Operace šedého zákalu je nejčastějším chirurgickým zákrokem na světě. Podle dat Světové zdravotnické organizace proběhne na světě ročně zhruba 17 milionů operací šedého zákalu. Jen v Česku je jich provedeno ročně přes sto tisíc. Jedním z častých mýtů kolujících mezi pacienty je, že by se operace neměla podstupovat během letních měsíců. Něco není v pořádku […]
Až čtvrtina úrazů oka se v letních měsících týká dětí. Spousta poranění se neobejde bez trvalých následků. Doživotní problémy mohou způsobit svou neodbornou pomocí také rodiče. Co rozhodně nedělat a jak poznat, že je poranění vážné? K nejčastějším úrazům očí u dětí patří zasažení oka chemikálií, cizí tělísko v oku, úder do oka nebo řezné […]
Dnešní nejvýkonnější fotoaparáty mají rozlišení až 100 megapixelů. Jak je to ale s technologií, kterou vytvořila sama příroda? Kolik megapixelů odpovídá velikosti snímku, jenž zabírá běžné zorné pole normálně fungujícího lidského zraku? Abychom na tuto otázku mohli odpovědět, je nutné vzít v úvahu unikátní anatomii lidského oka, která je dost odlišná od konstrukce digitálních fotoaparátů. […]
Myslíte, že lidské oko není až tak dokonalé a nedohlédneme do velké vzdálenosti? Možná se nám to zdá jen proto, že nikde nemáme příležitost to vyzkoušet. Jak to ve skutečnosti ale je?
Oblíbenou námitkou odpůrců evoluce je otázka „K čemu je půl oka?“ Naznačuje, že něco tak složitého jako oko se nemohlo vyvinout postupně a muselo být stvořeno. V roce 1994 však prokázala počítačová simulace zoologa Dana Nilssona a Susanne Pelgerové, že z kůže, v níž je vrstva buněk citlivých na světlo se oko dokáže vyvinout během pouhých 400 000 […]
Věděli jste, že lidské oko je natolik fascinující orgán, že díky němu můžeme vidět dokonce i souhvězdí Andromedy? Kam až takové oko je schopno dohlédnout?
Oko je velmi starý orgán, který se u živočichů rozvinulo před více než 550 000 000 lety. Víte, kolikrát ročně mrkneme nebo kolik vzpomínek si pamatujeme přes to, co vidíme? První člověk s modrýma očima žil před 6 000 až 10 000 lety. Jedno mrknutí trvá 0,2 až 0,3 sekundy. Mrkáme 5×–15× za minutu. Každý […]
Lidé už si během staletí zkusí potetovat kde co. Ruce, nohy, trup, intimní partie, hlavu i celé tělo. Jen jedno místo odolává. Oko. Dnes už to neplatí. Dalo by se říci, že tetování oka není nic nového. Vždyť rohovku tetuje už v roce 150 n.l. antický lékař Klaudios Galénos známý jako Galén (129–200/216 n.l.) ve snaze […]
Drobná, suchá stařenka v šátku se napije alkoholu z plastové láhve a převaluje ho na jazyku. Pak přejde ke kamnům, otevře zásuvku na popel a vyplivne do ní obsah úst. Papírovým kapesníkem si je pečlivě otře a přejde k židli, kde sedí pacient. Léčení může začít. Malebná země Bosna a Hercegovina se má čím pochlubit. […]
Gigapixely, HD rozlišení, 4K. Nové modly, určující počet pixelů každého snímku daného videa. Čím více, tím detailnější obraz můžeme získat. Jak je na tom však v porovnání s objektivy lidské oko?
Má pouhé 2 cm v průměru, váhu pár desítek gramů. Přesto dokáže bez námahy zaostřit na předměty v pohybu, zachytit obraz tak vzdálený jako je hvězda, tak malý jako prachová částice, přizpůsobit se ostrému slunci i tmě. Už za minutu se citlivost oka ve tmě zvýší 10krát, za 15 minut až 6000krát. A to zdaleka není vše. […]
Má pouhé 2 cm v průměru, váhu pár desítek gramů. Přesto dokáže bez námahy zaostřit na předměty v pohybu, zachytit obraz tak vzdálený jako je hvězda, tak malý jako prachová částice, přizpůsobit se ostrému slunci i tmě. Už za minutu se citlivost oka ve tmě zvýší 10krát, za 15 minut až 6000krát. A to zdaleka není vše. […]
Možná jste si jich už někdy všimli. Malé flíčky, skvrnky nebo částečky, které si volně sem tam plují vaším do té chvíle ničím nerušeným pohledem. Nejzřetelnější jsou na bílém pozadí a své majitele občas dohánějí k šílenství. Zbavit se jich bez invazivního zákroku je bohužel takřka nemožné. Našemu zdraví však, kromě své otravnosti, nijak neubližují. Drobné […]
Svět je mnohem barevnější než ho dokážeme vidět. Tušíme to, ale představit si to neumíme. Podle všeho ale mezi námi žijí ženy, které to vidí. Jak je to možné? Poprvé odvážnou myšlenku vyslovuje v roce 1948 holandský vědec dr. de Vries. Odhaluje příčiny genetické barvosleposti mužů a upozorňuje na možnou existenci žen, které naopak mohou vidět […]
