Země je placatá, myslí si lidé. Nějakou dobu trvá, než pochopí, že je všechno trochu jinak. O poznání později ale přichází jeden úctyhodný vědec s dalším poněkud nekonvenčním názorem. Je prý dutá!
Na takový nápad přichází dokonce renomovaný vědec, a to anglický astronom Edmund Halley (1656–1742), který v roce 1692 říká, že se Země skládá z jádra a tří soustředných koulí. Jednotlivé vrstvy otáčejí různou rychlostí kolem své osy.
„Dokonce mezi nimi může existovat nějaká atmosféra,“ dodal. Předpokládá také, že alespoň jedna obsahuje magnetický materiál. To by vysvětlovalo odchylky kompasu.

Přehmat slavného astronoma
Halley si také myslí, že zdroj polární záře, kterou je možné vidět především v severní části Zeměkoule, tvoří plyny unikající z nitra zemských sfér. Proč k tomu došel?
Na tuto myšlenku ho přivedl mylný výpočet hustoty Měsíce provedený jeho kolegou, anglickým fyzikem Isaakem Newtonem (1642/1643–1727). Chybné číslo vyšlo v prvním vydání jeho díla Philosophiae Naturalis Principia Mathematica.
Náš satelit by podle tohoto údaje byl hutnější než Země. Později omyl opravil, ale to už si Halley vše vysvětluje po svém. Začne se domnívat, že Země, která je v poměru k Měsíci mnohem větší, tedy nutně musí být uvnitř dutá.

IsaaPrvní sci-fi zapadla
Myšlenka, že se uvnitř naší duté planety skrývají další světy, včetně těch obydlených, rozhodně nezapadla. Chytli se jí i spisovatelé. Vzníká cestopisný román Symzonia.
Autor použil pseudonym Captain Adam Seaborn, podle literární analýzy jde o amerického spisovatele Nathaniela Amese (1796–1835).
Příběh fiktivního kapitána Seaborna líčí plavbu, během které odvede posádku námořníků přímo do středu Země. Uvnitř najdou prastarou civilizaci Symzoňanů.
Jde o první americkou sci-fi, která ale v době svého vydání v roce 1820 vzbudila jenom minimální pozornost čtenářů.