Na vlnách se lodě pohupují už dlouhé týdny. Cesta se zdá nekonečná. Muži jsou znavení a pomalu ztrácejí naději. Vtom se před přídí objeví nepatrný záblesk světel. První plavba do Ameriky se zdá být u cíle.
Mohutné dřevěné koráby pomalu přirážejí ke břehům. Je 12. října 1492 a obyvatelé ostrova Guanahaní, dnešních Baham, uvidí bílé muže vystupující z paluby.
Přestože pevninu spatří jako první jistý Rodrigo z Triany, Kryštof Kolumbus si nemalou finanční odměnu přivlastní. Zkrátka věří, že byl tím prvním právě on sám. A to samé si myslí i o svém „objevení“ Nového světa.
Konec pro Ameriku, začátek pro Evropu
Kolumbus samozřejmě není zdaleka jediný, kdo žije v pevném přesvědčení, že právě on je objevitelem Ameriky. Kolumbův přínos skutečně oddiskutovat nelze. Jeho výpravy zahájily novou hospodářskou éru a rozvoj západní civilizace.
Také pro samotné americké kontinenty jsou právě cesty Evropanů na prahu 16. století fatální. Snad právě ze všech těchto důvodů je to proslulý mořeplavec z Janova, komu je připisováno „americké“ prvenství.
Opravdu první
Pokud nebereme v potaz to, že prvními skutečnými kolonizátory Ameriky jsou vlastně její původní obyvatelé sami (přišli asi 15 000 let před naším letopočtem z Asie), existuje řada zpráv o přiražení plavidel k americkým břehům daleko před Kryštofem Kolumbem.
O koho přesně se ale jedná?
Udatní muži ze severu
Už dávno není žádnou novinkou, že před Kolumbem se do Ameriky dostali Vikingové. Urostlí seveřané brázdí nekonečné vody, plení a dobývají a jejich zkušenosti coby stavitelů lodí jsou obdivuhodné. Díky úzkým lodím, označovaným jako drakary, jsou pány moří.
Lodě jsou dobře ovladatelné, rychlé a velmi odolné.
Veliká chvíle Vikingů přichází přibližně roku 1000. Má ji na svědomí Leif Eriksson, který již od dětství slýchával, že na západ od Grónska a rodného Islandu leží veliká země, kam se nikdo ještě neodvážil. To jeho dobrodružnou povahu nemůže nechat chladnou.
Osada v Kanadě
Eriksson se svou skupinou 35 mužů a žen vyplul z Grónska, plul mezi ledovci, dokud skutečně nenarazil na neznámou pevninu. Přirazil celkem třikrát a objevená místa nazval Zemí kamení, Zemí lesů a Zemí vína.
Právě třetí zmíněné místo „Vinland“ bývá ztotožňováno s vikinskou osadou objevenou roku 1960 na severním cípu kanadského ostrova Newfoundland. Kromě skromných obydlí je zde dokonce kovárna a přístřešky na lodě.
Následuje ještě více vikinských výprav do neznámého světa. Přesto se Vikingům nikdy nepodaří zemi kolonizovat, ani propojit Ameriku s Evropou. Jsou tedy Vikingové skutečně prvními, kteří dokázali doplout do Ameriky 500 let před Kolumbem?
