Oko je velmi starý orgán, který se u živočichů rozvinulo před více než 550 000 000 lety. Víte, kolikrát ročně mrkneme nebo kolik vzpomínek si pamatujeme přes to, co vidíme?

První člověk s modrýma očima žil před 6 000 až 10 000 lety. Jedno mrknutí trvá 0,2 až 0,3 sekundy. Mrkáme 5×–15× za minutu. Každý rok mrkneme průměrně 4,2 milionkrát. V sítnici jednoho oka je asi 130 000 000 tyčinek pro černobílé vidění za šera a 7 000 000 čípků umožňujících vnímání barev. Lidské oko dokáže rozlišit 500 stupňů šedi a 10 milionů barev. Text na monitoru počítače obvykle čteme 25× pomaleji než ten vytištěný na papíře. Pouze viditelné světlo o vlnové délce 380–760 nm vyvolává v lidských očích zrakový vjem. Oko se nejméně namáhá, pokud je od něj pozorovaný předmět vzdálený 25 centimetrů. Oči fungují kdykoli na 100 % bez potřeby odpočinku. Novorozenec vidí desetinu toho co dospělý, a to maximálně na vzdálenost 50 cm od sebe. Stejně dobře jako dospělý vidí dítě v 7 letech. Velikost zornice se pohybuje od 2 do 6 mm, nejčastěji 4 mm. Závisí na množství dopadajícího světla

80 % zrakových vad je léčitelných. Pouze 3 základní barvy vnímá lidské oko – červenou, modrou a zelenou. Ostatní jsou jen jejich kombinací. Barvoslepí lidé vidí pouze 2 barvy, některé ženy až 4.

Až 14 metrů poslepu ujede řidič ve městě, když kýchne. Zavření očí při kýchnutí je totiž reflex, který nemůžeme ovlivnit vůlí. Oči jsou nejsložitějším orgánem lidského těla, hned po mozku. V našich řasách žijí miliony mikroskopických organismů. Svaly lidského oka jsou 100× silnější, než je potřeba k tomu, aby správně plnily svou funkci. Vývoj oka začíná již 2 týdny po početí dítěte. Oči jsou schopny zpracovat až 36 000 různých informací za jednu hodinu a zaostřit na 50 různých věcí za sekundu. Při práci na počítači je potřeba dodržovat pravidlo 20–20–20. Po každých 20 minutách práce na počítači se po dobu 20 sekund zadívejte na předmět vzdálený 20 stop (zhruba 6 m). Pouze 1/6 celého oka je vidět v obličeji. Oči rostou jen do 13 let věku, uši a nos celý život. Celé oko váží kolem 28 gramů. Skoro ½ lidského mozku se podílí na řízení zraku a vidění. 80 % našich vzpomínek souvisí s tím, co jsme viděli. Zatímco otisky prstů se posuzují podle 40 jedinečných parametrů, duhovku lze posuzovat podle 256 jedinečných parametrů. Během života naše oči vidí a zpracují kolem 24 000 000 různých obrazů a vjemů. 4 sekundy musíte někomu hledět do očí, abyste zjistili, jakou mají barvu. Lidské oči rozlišují střídání jen 15–20 obrázků za sekundu. Při rychlosti 20–24 obrázků už nám splývají v pohyb, na tomto principu je ostatně postaven film. (Pokud bychom však natáčeli seriál pro psy a kočky, musel by mít frekvenci 30 až 40 obrázků za sekundu. Pro ptáky 150 a pro létající hmyz dokonce 250 až 300 obrázků za sekundu.) Za 48 % všech případů slepoty může šedý zákal.

Oči zvířat

Orli, jestřábi a káňata vidí až 4× lépe než člověk.

Většina křečků mrká vždy jen 1 okem a nedokáže mrknout oběma současně. Hřebenatka má kolem své ulity až 100 očí na sledování nebezpečí kolem sebe. Hadi mají 2 typy očí. Jeden typ používají k běžnému vidění a druhý k zachycení pohybu a detekci tepla. Ryba Rhynchohyalus Natalensis má 4 oči. Kromě standardního páru očí disponuje i speciálním, který jí umožňuje vidět nad a pod sebe. Sova má oči 100× citlivější na světlo než člověk, nemůže jimi ale pohybovat. Naštěstí umí otáčet hlavou až o 270°.

Velbloudi mají 3 víčka a oční řasy dlouhé až 10 cm, aby měli oči chráněné před létajícím pískem a prachem na poušti. Oči chameleona fungují nezávisle na sobě. Díky tomu dokáže toto zvíře vidět najednou do dvou stran. Gekon má až 350× lepší barevné vidění než člověk, a to i při mírném osvětlení. Největší oko na světě má oliheň obrovská a měří 27 cm v průměru. Vážka má v oku až 30 000 čoček. To jí pomáhá rychle zachytit pohyb kolem ní a díky tomu jí predátoři nedokážou snadno chytit a zabít.