V ruinách města, rozpálených sluncem, už přežívá jenom pár posledních obyvatel. Z kdysi slavné Harappy zbývá pouhé torzo. I pár opozdilců zanedlouho uteče. Vyštve je odtud dlouhotrvající sucho a neúroda. Sídlo na dlouhá tisíciletí zmizí v prachu… Britský armádní uprchlík Charles Masson (1800‒1853) roku 1827 nemůže úžasem ani dýchat. Před ním se jako na talíři objevují trosky […]
Štítek: archeologie
Hliněné tabulky z Glozelu: Podvod, nebo pozůstatky keltského centra?
Sedmnáctiletý Émile Fradin vyvede 1. března 1924 krávy s pluhem na pole. Orá, když najednou jednomu z jeho zvířat uvízne v poli noha. Sesedne a snaží se ji vyprostit. Zvíře ale hrábnutím kopyta vyhrne kousky kostí a keramiky. Při dalším hrabání Émile Fradin (1906–2010) odhalí hliněné destičky, zlomky keramiky, kameny s podivnými znaky i […]
Objev Tutanchamonovy hrobky: Svému nálezci štěstí nepřinesl
V dobách, kdy Egyptské říši vládli faraoni, bylo zvykem, že si tito muži považovaní přímo za ztělesnění bohů na zemi dávali stavět nádherné hrobky, do nichž byli po smrti uloženi i se svými poklady a předměty, které budou potřebovat na posmrtnou pouť. Tyto hrobky se však často stávaly cílem zlodějů a poklady zde ukryté se […]
Termoluminiscence odhaluje stáří střepů: Světlo ve službách vědy
Archeologové rozžhaví keramické střepy. Pečlivě měří záření, které vydávají. „Stáří je 30 000 let,“ prohlašuje pak přesvědčivě jeden z vědců. „Podstatou této metody je, že intenzita vyzařování závisí na době, která uplynula mezi dvěma vypáleními,“ vysvětluje Ladislav Nejman z Australské univerzity v Canbeře. Stáří se určuje tepelnou emisí křemíku, který obsahují keramické střepy. Elektrony se vracejí Z minerálu se […]
Co dalšího se našlo v Pompejích?
Italští archeologové nalezli na jaře minulého roku v tzv. Vile Mystérií na okraji Pompejí zachovalé ostatky osedlaného koně. Na stejném místě se nacházely i ostatky dalších dvou koní, ale ty nebyly v tak dobrém stavu. Nálezy kosterních pozůstatků psů, prasat nebo oslů vydalo město již dříve, ale koňská kostra je zde prvním nálezem. Kůň měl […]
Zrození archeologie: Kdy lidé začali vnímat vykopávky jako moderní vědu?
Počátky archeologie nejsou záležitostí moderní doby, jak by se mohlo na první pohled zdát. Tato vědní disciplína vznikla? Je to záležitost až 20. století, nebo nějaké pokusy o vykopávky probíhaly už dříve? První pokusy o vykopávky pocházejí už z dob osvícenství v 18. století. V ohnisku zájmu se tehdy ocitly hlavně známé památky. Anglický starožitník John […]
Po největším indiánském městě Cahokia zbyla jen obří mohyla
Velká náměstí s množstvím honosných kamenných budov, vysoké mohyly, monumentální hrobky i chrámy ukrývající nejedno tajemství. Indiánské město Cahokia je bezesporu jedním z nejzáhadnějších archeologických nalezišť v severní Americe. Co se o něm podařilo za desetiletí výzkumu zjistit? Jedno z míst, které naznačuje, že na území severní Ameriky se před staletími nacházely i velmi početné a až pozoruhodně […]
Co prozradily oštěpy neandertálců?
Poslední archeologické nálezy stojí za přehodnocením teorií o životě neandrtálců (Homo neanderthalensis), pravěkých předchůdců člověka. Na základě nových objevů je patrné, že neandrtálci byli velmi zruční při používání oštěpů, což jim umožňovalo využívat lovu a boje na dálku. Antropologové ještě donedávna pokládali neandrtálce na území Evropy a Blízkého východu za pralidi s nevelkou inteligencí, kteří tak […]
Člověk piltdownský: Nejslavnější arechologický podfuk
Archeologie odkrývá fascinující tajemství minulosti člověka. Někdy jsou však fascinují až příliš na to, aby mohla být skutečná. U některých je pak velmi těžké zkousnout, že se slovutní vědci nechali napálit. Je to bomba, když 18. prosince 1912 Charles Dawson (1864-1916) ukáže londýnské Geologické společnosti fragmenty lebky a spodní čelisti, patřící dávnému hominidovi. Jeho čelist […]
Národní muzeum zachraňuje památky v Sýrii
Národní muzeum v minulých dnech transportovalo ze Sýrie sbírkové předměty Národního muzea v Damašku určené k restaurování těmi nejlepšími odborníky z konzervačních a restaurátorských pracovišť Historického muzea Národního muzea. Pokračuje tak pomoc při záchraně světového kulturního dědictví v Sýrii, kterou Národní muzeum zajišťuje již 5 let na základě prvotního vládního programu Poskytnutí humanitární, rozvojové a […]
Shapirovy svitky: Jedenáctému přikázání odborníci nevěří
Archeologie odkrývá fascinující tajemství minulosti člověka. Někdy jsou však fascinují až příliš. Není divu, že jedenácté přikázání odborníci šmahem odmítnou jako podvrh. Jeruzalémský obchodník se starožitnostmi Moses Wilhelm Shapira (1830-1884) léta dodává evropským knihovnám vzácné hebrejské texty. Jeho pověst sice v roce 1873 pošramotí prodej moábských artefaktů, které francouzský orientalista Charles Clertmont-Ganneau (1846–1923) odhalí jako […]
Památka na oslavu krále obrů
Podle staré legendy žila kdysi v Laosu civilizace obrů, kterou vedl král Khun Cheung. Když byla říše napadena, svedli obři těžkou, ale vítěznou bitvu s nepřítelem. Na oslavu vítězství pak král nechal uvařit obrovské množství rýžového piva. A kvůli tomu museli obři vyrobit také náležité množství džbánů. Pravdivost pověsti o rase obrů potvrdit nedokážeme, jejich […]
Kamenní giganti z dávných časů
Vybrat místo pro novou banánovou plantáž nemá být v roce 1939 pro pracovníky kostarické společnosti United Fruit Company právě těžký úkol. Přesto je na zvoleném pozemku v jihozápadní části státu čeká mimořádné překvapení. V deltě řeky Terraba se nachází množství dokonale vytvarovaných kamenných koulí. Jejich tvůrci nedávali přednost žádnému rozměru, a tak tu leží jak několikacentimetrové, snadno […]
Obr z Cardiffu: Vtípek, který oklamal Ameriku
„Zemi v dávných dobách obývali obři!“ hlásají novinové titulky poté, co je jeden zkamenělý nalezen při kopání studny. Vědci sice pochybují, ale davy zvědavců se jen hrnou. A ochotně se nechají napálit. V americkém Cardiffu se 15. října 1869 farmář William C. Newell obrací na Gideona Emmonse a Henryho Nicholse: „Chlapi, potřeboval bych vykopat studnu.“ […]