Rivalita mezi vegetariány a lidmi, kteří jedí maso, patří stále mezi aktuální témata. Je vegetariánský způsob stravování zdravější, nebo mají pravdu ti, kteří tvrdí, že jsme se narodili jako všežravci a potřebujeme maso? Co je zdravější?

Zajímavosti:

V České republice žije přibližně 200 000 vegetariánů.

Riziko předčasného úmrtí u vegetariánů je ve srovnání s ostatními o 12 % nižší.

Rozsáhlé studie prokázaly, že úmrtnost na ischemickou srdeční chorobu byla u vegetariánských mužů o 30 % a u vegetariánských žen o 20 % nižší než u konzumentů masa.

Průměrný Američan zkonzumuje téměř 100 kg masa ročně, Evropan sní v průměru 87 kg.

Gladiátoři nejedli maso, zato konzumovali hodně luštěnin a obilovin. Nebyli ale svalnatí, připomínali spíše dnešní zápasníky sumo.

Neustálý boj

Soupeření mezi vegetariány a masožravci zřejmě nikdy nebude mít konce. A i když se oba dva tábory potýkají s různými nedostatky ve stravě a chorobami, nelze jednoznačně říci, jestli je jeden způsob stravování lepší než ten druhý.

Oba dva mohou být pro zdraví prospěšné, stejně tak ale i zničující, pokud se zachází do extrému. Platí proto zásadní pravidlo, že by měl být jídelníček u obou vyvážený, s dostatečným množstvím tuku, vitaminů, minerálů i vlákniny.

Kdo má pravdu?

Lidé, kteří jedí maso, často argumentují tím, že patříme mezi všežravce, a není tedy žádný důvod, proč bychom měli maso omezovat. Na druhou stranu, o vegetariánech se ví, že žijí zdravěji a údajně méně trpí nemocemi.

Většinou je k tomuto životnímu stylu vedou etické důvody, a to především úcta ke zvířatům nebo náboženské vyznání.

Adaptace člověka

Člověk jako živočišný druh se vyvíjel několik milionů let, přičemž zpočátku se živil pouze rostlinnou stravou. Za tu dobu ale prošel mnoha nutnými změnami, souvisejícími většinou s přírodními podmínkami.

Musel se tak postupně adaptovat, což se projevilo i na vnějších změnách v jeho anatomii. Došlo postupně k chůzi po dvou končetinách, napřimování postavy, rozvoji mozku. Začal se mu měnit a tvarovat chrup.

Od rostlin k masu

A právě častější používání stoliček a třenových zubů umožnilo pravěkým lidem přejít od měkké rostlinné stravy k tvrdšímu jídlu. Do svého jídelníčku tak člověk mohl zařadit v menší míře i maso.

Postupně se totiž naučil vyrábět nástroje, aby mohl velká a nebezpečná zvířata ulovit a dostal se tak na vrchol potravinového řetězce. Rostlinná strava si opět získala svou oblibu díky rozvoji zemědělství.

Vegetariánské náboženství

Z historie tak lze snadno odvodit, že bezmasé stravování není záležitostí moderní doby. První zmínky pocházejí už od starověkých civilizací, především z oblasti Indie.

Tento životní postoj se objevil v době odklonu od védského náboženství k hinduismu a buddhismu. Zřejmě se tak jednalo o nutné přizpůsobení, jelikož v oblasti nebyla lovná zvěř.

Další velmi podstatným důvodem byla také tolerance vůči všem živým bytostem, které tyto duchovní směry hlásají. Stopy vegetariánství můžeme najít i ve Starověkém Řecku nebo Egyptě a dalších kulturách po celém světě napříč historií.

Maso – jídlo králů

Stejně tak i maso mělo ve své historii své nezastupitelné místo. Především v období středověku se stalo nejen vydatným zdrojem bílkoviny a energie, ale také symbolem prosperity a znakem blahobytu. Na všech evropských královských stolech hrálo maso vždy prim.

Výhody a nevýhody vegetariánství:

+ vegetariáni argumentují tím, že rostlinná strava přispívá k delšímu životu a chrání před civilizačními chorobami

+ mají nižší krevní tlak a nižší hladinu cholesterolu

+ trpí méně nadváhou, žlučníkovými kameny nebo cukrovkou druhého typu

+ u vegetariánů je nižší pravděpodobnost, že onemocní kardiovaskulární chorobou

+ zelenina a ovoce obsahují na rozdíl od masa celou škálu vitamínů (především C), minerálů, antioxidantů a karotenů

+ většina vegetariánů přijímá automaticky celkově zdravější životní styl

+ vegetariáni jedí více vlákniny a méně tuků

– vegetariáni trpí více nedostatkem železa a mastných omega-3 kyselin

– jsou více ohroženi chudokrevností a zvýšenou únavou

– vegetariáni mají větší potíže s imunitou i lomivostí kostí

– častěji je postihuje Alzheimerova choroba a mrtvice

– vegetariánky mají častěji problémy s menstruačním cyklem i s otěhotněním

– rostlinná strava neobsahuje plnohodnotné bílkoviny, proto se doporučuje jíst pravidelně mléčné výrobky a jednou za čas vejce

– mohou mít problémy s funkčností štítné žlázy, především kvůli nedostatku jódu

Výhody a nevýhody konzumentů masa:

+ libové maso je plnohodnotným zdrojem bílkovin, které se v rostlinné stravě nenacházejí

+ v mase se nacházejí mastné kyseliny, vitaminy především skupiny B (B12, B2, niacin, B6) a minerály (železo, zinek, dusík)

– zvyšují hladinu tuku v těle, což způsobuje obezitu, vysoký cholesterol a tlak

– při konzumaci masa se zvyšuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku

– maso způsobuje rychlejší stárnutí organismu

Fakta o tom, že jsme všežravci:

Čelisti a zuby – jsme vybaveni zuby, jež nám umožňují trhat, řezat i žvýkat

Postavení očí – oči všech suchozemských predátorů směřují dopředu, zatímco u býložravců jsou situovány na straně lebky

Játra – detoxikační funkce jater odpovídá konzumaci živočišné bílkoviny

Vitaminy a minerály – pro detoxikaci potřebujeme dostatečný přísun vitaminů a minerálů, které jsou obsaženy v ovoci a zelenině; výjimkou je vitamin B12, obsažený pouze v živočišných zdrojích