„A žili spolu šťastně až do smrti…“ tímto klišé většinou končí pohádky. Český král Přemysl Otakar I. nedokáže se svou manželkou vydržet a po 20 letech se rozhodne rozvést. Vyvolává nebývalý skandál, který rezonuje tehdejší společností. Do celé záležitosti se samozřejmě vloží také papež Inocenc III.
Přemysl Otakar I. (asi 1155/1167-1230) patří k nejdůležitějším Přemyslovcům. Do učebnic dějepisu se zapisuje získáním Zlaté buly sicilské. Na svědomí má ale jedno nelichotivé prvenství, zažádal totiž o rozvod manželství. Nešťastnicí je dcera míšeňského markraběte Adléta Míšeňská (1160-1211).
Středověká lovestory
Český král vyrůstá v bohatství, po nástupu Oldřicha (1134-1176) se situace rapidně mění a v roce 1173 musí Přemysl (po získání královského titulu v roce 1198 Přemysl Otakar I.) společně s matkou uprchnout.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Nový domov najde v saské Míšni. Na dvoře Wettinů se potkává s Adlétou, mladou a pohlednou osmnáctiletou dívkou. Zahoří k sobě láskou a nedlouho nato se koná svatba. Záhy se může mladý pár vrátit do Čech.
Trpělivá Adléta neochvějně stojí po boku svého manžela v době, kdy se stává knížetem, zároveň ho podporuje i v nelehkých chvílích.
![O vzhledu Přemysla Otakara I. moc nevíme, dochová se nám jen několik málo podob na náhrobcích.( Zdroj: Packare/ wikimedia.commons. org/ CC BY-SA 4.0)](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2022/03/2-22.jpg)
Mraky v ráji
Nastává zvrat a Přemysl musí znovu opustit Čechy, i tentokrát odcestuje do Míšně. V kulisách malebného města na Labi zřejmě dochází k odcizení knížecího páru. Český panovník totiž usiluje o návrat na knížecí stolec.
Když se mu to v roce 1197 podaří, rozhodne se vyřešit problém s Adlétou a volí cestu zapuzení. Stává se tak za asistence biskupa Daniela Milíka (?-1214), který vyřizuje příslušné formality.
Oficiálním důvodem je příbuzenství ve čtvrtém stupni, což ve zkratce znamená, že manželé jsou vzdáleně spříznění. Vzhledem tomu, že v době svatby ani jeden z manželů nepožádal o dispens (výjimku), jsou problémy spíše osobnějšího rázu.
Pomluvy mluví o opadnutí zájmu ke stárnoucí manželce či politickému kalkulu Přemysla Otakara. V době rozluky potřebuje zlepšit vztahy se sousedními Uhry. Jako na potvoru je zrovna volná Konstancie Uherská (1180-1240), sestra uherského krále.
V polovině roku 1199 zažívají Čechy královskou svatbu. Adléta vyklízí sokyni pole, bojuje však o následnická práva pro své potomky, má s Přemyslem Otakarem čtyři děti. Kvůli tomu píše srdceryvný dopis papeži Inocencovi III. (1160-1216).
![Přemysl Otakar I. na sebe upozorní nejen rozchodem, ale také ziskem Zlaté buly sicilské( Zdroj: Archiv České koruny/ wikimedia.commons.org/ volné dílo)](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2022/03/3-20-768x1089.jpg)
Nepřející ex
Zatímco český král věnuje síly zakládání nové rodiny, jeho ex-manželka doufá v pomstu. Dočká se jí v roce 1206, kdy papež uvrhne Přemysla Otakara do církevní klatby. Oficiálním důvodem je králova neposlušnost.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Kurie ale později uzná rozluku za platnou, zhrzená žena neúspěšně podává odvolání. Problém nakonec vyřeší smrt Adléty roku 1211, Inocenc III. uznává nástupnické právo pro potomky z obou manželství.
Papež tímto krokem logicky schvaluje i nový svazek mezi Přemyslem Otakarem a Konstancií Uherskou. Přemysl Otakar I. získává v roce 1212 Zlatou bulu sicilskou, čímž zařizuje dědičný královský titul i pro své následovníky.
Neúnavný panovník umírá o osmnáct let později, Konstancie se stahuje do ústraní a zakládá kláštery. Rovněž je velkou oporou pro jediného syna Václava, který nastupuje na český trůn po Přemyslu Otakarovi. Poslední aktérka prvního rozvodu českých dějin zemře v prosinci 1240.