LiDAR je technologie snímkovaní, která dokáže nahlížet i skrz vzrostlý prales a jiný porost.
Zejména ve Střední a Jižní Americe v posledních letech přinesla řadu nových objevů, které značně poopravily naše chápání toho, jak rozsáhlé civilizace tam vlastně kdysi žily.
Topografické LiDARy jsou využívány archeology ke zkoumání sídel dávných civilizací.
Velmi se osvědčily zejména v nepřístupných terénech porostlých vegetací, především ve Střední a Jižní Americe, kde přinesly v posledních letech řadu nových objevů o mayské, olmécké a incké civilizaci, které tato místa kdysi obývaly.
V roce 2018 byla technologie využita při rozsáhlém archeologickém nálezu mayských měst na severu Guatemaly.
Mnohem početnější mayská civilizace
V departamentu Petén byly díky LIDARu na ploše 2100 km2 odhaleny ruiny desítek mayských měst, v nichž mohlo žít až 10 milionů lidí, tedy dva až třikrát více, než vědci doposud předpokládali.
Jak poznamenal americký archeolog Thomas Garriston z Ithaca College:
„Tento objev přepíše dějiny civilizace středoamerických indiánů.“ Vědcům se podařilo najít asi 60 000 domů a paláců, zavlažovací systémy, hradby a další stavby, které vybudovala civilizace Mayů, jež se začala vyvíjet asi 2500 let př. n.
l., vrcholu dosáhla v letech 250 až 900, než ji v 16. století zničili španělští kolonizátoři.
Nejstarší mayská stavba
Dalším objevem LIDARu je zřejmě nejstarší dosud nalezená mayská stavba. Pochází z předklasického období, podle radiokarbonového datování byla postavena mezi roky 1000 až 800 př. n. l., a nachází se ve státě Tabasco v Mexiku nedaleko hranic s Guatemalou.
Hliněná obdélníková mohyla je asi 1 400 metrů dlouhá a 400 metrů vysoká. Dosud se předpokládalo, že v předklasickém období mayská civilizace teprve pozvolna vznikala z malých vesnic.
Rozměry a náročnost práce na monumentu však naznačují, že musel být společným dílem mnoha lidí. V okolí se pak nacházejí menší podobné objekty a také hráze a nádrže na vodu.
Rituální lázně u Machu Picchu
Přínosem byla technologie i pro proslulý incký chrámový komplex Machu Picchu. Na okraji obřadního místa zvaného Chachabamba našli vědci s její pomocí asi tucet neznámých staveb, a to ve vzdálenosti necelých pěti kilometrů od ruin inckého města.
Skenování odhalilo rovněž kamenné kanály, vedoucí částečně pod zemí, které lokalitu zásobovaly vodou. Na základě jejich sklonu a výšky pak mohli vědci vytvořit model rituálních lázní, které se zde nacházely.
Stavby v jejich okolí pak zřejmě představovaly obydlí lidí, kteří na obřadní místo dohlíželi. Složitou síť kanálů, kterými do nich proudila voda, napájela řeka Urubamba.
Nové objevy na dosah
A to stále není vše, co bylo archeology odhaleno po zapojení technologie LiDAR do jejich bádání.
V Kambodži například laserové snímkování pomohlo určit, že starobylé město Angkor Wat, největší náboženská památka na světě, bylo kdysi schopno pojmout populaci až 900 000 lidí. V Anglii pomáhá LiDAR hledat a mapovat staré římské cesty. Přínos LiDARu pro archeologii je tak nezměřitelný.
