Olmécká kulutra vznikla jako první z kultur na pobřeží Mexického zálivu, v oblasti Veracruz, která byla příznivá pro zemědělství. K největšímu rozkvětu této kultury došlo kolem roku 950 př. n. l., kdy Olmékové začali stavět monumentální chrámy a mohyly. Praktikovali rituální pouštění krve i kanibalismus a lidské obětiny.
Na druhou stranu byli dobrými matematiky a astronomy, znali nulu a vytvořili komplexní kalendář. Z Olméků vycházely všechny pozdější středoamerické civilizace, například Mayové nebo Toltékové.
K překvapivému konci této vyspělé indiánské kultury došlo kolem 4. století př. n. l.

Zničila ji neúroda, hlad, výbuch sopky, nebo snad válka?
Její populace radikálně klesla a olmécká kultura zanikla. Vědci si dodnes nejsou jistí, z jakého důvodu. S velkou pravděpodobností za to mohla změna klimatu, která vedla ke katastrofální neúrodě a následnému hladomoru. Přispět k tomu mohla i erupce sopky.
Je také možné, že kultura padla za oběť některým méně rozvinutým sousedním kmenům. Zcela však nezmizela.
Asi po pěti stoletích povstala v oblasti nová říše, archeology nazývaná epiolmécká, která představovala důležitý můstek k pozdějším velkým kulturám Latinské Ameriky.

Olmécká kultura byla také známá svými monumentálními kamennými hlavami, které jsou dodnes záhadou pro archeology. Tyto obří hlavy, vytesané z jediného kusu kamene, dosahují výšky až tří metrů a váží několik tun.
Jejich účel a význam zůstávají nejasné, ale předpokládá se, že mohly představovat významné osobnosti nebo bohy. Olmékové také vyvinuli složitý systém hieroglyfického písma, který byl předchůdcem pozdějších mayských a aztéckých písem.
Jejich umění a architektura měly hluboký vliv na následující středoamerické civilizace, což dokazuje jejich trvalý odkaz v historii regionu.