Jak to bylo s korunovačními klenoty při korunovaci prvního českého krále Vratislava II. a dále Vladislava II. a posledních Přemyslovců? O tom, jak vypadala úplně první česká královská koruna, existují pouze spekulace, které vycházejí z dobových mincí. Na každé je však vyobrazena jinak – tu se čtyřmi křížky, jindy zase pro změnu s heraldickými liliemi. Vratislavovi II. (kolem […]
První český král z rodu Přemyslovců Vratislav II. si na svoji hlavu nechává 20. dubna 1085 posadit korunu v Mohuči při světské korunovaci, poté následuje 15. června 1086 v Praze korunovace církevní. Kam se poděl klenot, který zdobil jeho skráně? Bohužel, o osudu korunovačních klenotů prvního českého krále Vratislava II. (kolem r. 1033–1092) můžeme pouze spekulovat. Jejich podobu […]
Římským prelátům se točí hlavy a zmatený výraz na tváři papeže Řehoře značí, že i on je s rozumem v koncích. Pražský biskup Jaromír je mezitím fackuje jedním argumentem za druhým a sem tam nezapomene hodit laškovně očkem po fascinovaných papežových důvěrnicích. Na chorobného potížistu z Čech si nikdo nepřijde. Je inteligentní, charismatický a pohotový. […]
Dav lidí se nedočkavě tlačí u dveří baziliky svatého Víta. Každý by nejraději byl uvnitř a viděl blyštící se korunu na hlavě prvního českého krále. Dovnitř se ale dostane jenom hrstka vyvolených. Třebaže většina poutníků nakonec nevidí nic, všichni provolávají panovníkovi slávu… Přemyslovský kníže Vratislav II. (kolem r. 1033–1092) se stává horlivým spojencem římského krále […]
Komora, stáj, stůl a číše tvoří v 11. století součást života přemyslovské curie, tedy dvora. Lovčí zajištuje hlavně panovníkovo pohodlí, komorník pomůže i v těžkých chvílích. „V Kristiánově pojetí patřili komorníci ke služebnému personálu knížete Václava,“ uvádí současná historička Eva Doležalová. Už svatý Václav (asi 907–935) měl komorníka, který se staral o jeho osobní věci. Obhospodařuje […]
Na turnajovém dvorci právě skončilo rytířské klání. Urostlý mladík ve zbroji porazil o více než deset let staršího velmože. „Kdo je to?“ ptá se třináctiletý římský král Jindřich svých dvořanů. „Český kníže Vratislav,“ dostane odpověď. Dál pozoruje vítěze souboje. Možná už za chvíli navážou první nitky budoucího přátelství… V roce 1063 se Vratislav II. (kolem 1033–1092) […]
Unavený Vratislav II. vydechne, když vyklopí z nůše náklad kamení. Rituál spojený se založením nového knížecího paláce a kapitulní baziliky si ale nenechá ujít. Hlavně se těší, jak bude mít v novém vyšehradském sídle klid od svého ješitného bratra Jaromíra. „Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat…, “ pronáší z Vyšehradu svoje proroctví […]
„…líska, kterou (Přemysl) do země vetkl, vyrašila tři velké ratolesti, a to, což jest ještě podivnější i s listím a ořechy,“ píše Kosmova Kronika česká. Obrazy ze Znojemské rotundy se inspiruje současný český historik Václav Tatíček a tvrdí, že Přemysl Oráč měl tři syny… Při pátrání po počátcích české vládnoucí dynastie nezaváhá Václav Tatíček ani před tak odvážným tvrzením, […]
„Vratislavu od boha korunovanému, dlouhý život, zdraví i vítězství,“ zvolají třikrát za sebou duchovní a velmoži v bazilice sv. Víta, když trevírský arcibiskup pokládá na hlavu Vratislava II. královskou korunu. Tak moc se snad žádný další panovník o korunu nezasadil. Získá ji za věrnost římskoněmeckému králi Jindřichovi IV., a to i v časech nouze nejvyšší, kdy se od něj houfně […]
Což je ti cizí krev milejší než tvá vlastní? Raději bys dovolil vládnout v zemi cizím lidem než svému bratrovi?“ ptá se nešťastná královna vdova Svatava svého syna. Nemocný Vladislav už pohled na plačící matku nevydrží. „Dobře, udělám, co po mně žádáš,“ vysloví konečně větu, po které si první česká korunovaná královna Svatava Polská (asi 1046 […]
Navštivte také naše další internetové projekty: