Kníže Václav, budoucí světec, má dlouhou a úzkou lebku, čímž se liší od svých přemyslovských následovníků. Změnu ve tvaru lebky podle antropologických výzkumů přinesly ženy, které se do rodu přivdaly. Díky nim se lebka pozdějších přemyslovských králů změnila na krátkou a spíše zakulacenou. Ovšem Václav má kvůli tvaru lebky i podlouhlý a velmi úzký obličej, […]
Archeologové pracují v roce 2014 na pražském Vyšehradě. Pod podlahou baziliky svatého Vavřince narazí na zbytky zdiva kostela. Stáří odhadnou na 2. polovinu 10. století ‒ 1. polovinu 11. století. Právě v průběhu 2. poloviny 10. století se Vyšehrad mění v knížecí hradiště. Základy obrovské stavby mají čtvercový tvar a tři apsidy a rozkládají se na neuvěřitelné ploše […]
„A žili spolu šťastně až do smrti…“ tímto klišé většinou končí pohádky. Český král Přemysl Otakar I. nedokáže se svou manželkou vydržet a po 20 letech se rozhodne rozvést. Vyvolává nebývalý skandál, který rezonuje tehdejší společností. Do celé záležitosti se samozřejmě vloží také papež Inocenc III. Přemysl Otakar I. (asi 1155/1167-1230) patří k nejdůležitějším Přemyslovcům. […]
Kníže Bořivoj I. si prohlíží urostlého bojovníka, který se dokáže zdatně ohánět mečem. Statečné muže na svoji ochranu potřebuje. Nevidí proto důvod, proč by se cizinec, pocházející odkudsi ze severu, nemohl přidat k jeho družině. Krátce po smrti císaře Karla Velikého (asi 747–814) se jednotná říše Franků rozpadá. Vikinští nájezdníci pronikají stále hloub Evropy. Roku 845 […]
Když Přemyslovec Boleslav III. Ryšavý usedá v roce 999 po smrti svého otce Boleslava II. Pobožného na český knížecí trůn, chce ho sám pro sebe. Oba své mladší bratry se proto chystá zničit, aby ho nepřipravili o moc. Jaromíra (?–1035) nechá vykastrovat, tím mu udělá ostudu jako muži a navíc mu znemožní zplodit potomky, kteří by se mohli přihlásit se svými […]
Jde o nesporný klenot románské architektury na našem území s malbami popisujícími výjevy z nejstarších českých dějin. Tak se alespoň o rotundě svaté Kateřiny ve Znojmě stále učí ve školách. Co když je ale vše úplně jinak? Návštěvník, který vstupuje v horkém létě dovnitř do rotundy zasvěcené svaté Kateřině Alexandrijské (287–305), se oklepe. Vlhkost a […]
Jablko nepadá daleko od stromu. To platí i v případě Albrechta Habsburského, který se pouští do boje s českými Přemyslovci podobně jako předtím jeho otec Rudolf I. Habsburský. Již v roce 1304 Albrecht neúspěšně oblehne Kutnou Horu, jen aby po smrti Václava III. celé Čechy prohlásil za odumřelé říšské léno, které vkládá do správy synovi […]
Svatopluk a jeho bratr Spytihněv (†1199), synové knížete Vratislava (†1156) a jeho ruské manželky, zůstávají po větší část svého života v zapomenutí. Zřejmě v roce 1189 se oba stávají spoluvládci brněnského údělu, protože Konrád II. Ota obsadil pražský trůn. Autoritativní kníže jim ale velkou samostatnost v rozhodování nedopřeje, a proto o jejich státnických krocích nevíme nic. Ambicióznější Spytihněv […]
„…líska, kterou (Přemysl) do země vetkl, vyrašila tři velké ratolesti, a to, což jest ještě podivnější i s listím a ořechy,“ píše Kosmova Kronika česká. Obrazy ze Znojemské rotundy se inspiruje současný český historik Václav Tatíček a tvrdí, že Přemysl Oráč měl tři syny… Při pátrání po počátcích české vládnoucí dynastie nezaváhá Václav Tatíček ani před tak odvážným tvrzením, […]
Přemysl Otakar I. , český král přemítá nad svatbou své dcery Markéty. „Asi budu muset vypsat daň,“ říká si v duchu. Později za vlády jeho vnuka Přemysla Otakara II.a budovatele naší daňové soustavy nejsou od poloviny 13. století nejsou mimořádné daně u nás ničím výjimečným… Poprvé se o mimořádné dani zmiňuje v roce 1107 kronikář Kosmas (asi […]
Přemyslovské Čechy se v 11. století rozšiřují. Knížata vládnou hlavně ze sedla koně. Objíždět zemi a přitom soudit, trestat, nařizovat a reprezentovat spotřebuje příšerné množství času. Soběslavovi I. to přerůstá přes hlavu. Deleguje proto pravomoci. Správa země vyžaduje kvalitní management. Na sklonku roku 1126 chystá český kníže Soběslav I. (1075/1190–1140) hostinu na počest německého krále Lothara […]
Malý Přemyslovec Václav I. je slabý. Od své matky nechce pít mléko a po chuti mu není ani tekutina, kterou mu ze svého prsu nabídne flanderská kojná. Co teď? Dvořané mají obavu, aby královský potomek vůbec přežil. Naštěstí brzy přijde spása. Už na dvoře českého krále Přemysla Otakara I. (1155/1167–1230) působí šikovní mistři kuchařky, kteří […]
„Stříbrné jádro nahraďte mědí. Na povrchu vytvořte stříbrný povlak,“ nařizuje mincmistr v žatecké dílně na ražbu denárů. Píše se 2. polovina 11. století a na českém trůně tehdy sedí první český král Vratislav II. Znalec by žatecké mince bez váhání označil za padělek. Jenže tahle falza vznikají na přímý pokyn panovníka… Mincmistři si s požadavkem svého vladaře […]
Někteří se zapíší nesmazatelně – a ne vždy českému národu prospěšně – do dějin, jiní za krátkou dobu vlády nestihnou takřka nic. Co mají tihle muži společného? Kromě přemyslovské krve i fakt, že jsou pozapomenutí… 1. Smutný konec na záchodě Kdo: Jaromír Přemyslovec Jaromír (asi 975–1035) je v letech 1003, 1004 až 1012 a 1033 až 1034 českým knížetem. […]
Navštivte také naše další internetové projekty: