Už dostat se sem je jako vyhrát v loterii. A vydržet až do konce? To dokáží jen ti nejlepší z nejlepších. Celkem 8 z nich se následně nastěhuje do Bílého domu, na další čeká Nobelova či Pulitzerova cena.

Jeden šikula pak založí Microsoft, další vymyslí Facebook. A to dokonce přímo v prostorách školy.

Už pěknou řádku let funguje Harvard jako továrna na dokonalost.

Mít tuto univerzitu v životopise znamená prestiž i zprávu potencionálním zaměstnavatelům, že s tímto uchazečem by rozhodně prohloupit neměli. Své o tom vědí vědci, spisovatelé, politici i několik filmových hvězd.

Zakladatel, který nic nezaložil

„Musela jsem dokázat, že nejsem jen hloupá herečka,“ usměje se Natalie Portmanová (*1981) v úvodu svého projevu, kterým přijede na Harvard jako jeho úspěšná absolventka inspirovat zdejší studenty.

I ona, stejně jako davy před i po ní, pobožně hledí na bronzovou sochu dobrodince Johna Harvarda (1607–1638), který odkáže škole půlku svého majetku (skoro 800 liber a nějakých 400 knih).

U jeho jména se skví výraz founder – zakladatel a rok 1638. Co na tom, že nic z toho není tak úplně pravda.

V roce 1638 už univerzita, respektive tehdy ještě gymnázium či kolej, dvě léta stojí a postava v křesle má navíc tvář neznámého mladíka, který sochaři stojí roku 1884 modelem, protože Harvardovu skutečnou podobu nikdo nezná.

A nejhorší ze všeho jsou negramotní duchovní

Ve skutečnosti nemá Harvard jednoho, ale hned několik zakladatelů. Skupinu puritánských emigrantů, kteří si v roce 1636 odhlasují jeho zřízení v osadě Newtowne, později přejmenované na Cambridge.

Vede je k tomu hlavně strach, aby do církve „nemuseli vpustit negramotné duchovní, až se jejich vlastní obrátí v popel“.

Zatímco dnes si pod křídly univerzity namáhá mozky kolem 22 000 studentů, tehdy jeden učitel vtlouká znalosti do hlavy všehovšudy devíti lidem.

Jméno, pod kterým ji dnes zná celý svět, pak dá škole už zmiňovaný massachusettský duchovní John Harvard, respektive jeho velkorysá závěť, na základě které se vedení koleje rozhodne, že mu takto vzdá hold.

Vzhůru do Bílého domu!

V roce 1639 se tak rodí Harvard College. Na status univerzity si ale musí počkat až do roku 1780, kdy jí ho přiřkne massachusettská ústava.

O sedm let později se odtud s čerstvým absolventským diplomem vydá do světa pozdější americký prezident John Quincy Adams (1767–1848). Není první ani poslední harvardský student, který to dotáhne do Bílého domu.

V jeho stopách kráčí mimo jiné oba Rooseveltové, Theodore (1858–1919) i Franklin Delano (1882–1945), John Fitzgerald Kennedy (1917–1963) nebo Barack Obama (*1961).

Vražda, závody i obří knihovna

Kromě slavných absolventů nemá univerzita nouzi ani o nevšední zážitky. A někdy při nich tuhne krev v žilách. Jako v roce 1849, kdy Harvardem zacloumá nález částečně spálených kusů těla váženého bostonského lékaře George Parkmana (1790–1849).

K vraždě se po počátečním zapírání přizná místní profesor chemie a geologie John White Webster (1793–1850). Půjčí si od Parkmana peníze, a když zjistí, že mu je není schopný vrátit, zabije ho. V srpnu 1850 za to skončí na šibenici.

To rok 1852 je daleko veselejší. Harvard v něm nad univerzitou Yale zvítězí v historicky prvním veslařském závodě, jehož tradice přetrvává dodnes.

V roce 1915 je pak slavnostně otevřena Widener Library, hlavní harvardská knihovna, postavená z prostředků darovaných matkou místního absolventa Harryho Elkinse Widenera (1885–1912), který se v dubnu 1912 potopí společně s Titanikem.

V obřím několikapatrovém labyrintu je možné se kromě jiného pokochat Gutenbergovou biblí nebo Shakespearovými prvotisky.