ho uskutečnit příští rok.
Současně je ale třeba se dívat i dál dopředu. Populace koní Převalského v Gobi B již bude dostatečně početná a my začínáme připravovat projekt, který by měl koně Převalského časem navrátit také do další části Mongolska – na východ.“
Pomoci může také genetika
Klonování je pro mnohé vědce hudbou budoucnosti a vkládají do něj velké naděje. S pomocí genové manipulace se vědcům z amerického Texasu podařilo naklonovat hříbě koně Převalského, jež má rozšířit genetickou základnu druhu.
Kůň přišel na svět 6. srpna 2020 a dostal jméno Kurt. Kurta naklonovali ze zmrazené DNA samce koně Převalského v zoologické zahradě v San Diegu. DNA odebrali v roce 1980.
„Narození hříběte rozšiřuje příležitosti pro záchranu ohrožených divokých druhů. Jsme přesvědčeni, že pokročilé reprodukční technologie, včetně klonování, mohou zachraňovat druhy,“ píše na webu skupiny Revive &
Restore, která se podílela na celém procesu, její ředitel Ryan Phelan.
Hříbě narozené v Texasu dostalo jméno Kurt podle Kurta Benirschkeho (1924-2018), zakladatele projektu San Diego Global Frozen Zoo, který od roku 1975 shromažďuje a uchovává genetický materiál ohrožených zvířat. Kurt bude žít v zoologické zahradě v San Diegu.
