Skip to content
reklama

Vzduch, žluč, krev a hlen: Jaká tekutina nám dává život?

Už starověký lékař Claudius Galén vyvrátil jeden mýtus. Zjistil, že žíly rozvádějí v lidském těle krev, a ne vzduch, jak si mnoho lidí do té doby myslelo.

Přesto Claudius Galén (129–200 nebo 216) zůstal v zajetí bludu, když se domníval, že život člověka závisí na koloběhu čtyř tekutin: krvi, hlenu, žluté a černé žluči. Jeho učení přejali další lékaři. Teprve španělský doktor Miguel Servetus (1511–1553) roku 1531 objevuje malý (plicní) krevní oběh a okysličená krev je podle něj zdrojem života.

Plicní oběh popíše Miguel Servetus. FOTO: Miglė Žebrauskaitė/Creative Commons/CC BY-SA 4.0

Pominou tvrzení

Svoje poznatky ale píše do teologického spisu Trinity, který všichni považují za dílo kacíře. Servet v něm totiž také kritizuje nejsvětější Trojici, což je něco naprosto neslýchaného. Díky tomu končí i se svou knihou na hranici a o jeho objevu stále nikdo nic netuší.

V panice lidé jeho geniální tvrzení zcela pominuli.

blank
Anglický lékař William Harvey dokáže, že v lidském těle obíhá krev. FOTO: picryl

Vysvětluje krevní oběh

Větší štěstí má až anglický lékař William Harvey (1578–1657), který se na základě pokusů přesvědčuje, že v těle obíhá krev a roku 1628 vydává převratné a uznávané dílo „Anatomické cvičení na pohybu srdce a krvi ve zvířatech“, vysvětlující poznatky o uzavřeném krevním oběhu.

Foto: Creative Commons, picryl, Úvodní fotografie: Tomáš Kebert & umimeto.org/Creative Commons/CC BY-SA 4.0
Právě v prodeji
reklama
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika
Zobrazit více …

Nenechte si ujít další zajímavé články