Skip to content

Vegetariáni a všežravci: Mýty versus realita!

Rivalita mezi vegetariány a lidmi, kteří jedí maso, patří stále mezi aktuální témata. Je vegetariánský způsob stravování zdravější, nebo mají pravdu ti, kteří tvrdí, že jsme se narodili jako všežravci a potřebujeme maso? Co je zdravější?

Zajímavosti:

  • V České republice žije přibližně 200 000 vegetariánů.
  • Riziko předčasného úmrtí u vegetariánů je ve srovnání s ostatními o 12 % nižší.
  • Rozsáhlé studie prokázaly, že úmrtnost na ischemickou srdeční chorobu byla u vegetariánských mužů o 30 % a u vegetariánských žen o 20 % nižší než u konzumentů masa.
  • Průměrný Američan zkonzumuje téměř 100 kg masa ročně, Evropan sní v průměru 87 kg.
  • Gladiátoři nejedli maso, zato konzumovali hodně luštěnin a obilovin. Nebyli ale svalnatí, připomínali spíše dnešní zápasníky sumo.

Neustálý boj

Soupeření mezi vegetariány a masožravci zřejmě nikdy nebude mít konce. A i když se oba dva tábory potýkají s různými nedostatky ve stravě a chorobami, nelze jednoznačně říci, jestli je jeden způsob stravování lepší než ten druhý. Oba dva mohou být pro zdraví prospěšné, stejně tak ale i zničující, pokud se zachází do extrému. Platí proto zásadní pravidlo, že by měl být jídelníček u obou vyvážený, s dostatečným množstvím tuku, vitaminů, minerálů i vlákniny.

Kdo má pravdu?

Lidé, kteří jedí maso, často argumentují tím, že patříme mezi všežravce, a není tedy žádný důvod, proč bychom měli maso omezovat. Na druhou stranu, o vegetariánech se ví, že žijí zdravěji a údajně méně trpí nemocemi. Většinou je k tomuto životnímu stylu vedou etické důvody, a to především úcta ke zvířatům nebo náboženské vyznání.

K vegetariánství vedou lidi i etické důvody.

Adaptace člověka

Člověk jako živočišný druh se vyvíjel několik milionů let, přičemž zpočátku se živil pouze rostlinnou stravou. Za tu dobu ale prošel mnoha nutnými změnami, souvisejícími většinou s přírodními podmínkami. Musel se tak postupně adaptovat, což se projevilo i na vnějších změnách v jeho anatomii. Došlo postupně k chůzi po dvou končetinách, napřimování postavy, rozvoji mozku. Začal se mu měnit a tvarovat chrup.

Od rostlin k masu

A právě častější používání stoliček a třenových zubů umožnilo pravěkým lidem přejít od měkké rostlinné stravy k tvrdšímu jídlu. Do svého jídelníčku tak člověk mohl zařadit v menší míře i maso. Postupně se totiž naučil vyrábět nástroje, aby mohl velká a nebezpečná zvířata ulovit a dostal se tak na vrchol potravinového řetězce. Rostlinná strava si opět získala svou oblibu díky rozvoji zemědělství.

Vývoj zubů umožnil přechod od rostlinné stravy k té masité.

Vegetariánské náboženství

Z historie tak lze snadno odvodit, že bezmasé stravování není záležitostí moderní doby. První zmínky pocházejí už od starověkých civilizací, především z oblasti Indie. Tento životní postoj se objevil v době odklonu od védského náboženství k hinduismu a buddhismu. Zřejmě se tak jednalo o nutné přizpůsobení, jelikož v oblasti nebyla lovná zvěř. Další velmi podstatným důvodem byla také tolerance vůči všem živým bytostem, které tyto duchovní směry hlásají. Stopy vegetariánství můžeme najít i ve Starověkém Řecku nebo Egyptě a dalších kulturách po celém světě napříč historií.

Maso jídlo králů

Stejně tak i maso mělo ve své historii své nezastupitelné místo. Především v období středověku se stalo nejen vydatným zdrojem bílkoviny a energie, ale také symbolem prosperity a znakem blahobytu. Na všech evropských královských stolech hrálo maso vždy prim.

Výhody a nevýhody vegetariánství:

+ vegetariáni argumentují tím, že rostlinná strava přispívá k delšímu životu a chrání před civilizačními chorobami

+ mají nižší krevní tlak a nižší hladinu cholesterolu

+ trpí méně nadváhou, žlučníkovými kameny nebo cukrovkou druhého typu

+ u vegetariánů je nižší pravděpodobnost, že onemocní kardiovaskulární chorobou

+ zelenina a ovoce obsahují na rozdíl od masa celou škálu vitamínů (především C), minerálů, antioxidantů a karotenů

+ většina vegetariánů přijímá automaticky celkově zdravější životní styl

+ vegetariáni jedí více vlákniny a méně tuků

– vegetariáni trpí více nedostatkem železa a mastných omega-3 kyselin

– jsou více ohroženi chudokrevností a zvýšenou únavou

– vegetariáni mají větší potíže s imunitou i lomivostí kostí

– častěji je postihuje Alzheimerova choroba a mrtvice

– vegetariánky mají častěji problémy s menstruačním cyklem i s otěhotněním

– rostlinná strava neobsahuje plnohodnotné bílkoviny, proto se doporučuje jíst pravidelně mléčné výrobky a jednou za čas vejce

– mohou mít problémy s funkčností štítné žlázy, především kvůli nedostatku jódu

Výhody a nevýhody konzumentů masa:

+ libové maso je plnohodnotným zdrojem bílkovin, které se v rostlinné stravě nenacházejí

+ v mase se nacházejí mastné kyseliny, vitaminy především skupiny B (B12, B2, niacin, B6) a minerály (železo, zinek, dusík)

– zvyšují hladinu tuku v těle, což způsobuje obezitu, vysoký cholesterol a tlak

– při konzumaci masa se zvyšuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku

– maso způsobuje rychlejší stárnutí organismu

Fakta o tom, že jsme všežravci:

  • Čelisti a zuby – jsme vybaveni zuby, jež nám umožňují trhat, řezat i žvýkat
  • Postavení očí – oči všech suchozemských predátorů směřují dopředu, zatímco u býložravců jsou situovány na straně lebky
  • Játra – detoxikační funkce jater odpovídá konzumaci živočišné bílkoviny
  • Vitaminy a minerály – pro detoxikaci potřebujeme dostatečný přísun vitaminů a minerálů, které jsou obsaženy v ovoci a zelenině; výjimkou je vitamin B12, obsažený pouze v živočišných zdrojích
Foto: Shutterstock.com
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Věda a technika
Zobrazit více …