Komora, stáj, stůl a číše tvoří v 11. století součást života přemyslovské curie, tedy dvora. Lovčí zajištuje hlavně panovníkovo pohodlí, komorník pomůže i v těžkých chvílích.
„V Kristiánově pojetí patřili komorníci ke služebnému personálu knížete Václava,“ uvádí současná historička Eva Doležalová.
Už svatý Václav (asi 907–935) měl komorníka, který se staral o jeho osobní věci. Obhospodařuje jídlo, ložní prádlo, obuv, šaty i šperky a vybavení domácnosti.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
K jeho povinnostem také patří mít nachystaného koně, pokud by se jeho pán rozhodl nečekaně cestovat. K dispozici je také, když kníže vstane a uléhá.
![Spytihněv II. bere ke dvoru své bratry. FOTO: Max Švabinský/Creative Commons/CC BY 3.0](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2021/10/1-24.jpg)
Zastaví odcházející Židy
O Vitu Želibořicovi, komorníkovi knížete Vratislava II. (kolem 1033–1092) se zmiňuje kronikář Kosmas (asi 1045–1125).
Vito zřejmě plní i funkci Vratislavova osobního sluhy, dveřníka, který vpouští návštěvy, i nočního hlídače. Významné postavení komorníků dokládá i nejmenovaný muž, podřízený knížeti Břetislavovi II. (†1100).
Ve chvíli, kdy se kníže roku 1098 dozví, že Židé stěhují svůj majetek z českých zemí, posílá svoje bojovníky v čele s komorníkem, aby je zastavili.
![Kníže Jaromír svého zachránce patřičně odmění. FOTO: Karelj/Creative Commons/Public domain](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2021/10/3-26.jpg)
Úřad za záchranu života
Lovčí existuje už na počátku 11. století.
Když knížete Jaromíra (†1035) přepadnou v roce 1002 u loveckého místa u Velíze Vršovci, pro pomoc doběhne jistý Hovora, který od vládce za záchranu života získává funkcí lovčího příslušícího ke Zbečnu.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Má na starosti dohled nad tzv. loveckým lidem, který se skládá ze tří profesí: sokolníků, psářů a nadháněčů zvěře. Lovčí musí se svými podřízenými zajistit dostatek zvěře na knížecí stůl. Od 12. století tvoří běžnou součástí dvora.
Loví hlavně u Křivoklátu
V roce 1055 kronikář Kosmas poznamenává, že kníže Spytihněv II. (1031–1061) „vzal s sebou ke dvoru své bratry, Konráda učinil nejvyšším lovčím“. Zvěří svého staršího sourozence zásobuje Konrád I. Brněnský (asi 1035–1092).
Nejvýznamnějším přemyslovským loveckým revírem se v 11. století stávají lesy na Berounsku kolem Křivoklátu, o nichž se zmiňuje současný historik Josef Žemlička. Zároveň dodává, že na Moravě byly oblíbené hlavně hvozdy kolem Chřibů.