Na tržištích se proplétají místní lidé s turisty, v kavárny jsou plné. Jenže to všechno bude brzy minulostí. Hasankeyf totiž stojí v cestě přehradě, která oč je zbytečnější tím je ambicióznější.
Je zřejmě nejkontroverznější stavbou současnosti. Protestují proti ní místní obyvatelé, okolní státy i vědci celého světa. Turecký prezident Recep Erdogan (*1954) však svou přehradu chce za každou cenu.
Historický klenot Turecka
Pohádkové městečko Hasankeyf leží na břehu Tigridu na jihovýchodě Turecka a s trochou nadsázky by se dalo říci, že je takovou malou kronikou lidstva. První vesnici tu totiž lidé vytesali do skály už před 12 000 lety.
Vedle více než 200 člověkem vytvořených jeskyní z pozdního paleolitu, tu najdete byzantskou citadelu, pevnost z doby Římské říše, minarety z 15. století, most Artuqid, přes který lidé chodí už 900 let.
„Každá doba, každá civilizace, která tudy prošla, tu zanechala stopy. Pro toho, kdo se zajímá o historii nebo architekturu, je to úžasné místo,“ říká cestovatelka Alena Vrbová.
A že těch civilizací nebylo málo vzhledem k tomu, že městečko bylo důležitým bodem tzv. Hedvábné stezky.
Projekt děsí okolní státy
Všechno začne před 50 lety gigantickým projektem soustavy 22 přehrad na Trigridu a Eufratu, které by, v rámci projektu GAP na rozvoj zaostalého jihovýchodu Turecka, zajistily této oblasti elektřinu z vodních elektráren a dostatek vody k zavlažování zemědělské půdy.
V současné době je jich hotových 12, z nich nejznámější je Ataturkova přehrada na řece Eufrat. Další dvě se staví a 8 dalších je v plánu. Projekt však brzy začne narážet na protesty Sýrie a Iráku, které jsou na vodě Eufratu a Tigridu do značné části závislé.
Obě řeky totiž pramení v Turecku a jeho přehrady ovlivní množství vody proudící do zemí na dolním toku. „Vy máte ropu, my máme vodu. A můžeme si s ní dělat co chceme,“ odpoví Erdogan na kritiku obou států, zděšených rozhodnutím postavit další přehradu.
11 bilionů litrů vody
Přehrada Ilisu má být přitom jednou z největších tureckých přehrad.
Má zadržet až 11 bilionů litrů vody a po napuštění zaplavit území o rozloze 300 km2. Přehrada je dnes téměř hotová a turecký vůdce se jen třese, aby mohl začít s napouštěním, které už muselo být pod mezinárodním tlakem několikrát odloženo.
Když v únoru 2013 nejvyšší turecký soud nařídí zastavení stavby, dokud nebude provedeno posouzení dopadů na životní prostředí, vláda dosáhne toho, že pro stavbu není posouzení dopadů potřeba. Když se místní lidé bouří, protesty zakáže.
„Snažili jsme se protestovat, ale nazvali nás teroristy a začali trestat,“ říká místní obyvatelka Fatima Salkanová. Mezinárodní kritiku odmítá jako neopodstatněnou.
Dopad na lidi i přírodu
Přitom je už teď zřejmé, že se stane nejničivější součástí projektu GAP. Kromě Hasankeyf, které zmizí 60 metrů pod hladinou, bude zaplaveno dalších 300 archeologických nalezišť a historických památek, na 400 kilometrů říčního ekosystému, což ohrozí život řady vzácných živočišných druhů.
Zničeny budou Mezopotámské mokřady, které jsou od roku 2016 na seznam světového dědictví UNESCO. Přehrada připraví o střechu nad hlavou 25 000 lidí a dalších asi 100 000 o obživu. Dopad na sousední státy bude ještě horší.
„Přehrada způsobí pokles hladiny řeky o 40 procent, zvýší se její slanost, a tím se zhorší její poživatelnost i využití pro závlahu v zemědělství,“ říká koordinátor protestů Toon Bijnens.
Navíc rostou obavy, že se přehrady stanou zbraní a prostředkem politického nátlaku na sousední státy.
