„Brzy odjedu do Teheránu, milý příteli,“ mumlá namol opilý esesák von Ortel. Jazyk podpořený velkou dávkou kvalitního koňaku se mu už plete a myšlenky také. Za chvíli vyžvaní i důležité vojenské tajemství…   V důstojnickém kasinu v ukrajinském Rovně se na podzim 1943 důstojník SS Hans Ulrich von Ortel setkává s nadporučíkem wehrmachtu Paulem Siebertem. „Přestupte do služeb […]

Adolf Hitler, Winston Churchill i Josif Vissarionovič Stalinza 2. světové války čelily pokusům o atentáty. Proč se je nepodařilo sprovodit ze světa? Ruský generál Pavel Anatoljevič Sudoplatov (1907–1996), náčelník oddělení pro zvláštní úkoly NKVD, dostává v létě 1941 od Stalina příkaz, že pokud němečtí nacisté obsadí Moskvu, má provést atentát na Hitlera. Němci ale hlavní město […]

Snaha o maximální bezpečnost během příprav konference Spojenců v íránském Teheránu je rozhodně na místě. Po půlnoci 27. listopadu 1943, den před zahájením konference, je atmosféra napjatá. Sovětský ministr zahraničí Vjačeslav Molotov (1890–1986) telefonuje americkému velvyslanci v Moskvě Averellu Harrimanovi (1891–1986) a jeho britskému kolegovi Archibaldu Clarku Kerrovi (1882–1951).„Němečtí agenti chystají buď demonstraci, nebo dokonce atentát,“ varuje […]

Na podzim roku 1943 se chystá schůzka Spojenců, tzv. Velké trojky. Otázkou zůstává, kde se sejít, aby místo vyhovovalo všem a splňovalo veškerá kritéria bezpečnosti.   „Jako vrchní velitel vojsk na frontě se nemohu vzdálit na delší dobu z Moskvy,“ argumentuje sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin (1878–1953). „Naše ústava nedovoluje, abych opustil na dlouho Washington,“ přidává […]

Sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin měl po 2. světové válce vystěhovat Židy, kteří chtěli odejít do Izraele, do autonomní republiky Birobidžán. Projekt socialistického židovského světa, který má být vybudován v Birobidžánu na Dálném východě u hranic s Čínou, se rodí už v roce 1928. Jde o protipól k budoucímu židovskému státu Izrael, který se již tehdy začíná formovat na […]

„Stalin je paranoidní,“ prohlašuje 23. prosince 1927 ruský neurolog profesor Vladimír Bechtěrev. Právě má za sebou tříhodinové vyšetření prominentního pacienta, sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina (1878–1953). O konzultaci Vladimíra Bechtěreva (1857–1927) požádal Stalinův sám lékař Kramer. Bechtěrev netuší, že kategorickým prohlášením o zdravotním stavu si podepisuje ortel smrti. Události pak totiž dostávají velice rychlý spád. […]

Sovětský vůdce Josif Vissarionovič Stalin má svůj den proti svým současníkům trochu převrácený. Ožívá totiž hlavně večer, kdy do pozdních nočních hodin pořádá dýchánky s hromadou jídla a pití. Spát chodí Josif Vissarionovič Stalin (1878‒1953) pozdě a probouzí se proto obvykle až kolem jedenácté hodiny dopoledne. Dopřeje si lehkou snídani, o něco později k obědu křepelku, kachnu […]

Lidem v obleženém Leningradu docházejí síly a po tisícím umírají hlady. Situace je tak kritická, že se kvůli lístkům na potraviny vzájemně i vraždí. Někteří se prý snad uchylují ke kanibalismu. V městské semenné bance je sice „jídla“ dost, ale odsud nedostanou nic. Hlady pomřou i vědci, kteří zde semínka střeží. „Ukončím hlad na celém […]

„Držte se zpátky!“ varuje na kost vyhublý milicionář a rukou se snaží odehnat skupinu žen, srocujících se na ulici kolem vyděšené kočky. Těch už tu moc není. V pohublých tvářích kolemjdoucích je vidět, že nebýt ozbrojence, na zvíře se okamžitě vrhnou a snědí jej. Co na tom, že jsou kočky jedinými lovci krys, které město Leningrad sužují. […]

„S okamžitou platností opusťte post ministra zahraničí a zavolejte mi pouze tehdy, až budete vědět o vhodném nástupci na své místo,“ oznamuje suše nový vládce Německa Karl Dönitz Joachimovi von Ribbentrop. Je 1. května 1945 a velkoadmirál se ještě snaží zkonsolidovat zbytky rozprášeného Německa. O hodinu později se v Dönitzově kanceláři rozdrnčí telefon. Volá Joachim von […]

„Po chvilce začaly prášky působit a sochař otočil kohoutkem jednoho z hořáků sporáku a znovu ulehl na kanape. Poslední, co Otakar Švec ještě vnímal, bylo tichounké syčení unikajícího plynu. Potom usnul,“ líčí Rudla Cainer poslední chvíle sochaře Otakara Švece. Tvůrce pomníku Josifa Vissarionoviče Stalina (1878 – 1953) na pražské Letné, Otakar Švec (1892 – 1955) si raději vezme život. Tvůrce zvolil smrt  Nesnesitelný politický […]

6. května 1945 vjíždí do západočeské Plzně americké tanky. Obyvatelé města nadšeně vítají vojáky špinavé od bláta z cest. Jména, která jim po dlouhé válce konečně přivezla svobodu, by nejraději psali po zdech ulic. Jenže na to si budou muset pěkně dlouho počkat… Když jdou obyvatelé Plzně ve 2. polovině 19. století k novému nádraží, […]